Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


KOORDINÁTORKA TRANSPLANTACÍ: Motorkáři nejsou nejčastější dárci orgánů

  17:46aktualizováno  17:46
Jako zdravotní sestra v IKEM roky pečovala o pacienty po transplantaci. Nyní Stanislava Novotná už devět let posuzuje orgány a řeší jejich transfer k lidem, jimž některá životně důležitá „součástka“ selhává. „I játra alkoholika je někdy možné použít,“ přibližuje transplantační koordinátorka v rozhovoru pro seriál Lidé Česka.

"Orgány jednoho člověka mohou teoreticky zachránit až sedm příjemců," popisuje transplantační koordinátorka Stanislava Novotná. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Po čem je aktuálně největší sháňka, na jaký orgán čeká nejvíc lidí?
U nás i ve světě čeká nejvíc lidí na ledviny, které jsou zároveň nejdostupnější. Jeden dárce pokryje poptávku dvou pacientů na čekací listině. Bývají i nejméně zatížené chorobami či příčinou smrti, ostatní orgány jsou mnohem choulostivější.

S příjemci se osobně nesetkáváte, takže jste odstíněné od bezprostředních emocí. Utkvěl vám přesto některý z případů?
Zhruba pětadvacetiletá žena nabídla svoji ledvinu dítěti, o které se tady starala jako au-pair. Transplantace se uskutečnila. Bylo to do určité míry zvláštní, protože v centrech od toho mladé ženy obvykle odrazují. Doporučují, ať počkají, až budou mít děti, kdyby někdy potřebovaly dát jim.

Lidé Česka

seriál iDNES.cz

Lidé Česka

Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity.

Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi.

Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a během roku zveřejníme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných.

Motto projektu zní:
Každý má co říci

Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu?
Napište nám na na adresu: lideceska@idnes.cz

Dokážete si představit, že byste sama darovala orgán?
Dítěti nebo manželovi bych ho určitě darovala, ale že bych se chtěla stát altruistickým dárcem a dát ho komukoli, nebo se zapsat do registru dárců kostní dřeně, to asi zatím ne.

Co má národní transplantační koordinátor v popisu práce a kolik lidí tuto práci dělá?
Musí umět zhodnotit, jestli jsou orgány od potenciálního dárce dostatečně kvalitní, aby se dál nabízely. V národním Koordinačním středisku transplantací (KST) je nás šest, další koordinátoři fungují v regionech při jednotlivých transplantačních centrech.

Co následuje, když vám nemocnice nahlásí potenciálního dárce?
Dárcovská nemocnice informaci předá svému spádovému transplantačnímu centru, které ji musí nahlásit nám. Kam jednotlivé orgány poputují, rozhodujeme na základě čekací listiny pro naši zemi, kterou známe pouze my a čtyřiadvacet hodin denně ji aktualizujeme. Kritéria jsou předem daná.

Jak od stolu poznáte, že je orgán vhodný k transplantaci?
Na základě výsledků vyšetření. „Použitelnost“ se odvíjí od mnoha faktorů - mimo jiné od anamnézy, věku či příčiny smrti. Například když někdo dostal při autonehodě ránu airbagem do hrudníku, srdce může být zhmožděné a už ho nelze transplantovat. Někdy tak musíme „odepsat“ i orgán dvacetiletého člověka.

Jsou všechny nepoužitelné orgány mladých dárců mechanicky poškozené?
Není to pravidlem. I bez úrazu či nehody se díky specializovaným metodám někdy prokáže, že mladý potenciální dárce má třeba špatné srdeční cévy.

Fotogalerie

Kdo jsou nejčastější dárci, jak zemřou?
Lidé, které z různých příčin postihne krvácení do mozku. Účastník nehody se dárcem stává zejména tehdy, když mu vlivem poranění odumře mozek a ostatní orgány zůstanou zachovány. Zcela nepravdivá je pak průpovídka o častých dárcích motorkářích. Že se motorkář dostane do nemocnice a jeho orgány jsou na tom relativně dobře, bývá spíš náhoda.

Lze stejný orgán „použít“ více než dvakrát?
Mysleli jsme, že ne, dokud se poměrně nedávno jedno z center nerozhodlo, že transplantuje ledvinu dárce, kterému ji přibližně tři roky předtím voperovali. Nakonec ji stejně nepoužili, na sále se ukázalo, že kvůli změnám už není vhodná.

I čtyři dárci za den

Jakou kvalifikaci člověk potřebuje, aby se mohl stát koordinátorem?
Požadavkem je mít zkušenosti s intenzivní medicínou, z nemocničního ARO či JIP a podobně. Tuto praxi máme všechny za sebou. Já mám zkušenosti z ARO v IKEM a jsem ráda, že jsem mohla poznat celý proces z obou stran.

Stanislava Novotná

  • Je jí 38 let, narodila se a vyrůstala v Praze.
  • Po maturitě začínala na ARO Kardiocentra IKEM a později ARO Transplantcentra IKEM. Pracovala i na transplantační JIP v ÚHKT a jako anesteziologická sestra ve VFN na Karlově náměstí.
  • Jako transplantační koordinátorka v KST pracuje devět let, od října nastupuje na mateřskou dovolenou.

Jakou roli hraje v práci koordinátora rychlost?
O rychlost nejde, avšak když se sejdou tři čtyři dárci za den, je to náročné. Od první informace o potenciálním dárci až po odběr může kvůli nutnosti dalších vyšetření uplynout i čtyřiadvacet hodin. Jsou však stanovené lhůty, za jak dlouho musí být orgány od odběru transplantovány - například u srdce jsou to čtyři hodiny, u ledviny až čtyřiadvacet hodin.

Existuje pro dárce věkový limit?
Hranice stanovená není, orgány lidí, kteří o sebe dbají a do poslední chvíle třeba sportovali, někdy vypadají, jako by je měl v těle o dvacet let mladší člověk. Ledviny se odebírají i od osmdesátiletých dárců, avšak ne vždy se nakonec transplantují. Od seniorů se často mohou použít i játra.

To asi musí být abstinenti.
Použít se někdy dají i játra alkoholika, což nejednou překvapilo i mě samotnou. Zato třeba kouření je jedna z prvních věcí, která zajímá plicní tým v Motole. Že si dotyčný rád přihnul, kouřil a podobně, se dozvíme díky anamnéze od rodiny. Posouvá se náhled na potetované, u nichž se dřív často trochu předsudečně předpokládalo, že se musejí chovat rizikově.

Udělala jste někdy chybu, jejímž důsledkem orgán přišel vniveč?
Naštěstí ne, kontrolní mechanismy jsou dobré. Když má transplantační centrum vhodného příjemce, ale z mého pohledu orgán vhodný není, nebo si tím nejsem jistá, orgán přesto nabídnu a posouzení nechám na lékařích, kteří mají možnost nechat orgán dárce dovyšetřit.

Předchozí díly

Člověk musí být bdělý a kontrolovat jak sám sebe, tak sestry na sále centra, které orgán balí a odesílají, takže je víc než důležité, aby si vždy všechno napsaly správně a třeba nezaměnily ledviny. Jedno centrum někdy akceptuje klidně tři ledviny pro tři pacienty během noci.

Nejčastěji bez uplatnění? Plíce či orgány skupiny AB

Nabízejí se všechny orgány ještě před vyjmutím z těla?
Všechny kromě ledvin, ty nabízíme až poté. Někdy je potřeba provést například biopsii, abychom si kvalitou orgánu byli jistí.

Jak často se stává, že se nenajde vhodný příjemce?
Centra se snaží vše maximálně využít, protože čekací listina je dlouhá, je na ní kolem sedmi set lidí. Když však v tuzemsku nenajdeme příjemce, nabízíme orgán do zahraničí. Buď si ho přijedou odebrat, nebo se do zahraničí posílá.

Co když se nenajde příjemce ani v cizině?
Stává se to u plic větších rozměrů nebo obecně orgánů krevní skupiny AB, že ani v cizině nemají na čekací listině nikoho, kdo by odpovídal parametrům. Opačný problém bývá u dětí - malých dárců je poskrovnu, orgány většinou poptáváme v zahraničí, právě tyto orgány však najdou příjemce nejrychleji.

Jak to funguje s cizinci, kteří zemřou u nás, mohou lékaři odebrat jejich orgány?
Nedávno se transplantace kvůli legislativní překážce neuskutečnila, protože nám Maďaři zkrátka nemohli sdělit informaci, jestli jejich občan, kterému už zdejší lékaři nemohli pomoci, není na jejich seznamu lidí, kteří si nepřejí být po smrti dárci, takže jsme proces museli zastavit. Orgány mladého muže teoreticky mohly zachránit až sedm příjemců.

Mohou naopak v cizině odebrat orgány zemřelým Čechům?
Nikdy jsme to neřešili, nevíme, jak se k našim lidem v těchto případech staví v cizině. Každá země to má jinak legislativně ošetřeno. Někde hraje hlavní roli souhlas rodiny, u nás platí princip předpokládaného souhlasu.

Je ve srovnání s ostatními státy vymoženost, že se u nás každý Čech po smrti může stát automaticky dárcem, pokud se během života nenechá zanést do databáze lidí, kteří si to nepřejí?
Předpokládaný souhlas je určitě výhoda, díky tomu patříme mezi evropskou špičku v počtu dárců. I u nás se však může příjemce dohodnout, že by chtěl ledvinu raději od žijícího dárce - je předpoklad, že se lépe uchytí a bude lépe fungovat. Kromě ledviny může žijící dárce darovat třeba i plíci nebo část jater, která mají schopnost dorůstat. Ročně je žijících dárců kolem padesáti, zemřelých zhruba pětinásobek.

Moje místo v Česku

odpovídají všichni hosté seriálu

Každý odněkud je. Někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v mysli a srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše?

Určitě Olomouc, kde žije z maminčiny strany celá rodina. S bratranci a sestřenicemi jsem tam jako dítě strávila spoustu času, bylo nás osm dětí a o prázdninách se u nás na chalupě jen střídali prarodiče a dospělí podle dovolených. Hrozně ráda na to vzpomínám, je to můj druhý domov. Žít v Praze jsem se musela naučit.

Někdy sloužíte i čtyřiadvacetihodinové služby. Jak se udržujete bdělá?
Se zvyšujícím se věkem se to zvládá hůř (smích). Když je čas, je dobré si jít zdřímnout a mít u sebe telefon pro případ, že by někdo hlásil dárce. I v noci také mohou zařadit na čekací listinu člověka v urgentním pořadí.

Máte pocit, že o sebe díky práci více dbáte?
Asi ano, už dávno jsem díky práci zdravotní sestry na ARO přestala kouřit. Když člověk vidí, že pacient může po banální operaci zemřít jen kvůli tomu, že kouřil dvacet čtyřicet denně, protože třeba dostane zápal plic a není možné ho odpojit od dýchacího přístroje, rychle se vzpamatuje.

Nechybí vám přeci jen kontakt s pacienty?
Chybí, to je pro mě jediné negativum této práce. Tedy kromě toho, že kvůli neustálému sezení a problémům se zády běhám po rehabilitacích. Nemocnice mě stále láká, jednou bych se tam chtěla vrátit.



ZPRÁVY: Slzný plyn, vodní děla a ohně v ulicích Bejrútu





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.