Bude to argument, který zastánci rekordně drahého leteckého zbrojního programu v budoucnosti nepochybně rádi využijí.
Cvičení „Red Flag“, které v lednu začalo v Nevadě, je důkladnou simulací letecké války. Na nebi se střetávají stíhači, letouny čelí protivzdušné obraně, všichni se vzájemně snaží rušit systémy nepřítele, odehrávají se pátrací i záchranné akce a vstupují do toho i prvky speciálních sil. Roli „agresorů“ podle serveru Armádní noviny sehrávají modernizované letouny F-15 (jako Su-27 a jeho verze) a F-16 (simulují MiG-29).
Při cvičení je kladen důraz na to, aby se podmínky co nejvíc blížily skutečnému boji. Server The Aviationist, který na nynější výsledky F-35 upozornil, hodnotí cvičení jako „nejrealističtější a nejnáročnější na světě“. Za agresory typicky létají hodně zkušení piloti.
Detaily jsou to důležité, protože dávají tušit, jak vážně „výsledky“ brát. Leckdy se z podobných cvičení objeví různé „počty sestřelů“, ale bez znalosti pravidel simulovaných soubojů mají jen malou výpovědní hodnotu. Před časem se například Indové chlubili, jak se svými Su-30 rozdrtili britské stíhače s eurofightery - pak se ukázalo, že šlo jen o manévrové boje, což je nejsilnější „disciplína“ Su-30 (psali jsme zde).
Početní převaha „špatňáků“ nestačila
V dosud „odlétané“ části cvičení v Nevadě, zdá se, obě strany využily možností, které mají - a průběžné výsledky jsou pro F-35 příznivé.
Dosáhly poměru zničených nepřátelských a ztracených vlastních letadel patnáct ku jednomu - a to měli ještě „červení piloti“, tedy protivníci, nad třinácti F-35 a letkou F-22 velkou početní převahu. Ve vzduchu jich bývalo až čtyřiadvacet najednou a každý se po zničení mohl nejméně třikrát oživit. Statistika „15 ku 1“ je zřejmě souhrnem ze všech jednotlivých scénářů, kterých se F-35 účastnily, počty nasazených letounů ve scénářích se různily.
Podle analytika Davida Cenciottiho není zřejmé, jak se na výsledcích F-35 projevila týmová práce s prvními operačně zavedenými letouny páté generace F-22. Soudí, že při podobné spolupráci se F-22 soustředí na letouny protivníka a piloti F-35 na pozemní cíle a protivzdušnou obranu. Což nevylučuje, že se při různých scénářích „pětatřicítky“ do leteckých soubojů taktéž dostanou.
Výsledky vzdušných soubojů na cvičení mají svou váhu, protože F-35 je letadlem určeným k exportu americkým spojencům. Pořizují si ho například Británie, Austrálie či Izrael. A ty k němu nebudou mít stíhací klenot F-22, který Američané z ruky nedají.
Letouny F-35 rovněž zvládly ve výrazně vyšším procentu (až 92 %) než starší stroje plnit zadané úkoly - jinými slovy, lépe se popraly s těžšími podmínkami, například silnou protivzdušnou obranou. Ani jednou nemuseli jejich piloti k nesplněnému úkolu uvést jako důvod technickou závadu.
Převaha obou letounů nad protivníky nespočívá jen v malém radarovém odrazu, o němž se v souvislosti se stíhačkami páté generace mluví nejčastěji, ale také v nebývalém elektronickém vybavení. Díky pokročilým senzorům a fúzi dat ze všech možných vlastních zdrojů má pilot F-35 přehled o bojišti, o němž si dříve mohl nechat zdát (ví například, který protivník ho vidí a který nikoliv) a může tak soupeři vnutit hru podle vlastních pravidel.
„Mám čtyři piloty, co tu roky létali na F-16 a F-15. Přijdou z letu a říkají mi: ‚Úžasné. Nikdy jsem ve vzduchu neměl takové situační povědomí. Vím, kdo je kdo, vím, kdo je zrovna ohrožený, vím, kam potřebuju letět.‘ Na letadle čtvrté generace tyhle informace pohromadě nemáte,“ řekl serveru DVIDShub podplukovník George Watkins, velitel 34. stíhací letky vybavené letouny F-35.
Odpověď kritikům
Cvičení v Nevadě se plánovalo mnohem dříve, než nový americký prezident Donald Trump uvedl, že požádal zbrojovku Boeing o vyčíslení nákladů případné modernizace letounů F/A-18 na úroveň srovnatelnou s F-35. Zohlednil to vysokou cenou nových strojů F-35.
Based on the tremendous cost and cost overruns of the Lockheed Martin F-35, I have asked Boeing to price-out a comparable F-18 Super Hornet!
Přesto cvičení do jisté míry jako odpověď bude vykládané. Starší stíhačky jako je i F/A-18 sice jde vylepšovat, ostatně část jich Američané modernizovali na standard Super Hornet, ale žádný stroj se nedá zlepšovat do nekonečna. A konstrukce F/A-18 má zkrátka své limity, například už zmíněný čelní radarový odraz prostě Hornet nikdy nebude mít tak dobrý jako F-35.
Od Trumpa to ale, naznačují zasvěcení pozorovatelé, může být i taktika, jak výrobce F-35 Lockheed Martin přimět ke snížení ceny, protože sto milionů dolarů za kus je prostě hodně. Zbrojovka nyní uvádí, že s tím, jak bude vyrábět další série letounu, bude cena klesat.
