Povodně budou častější, ale nemusejí být podobné katastrofálním záplavám z roku 2002. Ani v Praze se taková záplava letos opakovat nebude.
"Teplotní výkyvy jsou dány náhlými a zásadními změnami atmosférické cirkulace nad Evropou, které mohou, ale také nemusí být vztahovány ke globálním klimatickým změnám - k podobným ´skokovým´ změnám cirkulace docházelo i v minulosti," vysvětluje Jan Pretel.
Kritika, která se snáší na hlavy meteorologů při povodních, je podle něj neoprávněná. Na rychlé tání i na vydatné srážky předem upozorňovali nejen před letošními povodněmi, ale i před povodní v roce 1997 na Moravě nebo před čtyřmi roky v Čechách.
"Problém vidím ve včasné reakci ze strany zmiňovaných starostů a (snad) v některých případech i vodohospodářů - problémy je třeba vždy na někoho svést, zvláště v předvolebním čase," soudí klimatolog Pretel.
Zima byla abnormální
Letošní zima byla podle meteorologů nejdelší za posledních třicet let. Na to, aby se dalo mluvit o trendu radikálních změn počasí, mají klimatologové zatím málo měření.
"Letošní zimu bych považoval z 80 procent za výkyv z normálu a z dvaceti procent za důsledek radikalizace," uvedl vedoucí oddělení změny klimatu ČHMÚ.
Podle dlouhodobých scénářů vývoje počasí by mělo v Česku postupně ubývat sněhu. Ale katastroficky to Jan Pretel nevidí: "Že bychom se ale do konce 21. století měli dostat z hlediska množství sněhu na současnou úroveň Britských ostrovů, to se nedomnívám."
Další doba ledová by měla přijít
Klimatolog připomněl, že se v dlouhodobých cyklech 100 až 140 tisíc let střídají doby ledové a meziledové. Za 400 tisíc lety byly čtyři doby ledové a proto nelze vyloučit ani pátou.
"Nebude to ale záležitost naší, ale ani několika desítek dalších generací," uklidňuje Pretel. A přestože souhlasí, že se lidská činnost podepisuje na změnách klimatu, všechny změny v počasí by na člověka nesváděl.
"Pravdou je, že těch rozmarů přibývá. Zemské klima se mění," dodal Jan Pretel.
