Klimatolog Jan Pretel on-line
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 31. března 2006 do 10:20
OTÁZKA:
Je skutečně Evropa v nějakých opakujících se cyklech mokrého a suchého počasí? A budou povodně častější?
Jana
ODPOVĚĎ:
Podle projekcí amodelových scénářů dalšího vývoje klimatu Evropy lze do budoucna předpokládat výraznější variabilitu počasí a tedy i střídání zmíněných cyklů. Dosavadní vývoj počasí v posledních letech modelové scénáře dosti potvrzuje. Z uvedených důvodů je třeba i počítat s častějším výskytem povodní, přičemž všechny nemusí mít charakter povodní typu roku 2002.
31.3.2006 10:07
OTÁZKA:
Dobrý den, jak je možné, že bulvární deník vydal předpověď na celý rok? Z čeho vycházejí? To se někdo z meteorologů pod to může podepsat?
Ondřej
ODPOVĚĎ:
Nevím o který bulvární deník konkrétně jde, nicméně vydávat předpověď na celý rok je naprostý nesmysl a rozhodně se pod takovou předpověď nemohl žádný meteorolog "podepsat" - bulvár je bulvár.....!
31.3.2006 10:09
OTÁZKA:
Je pravda, že takhle výrazné zimy nebyly v minulosti žádným překvapením? Dokonce, že teploty mnohem více kolísaly a není vlastně na takových teplotních skocích nic zvláštního.Děkuji
Saša
ODPOVĚĎ:
Z historického hlediska letošní výrazná zima nebyla žádným překvapením. Podobné zimy se zcela běžně vyskytovali ve 40tých až 60tých letech minulého století. Spíše jsme si "zvykli" na charakter zim uplynylých 10-15 let, které v Evropě i u nás patřily k výrazně teplejším.
31.3.2006 10:12
OTÁZKA:
Dobrý den, hrozí Praze záplavy jako to bylo v roce 2002? A jaktože jsou takové teplotní výkyvy? Děkuji za odpověď.
Veronika
ODPOVĚĎ:
To je sice primárně otázka pro prognózního meteorologa a hydrologa, nicméně vzhledem k tomu, že v nejbližších dnech lze sice očekávat srážky a velmi pravděpodobně ne příliš výrazné, tak se domnívám, že rok 2002 se v Praze opakovat nebude.
Teplotní výkyvy jsou dány náhlými a zásadními změnami atmosférické cirkulace nad Evropou, které mohou, ale také nemusí být vztahovány ke globálním klimatickým změnám - k podobným "skokovým" změnám cirkulace docházelo i v minulosti.
31.3.2006 10:16
OTÁZKA:
Dobrý den, myslíte, že se v případě letošní zimy jedná o výkyv z normálu, nebo jde o trend "radikalizace" počasí u nás?
Marek
ODPOVĚĎ:
Na to, aby bylo možno hovořit výhradně o trendu "radikalizace" počasí máme jako klimatologové (bohužel) zatím krátkou řadu měření, nicméně jej nelze vyloučit. Letošní zimu bych považoval z 80% za výkyv z normálu a z 20% za důsledek "radikalizace" (osobní názor)
31.3.2006 10:20
OTÁZKA:
Jak meteorologové vnímají dobu povodní? Co říkají kritice, která se na jejich hlavu často snáší (jak ze strany starostů, tak i lidí)?
p.T.
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že prognózní meteorologové i hydrologové mohou mít v případě letošních povodní, ale i povodní 1997 na Moravě či 2002 v Čechách (jmenuji pouze ty výraznější) čisté svědomí, protože na rychlejší tání a zvýšenou srážkovou činnost s předstihem upozorňovali. Problém vidím ve včasné reakci se strany zmiňovaných starostů a (snad) v některých případech i vodohospodářů - problémy je třeba vždy na někoho svést, zvláště v předvolebním čase.
31.3.2006 10:24
OTÁZKA:
Jedna z možných prognóz vývoje podnebí v Evropě operuje s roztaním ledovců, posunutím Golfského proudu více na jich a tím by došlo k podstatné změně v teplotách v Evropě (více chladno). Zastáváte tento názor, nebo jste jeho odpůrce?
anonym
ODPOVĚĎ:
Z fyzikálního hlediska tato teorie není "zcestná" (pokud jde o posun Golfského proudu), ale nejsem přesvědčen o tom, že by tento způsob ochlazování klimatu v Evropě mohl převýšit globální oteplování o kterém se hovořilo do doby medializace Vámi zmiňované teorie. Nezástávám tedy názor, že v důsledku tání ledovců by se teplota v Evropě snížila o často uváděných 4-6 st.C.
31.3.2006 10:29
OTÁZKA:
Dobry den,
chtel jsem se akorat zeptat jestli to co se deje z pocasim je vysledkem nasi usilovne cinnosti na teto planete, nebo je to pravidelny cyklus ktery se opakuje bez ohledu na nasi pritomnost na Zemi?
Patrik
ODPOVĚĎ:
Činnost člověka se na změnách klimatu nepochybně podepisuje, nicméně nelze vše na člověka "svádět". Dlouhodobý cyklus přirozeného kolísání zemského probíhá (střídání dob ledových a meziledových s periodami 100-140 tisíc let) i nadále a my se v současnosti nacházím v teplé části tohoto cyklu a člověk svojí činností k těmto změnám napomáhá.
31.3.2006 10:33
OTÁZKA:
Bude následkem změny klimatu v Čechách tak málo sněhu, jako na Britských ostrovech?
Jiří Kadlec
ODPOVĚĎ:
Podle dlouhodobých projekčních scénářů by se měl trend snižování množství sněhu u nás uplatňovat. Jde však o trend, tzn. každá další zima nemusí mít méně sněhu než ta předchozí. Že bychom se ale do konce 21. století měli dostat z hlediska množství sněhu na současnou úroveň Britských ostrovů, to se nedomnívám.
31.3.2006 10:36
OTÁZKA:
Necitite urcitou odpovednost za to, ze malo apelujete na lidi, aby prizbusobili (snizili) sve spotrebni chovani narustajicimu oteplovani planety? Kdo jiny nez vy jako odbornici by jste meli stale varovat pred moznymi riziky? Diky
Vaclav
ODPOVĚĎ:
Za určité positivum považuji, že se o klimatických změnách, jejích příčinách i důsledcích v poslední době hovoří častěji než v minulosti, byť k ideálnímu stavu máme asi ještě hodně daleko. V každém případě je třeba naše spotřební chování přehodnocovat, nicméně se však neztotožňuji s názory, že za klimatické změny nese výhradní odpovědnost člověk. Rozhodnout o "číselném" podílu vlivu člověka a o podílu přirozených změn klimatu zatím ještě nelze a domnívám se, že ještě hodně dlouho nebude možné.
31.3.2006 10:44
OTÁZKA:
V jednom článku za posledních pár dní jsem četl, že se zatím neví přesný důvod, proč půda není v dnešních dnech schopna absorbovat vodu, přestože by neměla být ani příliš promáčená, ani promrzlá, ani vysušená. Jsou alespoň nějaké teorie o tomto jevu?
Jiří Šnajdr
ODPOVĚĎ:
Otázka asi spíše pro pedologa i hydrologa. Z mého pohledu "půda není v dnešních dnech schopna absorbovat vodu" proto, že došlo k příliš rychlému oteplení a půda je zatím po nízkých teplotách v lednu a únoru ještě dosti promrzná. Rozmrzlá horní vrstva je v těchto dnech ještě relativně malá, rychle se tající vodou nasytí a proto značná část vody z tajícího sněhu po půdě stéká do koryt řek.
31.3.2006 10:45
OTÁZKA:
se kterým globálním cirkulačním modelem pracujete nebo se pracuje v ramci NKP, tedy kterému z nich se pro podmínky ČR věří nejvíce? a jak je na tom právě tento model s odhadem srážkové činnosti v zimě a v létě?
dana
ODPOVĚĎ:
Otázka je příliš odborná na to, aby se v rychlosti tohot chatu dalo odpovědět. Ve stručnosti: Pracuje se se několika GCM modely z Headley centra v Anglii. Jelikož území ČR "pokrývají" pouze 2-3 referenční body z globálních modelů, je třeba pro jejich využití v regionálních modelech provádět matematické zahuštování pomocí downscalingu. Tyto modely obecně projektují mírný nárůst srážek v zimě (vzhledem k nárůstu teploty spíše ve formě kapalné) a naopak mírný úbytek srážek v létě.
31.3.2006 10:51
OTÁZKA:
Mam pocit ze behem par let se zmeni cele klima nad CR.Podle me je to vlivem oteplovani planety a taky silnym zemetresenim co vyvolalo Tsunami pred par lety a vychililo osu nasi planety.A jak je uz znamo s fiziky kazda akce vyvolava reakci. Co myslite jsou moje domenky opravnene?
Tomas
ODPOVĚĎ:
Pokud by z jakýchkoliv příčin došlo k vychýlení osy planety, pak by se zcela určitě globální zemské klima dosti zásadně změnilo. Nejsem sice seismolog zabývajícím se zemětřesením, nicméně se nedomnívám, že silná zemětřesení by mohla být příčinou takového zásadnějšího vychýlení zemské osy.
31.3.2006 10:58
OTÁZKA:
V první odpovědi píšete o "charakteru povodní typu roku 2002". Jak by tedy ještě mohly vypadat povodně v Česku?
Laďa
ODPOVĚĎ:
Termínem "charakter povodní typu roku 2002" jsem měl na mysli povodně, které zasáhnou výraznou část území státu či regionu. V případě přívalových deštů, kdy během velmi krátké doby vypadne velké množství srážek na malém území, může dojí k rozvodnění malých toků a následně povodně, která zasáhne pouze malé území.
31.3.2006 10:59
OTÁZKA:
Nemáme se spíše bát po krátkém oteplení a vybláznění klimatu dlouhé doby ledové,způsobené roztátním ledovců a zastavením mořských proudů ?
Petr
ODPOVĚĎ:
Již v jedné z předchozích odpovědí jsem se o dobách ledových a meziledových zmiňoval. Současné paleoklimatiologické poznatky zmiňují za posledních 400 tisíc let již čtyři takové zásadní periody a proto nelze vyloučit ani "periodu pátou"... Nebude to ale záležitost naší, ale ani několika desítek dalších našich generací.
31.3.2006 11:01
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
