Předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruška Šustrová odmítá, že by její lidé pracovali na politickou objednávku, když odvolali ředitele Daniela Hermana. Naděžda Kavalírová, další členka rady (na snímku), si ale myslí opak.

Předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruška Šustrová odmítá, že by její lidé pracovali na politickou objednávku, když odvolali ředitele Daniela Hermana. Naděžda Kavalírová, další členka rady (na snímku), si ale myslí opak. | foto: ČTK

Radní vyčetli Hermanovi chaos. Kavalírová s nimi odmítla sedět u stolu

  • 323
Zmatek, horko, překřikování i posměch rámovaly tiskovou konferenci Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož vědecká rada celá podala demisi. Šéfka rady Petruška Šustrová hájila odvolání ředitele Hermana tím, že vědecká práce v ústavu byla chaotická. Její kolegyně z rady Naděžda Kavalírová s ní odmítla sedět u stolu.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů se brání podezření, že by pracovala na politickou objednávku, když odvolala ředitele ústavu Daniela Hermana a na jeho místo dosadila Pavlu Foglovou.

Struktura ústavu

Ústav pro studium totalitních režimů má tzv. Radu ÚSTR, která například jmenuje či odvolává ředitele ústavu. Tu volí senátoři.

Druhá rada nese přídomek "vědecká" a má být odborným poradním orgánem ředitele. Právě její členové hromadně rezignovali (podrobnosti zde) na protest proti tomu, že Rada ÚSTR odvolala ředitele Hermana.

Kromě toho má ústav ediční radu a poradní kolegium.

Podle předsedkyně rady Petrušky Šustrové byla vědecká práce za Hermanova ředitelování chaotická. "Obě činnosti, vědecká i digitalizační, probíhaly pouze podle ročních plánů, nikdy jsme se nesetkali s koncepcí. Jsme toho názoru, že ústav i archiv by měly pracovat podle dlouhodobějších plánů," řekla na tiskové konferenci Šustrová.

Členům rady, které ze zákona volí Senát, vadila podle jejich vyjádření také "velká fluktuace zaměstnanců", projevující se podle nich například odchody zkušených archivářů za Hermanova vedení ústavu. Rada výslovně odmítla, že by pracovala na politickou objednávku.

Nově zvolená rada pracovala na politickou objednávku, soudí radní Kavalírová

Naděžda Kavalírová

Předsedkyně Konfederace politických vězňů (KPV) byla po povstání v Maďarsku v roce 1956 ve vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu, velezradu a špionáž. Ještě předtím se v únoru 1948 účastnila známého pochodu studentů k prezidentovi Benešovi. Komunisté ji za to vyloučili z univerzity.

Čelí ale i kritice, například za to, že pozastavila členství v KPV bývalému pracovníkovi BIS Vladimíru Hučínovi, přestože ho soud po vleklých sporech osvobodil.

V roce 2008 odmítla sestra bratrů Mašínových Zdena převzít vyznamenání od ministryně obrany kvůli tomu, že Kavalírová seděla v téže místnosti. Kavalírová za normalizace pracovala pro komunistické úřady a údajně byla členkou Svazu československo-sovětského přátelství. Přímý důkaz ale k dispozici není, Kavalírová to popírá.

Slovo si pak vzala Naděžda Kavalírová, bývalá předsedkyně první rady ústavu a nynější řadová členka rady. "Změnou členů rady ústav dostává trochu jiné klima. K tomu mě vede má životní zkušenost a můj věk," řekla devětaosmdesátiletá radní. Nechala přečíst prohlášení, kterým se proti krokům kolegů z rady ostře vymezila, stejně tak jako tím, že s nimi na tiskové konferenci odmítla sedět u jednoho stolu.

"Prohlašuji jako předsedkyně bývalé rady ÚSTR, že v té době (kdy vedla radu ona - pozn. red.) rada ústavu nepracovala v režii žádné z politických stran. Hlavním úkolem bylo postupné odhalování, zdokumentování a zveřejňování plné pravdy o totalitních systémech z doby nacismu a komunismu. Z veřejně dostupných pramenů se domnívám, že nově zvolená rada ústavu pracuje na politickou objednávku," řekla Kavalírová.

Atmosféra na tiskové konferenci byla bouřlivá, dorazili na ni i zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nový tiskový mluvčí ústavu Pavel Ryjáček se několikrát snažil tiskovou konferenci ukončit i s poukazem na horko v sále, uspěl však až po opakovaných pokusech a řadě nepříjemných dotazů ze sálu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video