Pacient s o nemocněním COVID-19 na jednotce intenzivní péče v italské nemocnici

Pacient s o nemocněním COVID-19 na jednotce intenzivní péče v italské nemocnici | foto: Profimedia.cz

Záněty, únava a deprese. I po měsících mají vyléčení z covidu-19 potíže

  • 775
Italské Bergamo se jeden čas stalo centrem nákazy koronaviru. Nyní, po šesti měsících, hlásí, že pacienti jsou bez covid-19. Lékaři však došli k znepokojivému zjištění. Skoro polovina uzdravených přiznává, že se stále potýká se zdravotními problémy způsobenými koronavirem. Další nemocnice potvrzují, že koronavirus může působit obtíže i po vyléčení.

Čistě formálně se zdá být všechno v pořádku. Testy pacientů, kteří v březnu a dubnu během vrcholu koronavirové krize v Bergamu byli nakažení covidem-19, jsou negativní. Nemoc je pryč.

„Ale my se ptáme: Cítíte se uzdravení? Skoro polovina pacientů říká, že ne,“ prozradila listu The Washington Post Serena Venturelliová, specialistka na infekční nemoci z Nemocnice Jana XXIII., která se podílí na studii následků koronaviru.

Analýza zdravotního stavu přeživších vykresluje neradostný obrázek. Z prvních 750 vyšetřovaných pacientů jich asi 30 procent stále trpí jizvami na plicích a má problémy s dýcháním. Dalších třicet procent pacientů má potíže se srdcem a záněty krve. Kromě toho se pacienti též potýkají s řadou dalších denních obtíží, jako je bolest nohou, brnění končetin, vypadávání vlasů, silná únava a deprese.

U jednoho pacienta, pětašedesátiletého Giuseppeho Vavassoriho, došlo ke ztrátě krátkodobé paměti. Nyní si musí psát poznámky se jmény a telefonními čísly, aby mohl provozovat svůj pohřební ústav. Jiný pacient, jednašedesátiletý Guido Padoa, se uzdravil natolik, aby mohl v létě na dovolenou. Ale spí další čtyři hodiny navíc a někdy v poledne náhle usne, hlavu na klávesnici počítače.

Následky koronaviru? Může poškodit srdce i mozek, říká Prymulův nástupce

Někteří pacienti, kteří byli před nákazou schopní se postarat sami o sebe, zůstávají po vyléčení natolik oslabení, že je musí jejich příbuzní odvézt na testy do nemocnice na invalidních vozících. The Washington Post zmiňuje případ osmdesátiletého muže, jenž se sám vyléčil z covidu-19, který takto odváží svého syna.

Lékaři netuší, proč jedni vyléčení jsou znovu zcela fit, zatímco jiné stále trápí bolesti. Ačkoliv svou roli hraje zdravotní kondice, kterou měl pacient ještě před nákazou, lékaři soudí, že se nejedná o opakování starých potíží. „Mluvíme o něčem zcela novém,“ tvrdí Marco Rizzi, vedoucí oddělení infekčních onemocnění v Nemocnici Jana XXIII.

Dlouhodobé následky

Nemocnice z jiných částí světa potvrzují existenci lidí, kteří mají zdravotní obtíže i několik měsíců po vyléčení. Jedná se i o ty jedince, kteří měli jen mírný průběh nákazy. Podle americké Mayo Clinic jsou nejčastější symptomy, s kterými se stále potýkají pacienti vyléčení z covidu-19, kašel, teplota, dušnost či bolest hlavy a kloubů. Objevují se ale i potíže popsané italskými doktory, jako jsou problémy se srdcem, plícemi, krví a dokonce i mozkem.

Poškození nervů, mrtvice. Koronavirus může ničit mozek i lidem bez příznaků

Dlouholetá studie důsledků předchůdce covidu-19, nemoci SARS, na zdravotní stav onemocněných, zjistila, že i po patnácti letech od nákazy mělo 4,6 procenta vyléčených pacientů viditelně poškozené plíce a 38 procent mělo potíže s přenosem kyslíku ze vzduchu do krve a vylučováním kysličníku uhličitého z krve do vzduchu.

Podle lékařů je potřeba dalších důkladných pozorování a dlouhodobých analýz zdravotního stavu pacientů vyléčených z nákazy koronavirem, aby bylo jasné, s jakými problémy je třeba počítat. Ačkoliv je koronavirus primárně respirační onemocnění, dokáže těžce postihnout i jiné orgány než plíce a zanechává celý imunitní systém v oslabeném stavu.

Lékaři však neztrácejí naději. Většina pacientů nemá po vyléčení závažné zdravotní potíže. Nakažení z Bergama, kteří stále mají příznaky dušnosti a zřejmě trvale zjizvené plíce, podle lékařů dýchají nyní lépe než v květnu. U žádného se neobjevila horečka.

Jako v Dantově pekle

Během březnového vrcholu epidemie v Itálii nemocnice v Bergamu, jedné z nejpostiženějších oblastí, nestíhala reagovat na nečekaně vysoké počty nakažených. Nemocnice Jana XXIII. měla v jeden moment 92 lidí na plicních ventilátorech. Nyní je 143 pacientů na podpůrných dýchacích přístrojích v celé Itálii.

Neustále slyšíme umíráčky, kostely jsou plné rakví, říká Italka z Bergama

Zaplněná nemocnice byla schopná přijímat jen ty nejvážnější případy. Aby mohla zvládnout frenetický přísun nových nakažených, musela propouštět i ty pacienty, kteří nebyli zcela uzdravení. K 440 lidem, již zemřeli během hospitalizace, se přidalo dalších 220, kteří zemřeli po propuštění domů.

Lékaři nyní zvou některé propuštěné pacienty zpět kvůli studii následků koronaviru i proto, aby odčinili to, co považují za pochybení během březnové koronavirové krize. „Cítili jsme morální povinnost je zavolat zpět,“ říká o výzkumu uzdravených pacientů Venturelliová. „Bylo to pro nás jako tsunami. Co jsme viděli v březnu, byla tragédie, ne normální hospitalizace,“ dodává s tím, že březnová situace jí připomínala „Dantovo peklo“.

Jsou to andělé, děkoval pacient lékařům a sestrám:

14. dubna 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video