Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nebydlím u žádné nemocnice a přesto slyším neustále sirény sanitek a umíráčky z kostelů... Pohřební ústavy nemají volné termíny. V mnohých kostelech čeká i sedm až osm desítek rakví na to, až je uloží do země nebo spálí,“ říká bergamská tlumočnice a překladatelka Marianne Seminatiová.
Nejhorší podle ní je, že nemocní zůstávají na lůžku sami a o samotě lidé i umírají. „Rodiny je v nemocnicích samozřejmě nesmějí navštěvovat a většinou už ani nedostanou zprávu o úmrtí. Své blízké pak nevidí ani mrtvé. Těla se hned odvážejí, pohřby se nesmějí konat,“ líčí Seminatiová.
Také ona přišla kvůli koronaviru o příbuzné a známé. „Moje teta zemřela před pár týdny. V několika posledních dnech zemřel náš rodinný lékař a čtyři další lidé, které jsem dobře znala,“ říká.
Jedním z prvních, kdo v jejím okolí nemoci COVID-19 podlehl, byl farář z kostela, který navštěvuje. „To byl pro všechny ohromný šok,“ vysvětluje Seminatiová.
Opatření nebyla dost rychlá
Italská vláda kvůli šíření koronaviru začala od počátku března přijímat stále přísnější opatření, až nakonec před třemi týdny zavedla celostátní karanténu. Podle Italky Seminatiové jsou vládní opatření proti šíření viru správná, „ale bohužel nebyla dost rychlá“.
Ke zdržení v přijetí radikálních opatření v průmyslové provincii Bergamo podle ní přispělo i to, že tu má sídlo řada významných podniků. „Měli strach, že by poškodili hospodářství. Říkali: Vše je pod kontrolou, můžeme dál pracovat. Dokud se všechno kontrole nevymknulo,“ říká.
Počty úmrtí v Itálii mohou být velmi podhodnocené, tvrdí analýza |
Podle Seminatiové by ale nebylo správné postup úřadů kritizovat, neboť nikdo nemohl tušit, jak vážná situace bude. Ani ona podle svých slov takový vývoj nečekala.
„Na počátku jsem věřila tomu, co se říkalo: je to jen normální chřipka, komplikovaný průběh má pouze v některých specifických případech,“ říká. „Vůbec to ale není normální chřipka... Teď už bych to tak nepodceňovala,“ dodává.
Vzhledem k vývoji v Itálii prý nedokáže pochopit, jak mohly některé jiné země tak dlouho otálet s přísnými kroky.
Řada lidí je bez práce
Seminatiová je s manželem a rok a půl starým synem nyní už více než tři týdny v domácí karanténě. Jako tlumočnice a překladatelka by prý sice mohla pracovat z domova, práce pro ni ale nyní mnoho není.
Naděje pro seniory. Dvě devadesátnice z USA a Itálie koronavirus přemohly |
Bez živobytí se ocitla i řada jejích příbuzných, přátel a známých. Region Lombardie, ve kterém Bergamo leží, je přitom hospodářským motorem Itálie. „Hospodářské škody jsou už nyní obrovské,“ říká Seminatiová.
Zároveň podle ní ale nyní ještě nenastala doba strachovat se o ekonomické dopady pandemie.
„Absolutní prioritou je teď překonat krizi a dosáhnout toho, aby neumíralo tolik lidí,“ zdůrazňuje a přiznává, že největší strach má nyní o život a zdraví svých rodičů. „Pokud se nakazí, je mi jasné, že jejich šance na přežití je velmi malá,“ říká. Na návštěvu proto k rodičům raději vůbec nechodí.
Kvůli šíření koronaviru v rodném městě se Seminatiová raději vzdala i sportu a na nákupy potravin chodí co nejméně. „Mám strach chodit do supermarketu, protože je to teď ještě nebezpečné,“ říká.
Místní vidí jiskru naděje
Podobně na tom je valná většina obyvatel Bergama, kteří podle ní na rozdíl třeba od obyvatel jižní části Itálie chápou, jak důležité je zůstat doma.
„Na jihu si pravděpodobně všichni myslí, že koronavirus je daleko a jim se nemůže nic stát. To jsme si tu na severu ale taky všichni mysleli,“ varuje. Nemocnice na jihu Itálie podle ní přitom nejsou tak dobře vybavené a připravené na zátěž, jakou pandemie COVID-19 přináší.
V současné situaci není podle Seminatiové lehké zachovat si pozitivní mysl a neplakat, když je tolik lidí kolem nemocných, nebo dokonce zemřelo. Jiskru naděje ale vidí v posledních datech o vývoji pandemie v jejím městě.
„V posledních dnech se situace trochu lepší: počet nových případů dál roste, ale poněkud pomaleji než dříve,“ říká. „Ještě zdaleka ale nejsme na konci,“ upozorňuje Italka z Bergama.
