Íránské úřady dříve podle listu The Washington Post potvrdily čtyři mrtvé, v pondělí však bez dalších detailů oznámily, že zemřelo celkem deset lidí. Později dodaly, že jde o oběti nedělních protestů. Už v sobotu zemřeli dva lidé, celkový počet mrtvých tak je zatím na dvanácti.
Podle íránské státní televize pocházejí oběti z několika demonstrací. „Při událostech z minulé noci bylo bohužel zabito celkem deset lidí. Někteří ozbrojení protestující se pokusili obsadit policejní stanice a vojenské základny, ale narazili na odpor pořádkových sil,“ uvedla televize. Ta pak v pondělí večer s odvoláním na policejního mluvčího informovala o smrtonosné střelbě proti policistům v Nadžafabádu - o život prý přišel nejméně jeden z nich.
Íránský prezident Hasan Rúhání v nedělním projevu řekl, že je třeba poskytnout Íráncům prostor, aby vyjádřili své názory, avšak odsoudil násilnosti a ničení veřejného majetku. „Kritizovat je něco zcela jiného než využívat násilí,“ prohlásil.
Protestovalo se však dál. V Teheránu policie použila k rozehnání lidí slzný plyn. Vyplývá to ze snímků na sociálních sítích, jež ale nelze nezávisle ověřit, upozornila agentura AFP.
Další shromáždění se konala v Kermánšáhu na západě země, v Šáhín Šahru u Isfahánu i na dalších místech.
První dva mrtví ohlásili v sobotu večer ze západního města Dorúd, další dva lidé zemřeli v neděli večer v Ízehu na západě země. Ve všech případech byly oběti zastřeleny. Člen místní správy řekl, že v Ízehu byli také dva lidé zraněni a že neví, „zda stříleli policisté nebo demonstranti“.
Je to nejen lživé, ale i směšné, odmítl vměšování Netanjahu
Na snímcích zveřejňovaných na sociálních sítích je vidět útoky účastníků na veřejné budovy, náboženské stavby, banky i velitelství islámských milicí. Zapáleny byly některé domy i policejní auta. Íránské úřady omezily přístup k sociálním sítím jako Telegram a Instagram.
Demonstrující na Twiteru podpořil americký prezident Donald Trump, který zároveň připomněl dohodu se západními mocnostmi o íránském jaderném programu, díky které se Teherán zbavil protiíránských sankcí a kterou Trump zpochybňuje.
Šéf Bílého domu přitom popsal Írán jako „zemi selhávající na všech úrovních navzdory té hrozné dohodě, kterou s ním uzavřela Obamova administrativa“. „Úžasný íránský národ byl po tolik let utiskován. Touží po jídle i po svobodě. Je okrádán o lidská práva a bohatství. Je čas na změnu!“ napsal Trump.
„Íránskému lidu mohu přát jen úspěch v boji za svobodu a demokracii. Pokud lidé uspějí, mnoho hrozeb pro Izrael i celý region zmizí,“ uvedl také podle agentury Reuters izraelský ministr zpravodajských služeb Israel Katz v rozhovoru pro armádní rozhlasovou stanici.
Zároveň však odmítl tvrzení íránských politiků, že za demonstracemi stojí „zahraniční agenti“. A obvinění, že do aktuálního dění zasahuje Izrael, odmítl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
„Je to nejen lživé, ale i směšné. (..) Stateční Íránci vyšli do ulic a žádají svobodu a spravedlnost. Žádají základní svobody, které jim jsou upírány po celé dekády. Krutý íránský režim investuje desítky miliard dolarů do šíření nenávisti. Za tyto peníze se mohly postavit školy a nemocnice. Není divu, že matky a otcové pochodují ulicemi. Režim je vyděšený ze svých vlastních občanů,“ řekl Netanjahu ve videu, které zveřejnil na Twitteru.
I wish the Iranian people success in their noble quest for freedom. https://t.co/7MRC3UWzTz
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel vyjádřil znepokojení nad úmrtím demonstrantů. „Vyzýváme íránskou vládu, aby respektovala právo demonstrantů shromažďovat se a pokojně vyjádřit svůj názor,“ upozornil Gabriel. „Po střetech z posledních dnů je o to důležitější, aby se všechny strany vyhýbaly násilí,“ dodal.
Nepokoje začaly ve čtvrtek ve druhém největším íránském městě Mašhadu a postupně se rozšířily do dalších měst včetně Teheránu. Tisíce lidí se sešly i v městech Kermánšáh, Qom, Rašt, Šíráz, Isfahán a Hamadán.
Otevřené politické protesty jsou v Íránu spíše výjimečné, bezpečnostní složky jsou totiž všudypřítomné. Aktuální události tak byly největší od zmíněného roku 2009 a odrážejí rostoucí nespokojenost Íránců s životní úrovní a tlak na prezidenta Rúháního.
Při nedělních protestech ve městě Rašt lidé volali „smrt diktátorovi“:
Today in #Rasht, chanting “Death to the Dictator!” For those asking if movement is dying down, appears it’s gaining momentum in numbers and in cities. There has been, however, a slowdown in sending videos as Telegram & Instagram are blocked in certain areas. #iranprotests https://t.co/zNVbnOLBcQ
Podle odborníků obyčejní lidé zatím nepocítili dopad jeho úspěchu v dipolomatické oblasti, tedy uvolnění sankcí, které umožnila dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015. Meir Džavedanfar, který je íránského původu a přednáší na univerzitě v izraelské Haifě, řekl, že si Íránci od Rúháního slibovali zlepšení ekonomiky, ale to se nestalo.
Íránci teď podle něj došli k závěru, že problémy jejich země jsou příliš hluboké na to, aby je napravil jeden člověk. „Ztratili naději, vidí, že jestli to nedokáže změnit Rúhání, pak toho není schopen nikdo,“ řekl Džavedanfar.
Míra nezaměstnanosti v Íránu letos překročila 12 procent a bez práce je přes tři miliony lidí. Íráncům vadí také růst cen, korupce i zapojení země do konfliktů na Blízkém východě.
Na demonstracích se tak objevovaly slogany „Opusťe Sýrii, myslete na nás“, „Ne Gaze, ne Libanonu, naše životy pro Írán“, „Lidé žebrají, duchovní se chovají jako Bůh“ či „Smrt Ruháního“ (více se dozvíte v článku Íránci třetí den protestují proti Ruháního vládě, ta zase ukazovala sílu)
