Nespokojení Íránci vyšli v sobotu znovu do ulic i přes varování vlády. Guvernér Teheránu řekl, že policie s účastníky takových akcí naloží nekompromisně. Právě tam a v Kermánšáhu však nepokoje stále trvají. Vlna protestů, která je sice malá, ale na íránské poměry významná, je tak největší od roku 2009.
Studenti a další obyvatelé volají protivládní hesla a hází kameny na policisty v okolí teheránské univerzity. Údajně také vybízejí ostatní Íránce, aby se k protestům připojili.
USA: Svět se dívá„Íránská vláda by měla respektovat práva svých občanů, včetně svobody projevu. Svět se dívá,“ napsala na Twitteru mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. V podobném duchu se na svém Twitteru vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení vyzvalo „všechny země k otevřené podpoře íránského lidu a jejich žádosti o základní práva a skoncování s korupcí“. |
Nepokoje začaly ve čtvrtek ve druhém největším íránském městě Mašhadu a postupně se rozšířily do dalších měst včetně Teheránu. Tisíce lidí se sešly i v městech Kermánšáh, Qom, Rašt, Šíráz, Isfahán a Hamadán.
V Mašhadu policie zatkla 52 lidí, nejmenovaný činitel informoval agenturu Reuters o několika zatčených v Teheránu, kde je v ulicích značný počet policistů.
V západoíránském městě Dorúd při zásahu policie utrpěli střelná zranění nejméně dva lidé, uvedla agentura Reuters s odvoláním na video z místa, jehož pravost ale nebyla agentura schopna ověřit. Jak závažná zranění obou mužů jsou, není jasné. Proti politice Teheránu se protestovalo také před jeho ambasádami v Paříži a Berlíně.
Politici i státní média však v sobotu podle agentury AP uznali, že Íránci mají právo protestovat a nechat zaznít své názory na problémy společnosti.
Postup íránských úřadů následně odsoudil Washington, podle něhož by íránská vláda měla respektovat práva občanů.
„Represivní režimy nemohou trvat věčně. Přijde den, kdy bude íránský lid čelit volbě. Svět se dívá!“ napsal na twitteru americký prezident Donald Trump. „Dobrý lid Íránu“ chce podle Trumpa změnu. Právě lidu se kromě „ohromné vojenské síly“ Spojených států íránské vedení podle Trumpa obává nejvíce.
Many reports of peaceful protests by Iranian citizens fed up with regime’s corruption & its squandering of the nation’s wealth to fund terrorism abroad. Iranian govt should respect their people’s rights, including right to express themselves. The world is watching! #IranProtests
Větší prostor ovšem televize dávala provládním akcím, které se konaly rovněž v sobotu v ulicích Íránu. Týdny plánované manifestace se zúčastnily desetitisíce lidí. Početný dav se sešel také v téměř třímilionovém Mašhadu, kde protivládní protesty začaly. Uvedla to agentura AFP.
Provládní akce oslavovala výročí konce demonstrací, které zasáhly Írán po znovuzvolení tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2009. Volební výsledek tehdy následovala vlna opozičních protestů a ty pak vyvolaly shromáždění stoupenců konzervativního lídra.
V odkaze na tehdejší iniciativu opozice byly v sobotu k vidění transparenty s heslem „Smrt rebelii“. Účastníci mávali státními vlajkami a nesli fotografie íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
V Teheránu podle agentury AP na provládní akci dorazilo na čtyři tisíce lidí. Na rozdíl od předchozích protestních shromáždění ale dostaly sobotní akce ve zpravodajství státních médií mnoho prostoru.
„Kontrarevoluční skupiny a zahraniční média pokračují ve své organizované snaze zneužít ekonomické problémy lidí a jejich legitimní požadavky a zajistit si tak možnost pro nezákonná shromáždění a možný chaos,“ okomentovala protesty po dvoudenním mlčení íránská státní televize. Vysvětlila jej příkazy od šéfů bezpečnostních složek v zemi.
Íránce tíží vysoké ceny, nezaměstnanost i zahraniční politika
Otevřené politické protesty jsou v Íránu spíše výjimečné, bezpečnostní složky jsou totiž všudypřítomné. Aktuální události tak byly největší od zmíněného roku 2009 a odrážejí rostoucí nespokojenost Íránců s životní úrovní a tlak na prezidenta Hasana Rúháního.
Jeho úspěch v diplomatické oblasti, tedy značné snížení mezinárodních sankcí výměnou za omezení jaderného programu, zatím slibovaný dalekosáhlý ekonomický efekt nepřinesl. Míra nezaměstnanosti v Íránu letos překročila 12 procent a bez práce je přes tři miliony lidí.
Íráncům vadí také růst cen, korupce i zapojení země do konfliktů na Blízkém východě. Na demonstracích se tak objevovaly slogany „Opusťe Sýrii, myslete na nás“, „Ne Gaze, ne Libanonu, naše životy pro Írán“, „Lidé žebrají, duchovní se chovají jako Bůh“ či „Smrt Ruháního“.
Symbolem demonstrací se stala neznámá mladá žena, která si na protest proti přísným pravidlům zahalování sundala hidžáb:
A picture from #Iran may take all the attention at the end of #2017 #Iranprotests https://t.co/LXBAAyHpUW
Teherán tvrdí, že skutečnou příčinou protestů nejsou ekonomické problémy. Viceprezident Ešák Janangírí uvedl, že „za nimi stojí něco jiného“, zatímco viceguvernér provincie hlavního města označil zatčené demonstranty za osoby „pod vlivem propagandy“ ze zahraničí.
Podle BBC zatím protesty nenabraly masivních rozměrů, přičemž účast na některých byla pouze v řádu desítek. Mnoho akcí uspořádali dělníci kvůli propouštění či nevyplácení mezd, dále pak lidé, kteří mají peníze v neregulovaných, zkrachovalých finančních institucích.
„Žádáme obyvatele, aby se neúčastnili nelegálních shromáždění. Pořádkové síly a soudní moc se je dosud pokoušely řešit tak, aby nedocházelo k problémům,“ řekl v sobotu ministr Ráhmání-Fazlí.
Důrazné potlačení protestů pak žádal vlivný konzervativní duchovní ajatolláh Ahmad Alam Húda, který je zástupcem nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v Mašhadu.
