Ve prospěch novely se v pondělí vyslovilo 62 zákonodárců, proti jich bylo 41. Premiér Netanjahu a ministr obrany Avigdor Lieberman mohou díky změnám vyhlásit válku „v extrémních případech“.
Novela byla schválena krátce před mimořádným premiérovým projevem v televizi, kde Netanjahu prohlásil, že Írán utajoval svůj jaderný program. Íránská státní televize označila Netanjahuův projev za propagandu. Podle izraelského listu Haarec byl zákon schválen až při třetím čtení.
Server televize Al-Džazíra připomíná, že nyní by k vyhlášení války Netanjahu sice potřeboval souhlas ministra obrany Liebermana, v minulosti se ale několikrát stalo, že premiér zastával i funkci ministra obrany. Příkladem jsou někdejší izraelští předsedové vlády David ben Gurion, Menachem Begin, Jicchak Rabin, Ehud Barak a Šimon Peres.
Cíl: Írán?
Netanjahuův pondělní projev se uskutečnil na pozadí snahy Spojených států a jejich spojenců na Blízkém východě pozměnit jadernou dohodu z roku 2015. Jejím cílem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Irán však podle Netanjahua po podpisu dohody tajně uchovával dokumenty o svém jaderném programu Amad, který přerušil v roce 2003.
Netanjahu je jedním z hlavních kritiků jaderné dohody a tvrdí, že dokument Íránu nebrání získat znalosti potřebné k výrobě jaderných zbraní. Izraelský premiér rovněž uvítal stanovisko amerického prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát řekl, že Spojené státy jadernou dohodu s Íránem vypoví, pokud nebude změněna.
Trump Netanjahua za projev pochválil s tím, že spolu s dalšími nedávnými událostmi jeho obsah dokazuje, že Bílý dům měl o Íránu „stoprocentní pravdu“.
Bílý dům v tichosti upravil prohlášení
„Tyto skutečnosti jsou v souladu s tím, co Spojené státy dlouho věděly: Írán měl silný, tajný program jaderných zbraní, který se snažil, avšak nedokázal skrývat před světem a před vlastními lidmi,“ uvedl ve svém prohlášení Bílý dům.
Americká média si všímají, že Bílý dům své prohlášení v tichosti upravil. Původní verze udávala, že Teherán tajný program stále má, zatímco změněné znění tvrdí, že takový program islámská republika měla. Oficiální opravu úřad amerického prezidenta Donalda Trumpa nevydal, v komentáři pouze uvedl, že to byla administrativní chyba.
ANALÝZASchyluje se k válce s Íránem? Rozhodne se 12. května |
Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová večer prohlásila, že mezinárodní dohoda byla uzavřena na základě falešných podkladů ze strany Íránu, protože program byl v pokročilejším stavu, než bylo udáno. Podle ní se Íránci jako jedna strana dohody zachovali nečestně. „Především lhali,“ řekla.
Podle analytiků výstup izraelského premiéra poskytl jen málo nových informací o íránském jaderném programu. Například Francie uvedla, že data předložená Izraelem částečně potvrzují to, co evropské země zjistily v roce 2002.
Pompeo porušení dohody nepotvrdil
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo potvrdil, že dokumenty, které získal Izrael, ukazují, že Írán lhal o tom, zda se snaží získat jaderné zbraně. On sám prý osobně prozkoumal mnoho íránských spisů a odborníci z USA považují dokumenty, které dosud prozkoumali, za autentické.
Podle agentury Reuters však odmítl říct, zda dokumenty poskytují důkaz o porušení jaderné dohody. O existenci írásnkého programu Amad se podle něj sice již určitou dobu vědělo, materiály odhalené Izraelem však pomáhají lépe porozumět rozsahu programu.
Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Trump však dlouhodobě hrozí, že dohodu vypoví.
V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident tentokrát rozhodnout do 12. května. Trump však nedávno naznačil, že USA od dohody odstoupí, pokud nebude upravena. Írán však opakovaně zdůraznil, že nepřistoupí na žádnou jinou dohodu nežli je ta současná.
30. dubna 2018 |
