„Ministr kultury Ilja Šmíd si nemyslí, že česká hymna potřebuje jakoukoliv revizi. Podle jeho osobního názoru je představená verze hymny hudebním nevkusem a kýčem,“ uvedla mluvčí resortu Simona Cigánková.
Kde domov můj? Moravané a Slezané už odmítají lhát, že je to v Čechách |
Šmíd již v lednu mluvil s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem. Dohodli se, že výbor vyvolá veřejnou diskuzi a ministerstvo kultury svolá grémium odborníků. „Grémium by se mělo sejít zhruba do měsíce a měli by se ho zúčastnit čeští odborníci z řad hudebníků, muzikologů, historiků. Obsahem setkání by měla být debata o instrumentaci, o aranžmá hymny, vůbec o hymně jako státním symbolu,“ upřesnila Cigánková.
Předseda Českého olympijského výboru, který s iniciativou prodloužení hymny přišel, uvedl, že cílem bylo nejen otevření diskuze, ale i nabídnout jiný pohled na věc. „Při sportu se přece hymna hraje jednoznačně nejčastěji,“ uzavřel.
A vyvolat diskuzi se výboru skutečně podařilo, ačkoli podle ohlasů hudebníků a některých osobností to vypadá spíše na spílání (více zde).
S vylepšováním hymny nesouhlasí ani ministr zahraničních věcí, jak zmínil na svém Twitteru. „ Myslím, že se u nás najde málokdo, kdo by neměl rád naší hymnu. Poprvé zazněla v podání slepého houslisty Mareše v Tylově Fidlovačce v roce 1834. Prosím, nevylepšujme ji. Je to jímavá a prostá píseň. V tom je její síla,“ uvedl Stropnický s tím, že své stanovisko píše s pokorou. Necítí se při tom být politikem ale „skorohudebníkem“ a občanem.
1/2 Myslím, že se u nás najde málokdo, kdo by neměl rád naší hymnu. Poprvé zazněla v podání slepého houslisty Mareše v Tylově Fidlovačce v roce 1834. Prosím, nevylepšujme ji. Je to jímavá a prostá píseň. V tom je její síla.
Poměrně vlažně reaguje na iniciativu Českého olympijského výboru i ministerstvo školství. Označilo ji za zcela nezávislou a chápe ji jako podporu vlastenectví a identity národa, která může být při sportovních úspěších jedinečně vyjádřena.
