Sedm vnoučat Franca vydalo společné prohlášení vyjadřující nesouhlas s plánem vlády na exhumaci, uvedly španělské listy El País, El Mundo a La Vanguardia.
Prohlášení bylo podle španělského tisku mimo jiné reakcí na dekret, který v pátek schválila nová vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze s cílem zabránit možnosti právního napadení plánu na přemístění Frankových ostatků. Odstranění Frankových ostatků slíbila vláda Pedra Sáncheze už v červnu, krátce po svém nástupu do úřadu. Vyvolala tím souhlasné i negativní reakce.
„Hrob Franca v Údolí padlých znamená nedostatek úcty k obětem, které jsou na místě také pohřbeny,“ uvedla v pátek podle EL PAÍS vicepremiérka Carmen Calvo.
Údolí padlých, kde je spolu s tisíci oběťmi španělské občanské války pohřben Franco, je označováno za poslední památník fašistického vůdce v Evropě; na místě stojí 152 metrů vysoký kříž. Zatím není zcela jasné, jaké právní kroky mohou příbuzní Franca podniknout, aby zabránili přemístění ostatků. Zmíněný dekret sice ještě musí schválit parlament, ale podle agentury Reuters a The Guardian se očekává, že se proti němu poslanci nepostaví.
Příbuzní v prohlášení vyjádřili naději, že „chuti po pomstě“ ze strany vlády zabrání benediktinský řád, který spravuje památník v Údolí padlých.„Nedotknutelnost je nezpochybnitelná. Napsali jsme řádu dopis, že se stavíme proti exhumaci,“ uvedli.
Dekret musí schválit poslanci
Dekret o exhumaci Francových ostatků musí ještě potvrdit poslanci, kteří se k první schůzi po parlamentních prázdninách sejdou ve druhém zářijovém týdnu. Španělská média očekávají, že poslanci dekret schválí. Stačí k tomu totiž prostá většina. Proti chtějí hlasovat jen zákonodárci Lidové strany (PP), a ti mají 134 ze 350 křesel dolní komory. Zástupci strany Ciudadanos avizovali, že se zdrží hlasování. Ostatní strany zřejmě dekret podpoří.
Vládní dekret dává Francově rodině 15 dnů na to, aby se rozhodla, kam chce nechat diktátorovy ostatky přemístit. Pokud tak neučiní, rozhodne o tom vláda. „Pokud se proti naší vůli uskuteční exhumace, budeme požadovat, aby nám byly ostatky navráceny a mohli jsme udělat křesťanský pohřeb,“ uvedla rodina v prohlášení.
„Samozřejmě se postaráme o ostatky dědečka. Nenecháme ho v rukou vlády,“ citoval The Telegraph Francise Franca. Pokud by rodina v boji proti exhumaci nezvítězila, tělo by bylo vyjmuto podle The Telegraph někdy na konci října nebo v listopadu. Rodina nicméně neuvedla, kam by nově ostatky uložila. Podle španělských médií nicméně vyloučili rodinnou hrobku, kde leží Francova žena, a to kvůli nedostatečnému zabezpečení hrobky. Mělo by se tak jedna o nějaké soukromější místo.
Generál Francisco Franco i více než čtyři dekády po své smrti v roce 1975 tedy stále rozděluje španělskou společnost. Někteří ho stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce.
Pučem v létě 1936 Franco rozpoutal válku občanskou, která do roku 1939 stála životy více než půl milionu lidí. Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na 30 000 jeho odpůrců.
Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí. Ještě dlouho po ní se o jeho zločinech veřejně moc nemluvilo, aby se neotevíraly staré rány.
