„Španělsko si nemůže dovolit symboly, které rozdělují společnost. Už loni parlament jasně řekl, že ostatky se mají exhumovat a předat rodině a že Údolí padlých se má stát památníkem boje proti fašismu,“ řekl Sánchez v pondělí v rozhovoru se španělskou televizí RTVE. Neuvedl ale, jaký právní postup vláda zvolí.
Má totiž dvě možnosti. Ta rychlejší by byla vydat vládní dekret, k němuž má vláda mandát od parlamentu. Loni v květnu parlament vyzval vládu, aby ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Tehdejší pravicová vláda Mariana Rajoye ale této nezávazné výzvy nevyhověla.
Druhou možností je přijmout nový zákon, respektive novelu zákona o historické paměti z roku 2007. Ten mimo jiné nařizuje odstranění symbolů Francovy diktatury a slibuje pomoc pozůstalým obětí diktatury při hledání ostatků jejich blízkých v hromadných hrobech. Reformu tohoto zákona, který byl přijat za dřívější socialistické vlády Josého Luise Zapatera, navrhli socialisté neúspěšně loni v prosinci.
Podle deníku El País se vláda asi bude snažit dosáhnout konsensu ve společnosti, která je v názoru na Francovu éru stále rozdělená. Například soukromá organizace nazvaná Nadace Franciska Franca, která byla založena v roce 1976 a stále funguje i přes výzvy mnoha Španělů, aby byla zakázána, začala v pondělí sbírat podpisy pod petici proti odstranění Francových ostatků z Údolí padlých. Sánchez už ovšem slíbil, že ostatky přemístí, i když s tím lidovci souhlasit nebudou.
Vedle Franca ne. Španělé žádají exhumaci předků pod památníkem diktátora |
Server eldiario v úterý přinesl názory forenzních expertů, kteří se shodli v tom, že „exhumace bude jednoduchá a nízkonákladová“. Stačí, aby vláda rozhodla a technicky to pak už bude jednoduché. Server se také ptal odborníků, jak asi bude Francova mrtvola vypadat. Jako egyptská mumie? „Mnohem lépe,“ domnívá se forenzní antropolog Juan Manuel Guijo. „Může vypadat lépe než třeba někdejší argentinská první dáma Evita Perónová, ruský revolucionář Vladimir Iljič Lenin či vietnamský komunistický vůdce Ho Či Min,“ dodal.
„Je třeba připomenout, že tělo bylo nabalzamováno, a proto může být ve velmi zachovalém stavu, a to nejen co se týče kostí, ale i měkkých tkání,“ domnívá se Francisco Etxeberria. „Můžeme tam najít klidně i téměř kompletní tělo,“ dodal.
Generál Franco zemřel v roce 1975 a někteří jej stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Pučem v létě 1936 ovšem rozpoutal občanskou válku, která do roku 1939 stála životy více než půl milionu lidí. Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na třicet tisíc jeho odpůrců. Posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí. Ještě dlouho po ní se o jeho zločinech veřejně moc nemluvilo, aby se neotevíraly staré rány.
