Předseda sociálnědemokratické strany Směr-SD Robert Fico na tiskové konferenci

Předseda sociálnědemokratické strany Směr-SD Robert Fico na tiskové konferenci (12. října 2011) | foto: Reuters

Fico míří za vítězstvím, jeho věrné voliče kauza Gorila neodradila

  • 40
Sociální demokraté Roberta Fica by v nadcházejících volbách na Slovensku mohli podle nejnovějšího průzkumu získat polovinu parlamentních křesel. Do Sněmovny by se dostalo až sedm politických stran, většina se ale pohybuje blízko hranice zvolitelnosti.

Ze sondáže agentury Focus z konce února pro veřejnoprávní rozhlas a televizi dále vyplývá, že zhruba třetina voličů se stále nerozhodla. Slováci o novém složení parlamentu rozhodnou tuto sobotu.

Průzkum neodráží nové kauzy

Průzkum Focusu nezachytil nedávné informace ohledně podezření z falšování podpisů pod petici pro založení strany 99%-občanský hlas, která čelila také kritice za kontroverzní televizní kampaň svých představitelů ještě před oficiálním startem předvolební kampaně (více zde). Jen okrajově se v sondáži zase projevilo zveřejnění nahrávky ze schůzky šéfa liberální SaS Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem (čtěte zde).

Směr-SD expremiéra Roberta Fica získal v průzkumu 39,7 procenta, oproti začátku minulého měsíce jeho preference stouply. Přitom Fico je jeden z těch, kdo je nejvíce namočený do kauzy Gorila, která cloumá slovenskou scénou.

"Fico má výhodu, že v té době, kdy kauza proběhla, tedy v letech 2005–2006, byl v opozici. A navíc se mluví o privatizacích a provizích z nich, přičemž Robert Fico byl ten, kdo se – minimálně verbálně – bránil jakékoliv privatizaci," sdělil před časem MF DNES slovenský sociolog Pavel Haulík.

Jistotu mají ještě křesťanští demokraté

Druhé místo si udrželi vládní křesťanští demokraté (KDH) se ziskem 10,4 procenta hlasů. Na dalších místech s podporou 5,1 až sedm procent skončily nejen tři strany dosluhující koalice Most-Híd, SDKU-DS a SaS, ale i dvě nová politická seskupení, Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jakož i strana 99%-občanský hlas.

"Vstup do parlamentu mají jistý jen Směr-SD a KDH. Možná poprvé za dvacet let svobodných voleb dopředu přesněji nelze určit, jak volby dopadnou. Je šest stran, které bojují, aby se do parlamentu dostaly," uvedl pro veřejnoprávní rozhlas Ivan Dianiška z agentury Focus.

Jak by hlasovali rozhodnutí voliči

strana // volební zisk v procentech // počet křesel

Směr-SD 39,7%, 75 křesel
KDH 10,4%, 20 křesel
Most-Híd 7,0%, 13 křesel
Obyčejní lidé 6,7%, 13 křesel
99%-občanský hlas 5,2%, 10 křesel
SDKU-DS 5,1%, 10 křesel
SaS 5,1%, 9 křesel

(Z respondentů by 14,1 procenta volit nešlo, 32,5 procenta odpovědělo "nevím" nebo "nechci odpovídat".)
Zdroj: Agentura Focus

Právě na počtu stran, které se nakonec dostanou do parlamentu, bude záviset složení příští vlády.

Dzurinda na hranici volitelnosti

O účast ve Sněmovně tak bude muset bojovat i dosud nejsilnější vládní strana SDKU-DS, která podle politologů doplácí na korupční aféru ohledně údajného uplácení politiků a úředníků v době, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl premiérem.

Straně prý nepomáhá ani rozhodnutí její místopředsedkyně a premiérky Ivety Radičové odejít po volbách z politiky.

Těsně pod pětiprocentní hranicí zaručující vstup do Sněmovny zůstala v průzkumu opoziční nacionalistická Slovenská národní strana (SNS).

Šéf Směru-SD Fico už dříve uvedl, že bude usilovat o vytvoření koalice i v případě, že jeho strana získá ve volbách nadpoloviční většinu křesel. Z prohlášení představitelů nynějších parlamentních stran ale vyplývá, že s výjimkou SNS by v takovém případě o spolupráci se Směrem-SD žádná z nich nestála.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video