Bylo nebylo, v Bratislavě žil Zoltán Varga. Byl vysoký a svalnatý. Musel být, živil se totiž jako ochranka ve společnosti Penta. Měl hodně úkolů. Mimo jiné v letech 2005 až 2006 měl zajistit minimálně jeden byt, v němž by se mohli bez rizika odposlouchávání scházet politici a vládě blízcí lidé s jeho šéfem, Jaroslavem Haščákem.
Nebýt toho, že tento úkol splnil jen částečně, neexistoval by zápis těchto korupčních rozhovorů. A konečně, jak vyšlo najevo včera, nebýt jeho postavy, nedostal by zřejmě tento spis svůj název: Gorila.
Několikastránkový dokument, popisující rozhovory s lidmi blízkými vládě Mikuláše Dzurindy (SDKÚ) a také přímo s Robertem Ficem (Směr), který byl toho času v opozici, vyvolal na Slovensku už dvě velké demonstrace. Další přijde na řadu v pátek. Objevil se na konci prosince, i když vypracován byl v letech 2005–2006 a už tehdy k němu měl přístup jeden novinář. Chtěl o něm psát, ale nikde neuspěl, redakce nechtěly neověřené informace novináře na volné noze otisknout. A nemá na to štěstí ani teď.
Kniha i spis zasahují do osobních práv Haščáka, tvrdí soudce
Tom Nicholson o případu napsal celou knihu s názvem Gorila. Soudce Branislav Král včera vysvětlil, proč v pátek zakázal její vydání, a bránil se obvinění z cenzury. „Cenzura by byla, kdybych se nějakým svým rozhodnutím snažil chránit zájmy státu nebo formu vlády, ale v tomto případě jsem si dával do roviny dvě základní lidská práva. Právo na ochranu osobnosti je v ústavě dříve systematicky upravené než právo na svobodu informace,“ vysvětlil listu SME.
Soud o knize rozhodl na základě žaloby spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka, hlavní postavy dokumentu Gorila. Kniha i spis samotný podle něj zasahují do jeho osobních práv. Soud mu dal za pravdu. Na zákazu trvá soudce přinejmenším do doby, než se prokáže, že spis Gorila je autentický a že novinář vycházel z toho pravého. „Například Robert Kaliňák (Směr) se vyjádřil, že viděl sedm verzí Gorily,“ vysvětlil soudce.
Ta verze, která je přístupná na internetu, obsahuje zápis ze sledování bytu pronajatého „gorilou“ Vargou. Jaroslav Haščák, spolumajitel vlivné společnosti Penta, v něm podle spisu jednal například s tehdejším ministrem hospodářství Jirko Malchárkem či tehdejší členkou vedení Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou. Podle spisu mluvil Haščák o vysokých úplatcích, za něž získal na oplátku vliv na privatizace i rozhodnutí fondu či dalších firem.
Zveřejnění dokumentu přišlo jen tři měsíce před předčasnými volbami, k nimž půjdou Slováci 10. března. Podle včera zveřejněného průzkumu předvolebních preferencí by SDKÚ, strana Mikuláše Dzurindy a současné premiérky Ivety Radičové, prošla do parlamentu jen těsně: získala by 5,3 procenta. „Uděláme vše pro to, aby se trend obrátil,“ řekl včera novinářům Dzurinda. I o něm se ve spise, který nyní zkoumají vyšetřovatelé, mluví.
Získat by mohl paradoxně Fico
Ze současné politické krize může paradoxně vytěžit ten, jehož jméno se s kauzou Gorila velmi často spojuje. Robert Fico. Právě jemu průzkumy veřejného mínění dávají neotřesitelných čtyřicet procent. Podle slovenského sociologa Pavla Haulíka je však předčasné dělat závěry.
Přitom Fico byl jediný, kdo v bytě s Haščákem průkazně mluvil a kdo je do kauzy nejvíce namočený. "Fico má výhodu, že v té době, kdy kauza proběhla, tedy v letech 2005–2006, byl v opozici. A navíc se mluví o privatizacích a provizích z nich, přičemž Robert Fico byl ten, kdo se – minimálně verbálně – bránil jakékoliv privatizaci," řekl MF DNES slovenský sociolog Pavel Haulík.
"Jedna z těch kauz, o níž se ve spisu mluví, je privatizace bratislavského letiště, kterou dohodla druhá Dzurindova vláda. Fico, který krátce po Gorile nastoupil do vlády, tuto privatizaci zrušil. Samozřejmě, Fico má obdobné pozadí a problémy jako ti ostatní, ale těžko mu v této konkrétní kauze přišít stejnou zodpovědnost," uvedl Haulík a dodal, že vše je stále otevřené a těžko odhadovat dopady skandálu na politiky: "Gorila ještě běží a definitivní dopady se ukážou až 10. března." (V den voleb, pozn. red).
