Příklad Francie zmínil podle BBC i sám papež v rozhovoru s italskou katolickou televizí, během kterého se právě přimluvil za výstižnější překlad Otčenáše. Vhodnější jsou podle něj slova „nedopusť, ať podlehneme pokušení“ místo současného „neuveď nás v pokušení“. (Psali jsme zde: Papež chce upravit Otčenáš)
Mezi některými českými představiteli církve nachází papežův návrh pochopení.
„Osobně jsem víc uvažoval o tom změnit ‚chléb náš vezdejší’ na ‚chléb náš každodenní‘, protože slůvku vezdejší téměř nikdo nerozumí. A je potřeba, aby modlitba byla srozumitelná,“ uvedl Josef Novotný z farnosti svatého Augustina v Brně.
„Ohledně věty ‚neuveď nás v pokušení‘ bych byl asi taky pro změnu, protože může být zavádějící a každý tomu nemusí rozumět správně,“ míní farář Novotný.
Původem polský kněz Zbigniew Czendlik působící v Lanškrouně by úpravu také uvítal a souhlasí s tím, že daná věta je skutečně sporná. Spousta křesťanů se podle něj modlí, aniž by nad slovy přemýšlela. „Když se nad tím ale někdo zamyslí a ptá se, vysvětlujeme to ve stejném duchu, jako to formuloval papež. Úpravou textu bychom se vyhnuli potřebě slova vysvětlovat.“
Přiznává ovšem, že by s tímto krokem mohla mít řada lidí velký problém. „U modlitby Otčenáš se setkáváme s tisíciletou tradicí. Tradice je něco silnějšího než zákon nebo nařízení, to jen tak nezměníte. Myslím, že papež zvláště u takzvaných tradicionalistů narazí,“ domnívá se Czendlik.
Podle faráře Novotného by si však lidé zvykli. Ostatně některé modlitby už se kvůli zastaralým slovům měnily, třeba modlitba Pod ochranu tvou.
„To by muselo být podobné jako ve Francii. Tuším, že to byla biskupská konference, která řekla: Od první neděle adventní se budeme modlit takto. Lidé zřejmě dostali nové texty a postupně se to učí. Možná první měsíce, rok, je to náročnější, než si všichni zvyknou. Ale myslím, že to tam brzy nebude žádný problém.“
Zachovejme tradici
K zachování stávajících tradic by se naopak přiklonil farář Jiří Kaňa z římskokatolické farnosti v Blansku, který návrh na změnu již dříve zaznamenal od francouzských biskupů.
„Jedna věc je překlad, který může být aktualizovaný v jakékoli verzi, a druhá věc je tradice. Je otázka, jestli slova za každou cenu aktualizovat, nebo nikoli. Může na to být dvojí pohled - preciznost moderního překladu má své opodstatnění, ale spíš bych se přikláněl k úctě k tradici a jejímu vysvětlení,“ uvedl Kaňa.
Neutrální postoj pak zaujal páter Jan Kornek z farnosti v Dubu nad Moravou, podle kterého by se měly řešit důležitější věci. „Poprvé to slyším od vás, nijak jsem se tím nezabýval. Každopádně bych byl v klidu, nějak se to vyřeší. Nelámal bych to přes koleno. Je to samozřejmě otázka do diskuze teologů, papež by musel svolat sněm, na kterém by se záležitost musela řešit. Podle mého je to slovíčkaření. A člověk by neměl chytat za slovíčko, jsou důležitější věci k řešení.“
Souhlasíte s návrhem papeže Františka na úpravu Otčenáše?
Otče nášJednoho dne se Ježíš na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: ‘Pane, nauč nás modlit se, jak i Jan naučil své učedníky’ (Lk 11,1). A jako odpověď na tuto prosbu Pán svěřuje svým učedníkům a své církvi základní křesťanskou modlitbu. Svatý Lukáš uvádí její krátký text (pět proseb), svatý Matouš uvádí širší verzi (sedm proseb). Liturgická tradice církve vždy užívala text svatého Matouše: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. (KKC 2759) |
