Helena Illnerová, biochemička, předsedkyně Učené společnosti ČR; Praha. Snímek

Helena Illnerová, biochemička, předsedkyně Učené společnosti ČR; Praha. Snímek z odhalení památníku Otto Wichterlemu. | foto: Dan Materna, MAFRA

Tvrdá data o přechodu na letní čas: horší spánek, víc infarktů i zranění

  • 778
Přechod na letní čas je pro biologické hodiny člověka poměrně velká zátěž. Prokazatelně například přibývá infarktů, lidem se na čas zhorší spánek a například v Americe zaznamenávají po změně přírůstek zraněných horníků. Rozbor poznatků o letním čase zaslala MF DNES bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.

Profesorka Illnerová se "letním časem" zabývá jako vědkyně. Podobné podklady, které poskytla i deníku MF DNES, pak zaslala také senátorovi Petru Šilarovi, jenž rozjíždí s několika podporovateli petici na zrušení změny času (více o petici zde).

Vyplývá z nich mimo jiné několik zajímavých poznatků o tom, jak lidé přechod na letní čas zvládají. Odlišuje přitom takzvané skřivánky, tedy ranní ptáčata, a sovy, jejichž biologické hodiny se zpožďují a žijí tedy především později ve dne a v noci.

Z profesorkou uvedených výňatků z odborných zdrojů mimo jiné vyplývá, že přechod na letní čas je pro lidský organismus větší zátěží, než jeho opouštění v polovině podzimu. Přibývá například infarktů a v amerických dolech také úrazů horníků, a to ve dnech následujících bezprostředně po jarní změně času.

Současně se lidem zhoršuje spánek, což je dáno i tím, že většina populace po posunutí ručiček opět vstává do tmy. Přizpůsobení biologických hodin průměrně trvá jeden týden, po který se spánek může zkrátit až o šedesát minut a jeho efektivita klesne až o deset procent. Jeden čas se proto uvažovalo, že přechod na letní režim bude lepší odsunout na dobu, kdy po ránu opět bývá světlo.

"Je pravdou, že jsem se domnívala, že pozdější zavedení letního času, například koncem dubna či v květnu, by nemohlo tolik obyvatelstvu vadit, protože brzké ranní vnější osvětlení by velmi rychle mohlo jeho biologické hodiny urychlit. Profesor Roenneberg z Mnichova je však jiného názoru," uvedla Illnerová.

Podle ní se Till Roenneberg z Ludwig Maxmilian univerzity v Mnichově domnívá, že i tehdy by zavedení letního času mohlo být škodlivé.

Na letní čas přešli Češi s řadou dalších světových zemí v neděli 31. března. Ve dvě v noci si posunuli ručičku o hodinu dopředu, vyspali se tak o hodinu méně. Změna se dotkla i pravidelných nočních vlakových spojů (více o změně času zde).

Co uvedla profesorka Illnerová o letním čase:

1. Přizpůsobit se novému času zabere až týden

Při změně standardního středoevropského času na letní čas koncem března je zapotřebí, aby se vnitřní biologické hodiny člověka předběhly o jednu hodinu. Doba trvání, než se hodiny předběhnou, může být individuální. Závisí na tom, zda je jedinec spíše ranní nebo večerní typ (skřivánek či sova), kdy vstává, jakou intenzitu světla po ránu zažívá, jak je starý a pod.

Obecně platí, že přizpůsobení se novému času může trvat 2 - 6 dnů, ba i více. Např. spí-li dobrovolníci šest dnů od 1 do 9 hodin a následujících šest dnů od 22 do 6 hodin, předběhnou se za druhých šest dnů biologické hodiny (měřeno na denním rytmu melatoninu a kortizolu ve slině) o jednu hodinu i tehdy, je-li před spánkem i po něm k dispozici jen slabé osvětlení. Je-li k dispozici silné ranní osvětlení o intenzitě větší než 2 000 luxů, mohou se hodiny za den předběhnout až o 2,5 hodiny.

Při přechodu na letní čas koncem března však velká část populace u nás začne opět vstávat do tmy, takže žádné silné vnější osvětlení, které by urychlilo předběhnutí jejich vnitřních hodin, nepocítí. Navíc se zavedením letního času v této době naruší přirozené přizpůsobování se prodlužujícímu se se dnu, které mohou pociťovat jedinci spící v místnostech s nezataženými záclonami.

ZDROJE:

  • Jelínková-Vondrašová et al. , Neurosci Lett  265: 111-114, 1999
  • Burešová et al., Neurosci Lett 121: 47-50, 1991

2. Někdo se nemusí přizpůsobit vůbec

Dle dotazníku o spánku, který vyplnilo velké množství lidí, se při jarní změně času přizpůsobí střed spánku této změně do jednoho týdne, střed denní aktivity se však může přizpůsobit i později. U některých extrémních večerních typů se střed aktivity vůbec nemusí úplně přizpůsobit novému času.

ZDROJ:

  • Kanterman et al., Current Biology 17: 1-5, 2007

3. Spánek se povětšinou zhorší a zkrátí až o 60 minut

V důsledku pozvolného přizpůsobování se letnímu času se tři dny po přechodu na tento čas může zkrátit spánek až o 40 až 60 minut a jeho efektivnost snížit až o deset procent.

ZDROJE:

  • Lahti et al., Neurosci Lett 406:144-147, 2006
  • Barnes and Wagner, J Applied Psychology 94:1305-1317, 2009

4. Více infarktů i zraněných horníků

V prvním týdnu po jarní změně času se přechodně navýší výskyt infarktu myokardu 1,05 krát. V prvních dnech po jarní změně se přechodně zvýší množství úrazů v amerických dolech o 5,7 procenta.

ZDROJE:

  • Barnes and Wagner, J Applied Psychology 94:1305-1317, 2009
  • Janszky and Ljung, N Engl J Med 359: 1966-1968, 2008

5. Podzimní změna takové problémy nezpůsobuje

Při podzimním přechodu zpět na standardní středoevropský čas se přizpůsobí jak střed spánku, tak i střed aktivity novému času do jednoho týdne u všech dotazovaných jedinců. Přechodně se nezvýší ani úrazovost, ani výskyt infarktu myokardu, ani se nezkrátí spánek.

Rozdíl mezi obtížnější adaptací k letnímu času (nutné předběhnutí vnitřních biologických hodin) a k jednoduššímu opětnému návratu ke standardnímu středoevropskému času (nutné zpoždění biologických hodin) je zřejmě nejvíce dán tím, že převážná část populace má periodu svých vnitřních hodin delší než 24 hodin a má tudíž tendenci se zpožďovat (sovy),  a jen velmi malá část má periodu kratší než 24 hodin (skřivánci).

ZDROJE:

  • Kanterman et al., Current Biology 17: 1-5, 2007
  • Barnes and Wagner, J Applied Psychology 94:1305-1317, 2009
  • Janszky and Ljung, N Engl J Med 359: 1966-1968, 2008
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video