Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český senátor útočí na změnu času, spojuje Evropu a cílí na Brusel

  1:59aktualizováno  1:59
Odpůrcům změn času možná svitla nová naděje. Senátor Petr Šilar totiž proti nim vytáhl do boje a řídí celoevropskou iniciativu odpůrců změn času. V sedmi zemích EU spouští speciální petici, jejímž cílem je nasbírání milionu podpisů. Pak by se tématem musel zabývat i Brusel.

Změna času trápí mnoho lidí. Mnozí z nich volají po jejím zrušení. | foto: Profimedia.cz

Jestli se vám bude špatně spát kvůli přechodu ze zimního na letní čas, můžete alespoň usínat s nadějí, že jednou bude platit celoročně stejný čas. V neděli ve dvě ráno se posunují ručičky o hodinu dopředu a rázem budou tři. Přijdeme tedy o hodinu spánku. Mnoho lidí změny času stresují a způsobují jim obtíže.

Do čela evropských odpůrců změn času se rozhodl postavit lidovecký senátor Petr Šilar. Společně s europoslankyní Zuzanou Roithovou spouští v sedmi evropských zemích velkou podpisovou akci. Už za dva týdny budou moci svůj hlas připojit Češi, od srpna se pak spustí sběr podpisů v dalších státech EU.

Jak se staví ke změně času v cizině Čtěte o víkendu

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Pokud se organizátorům pod petici podaří do roka získat milion podpisů, budou se muset tématem vážně zabývat bruselští úředníci. Senátor Šilar dostal jako sponzorský dar program na sčítání podpisů a v dalších zemích už má spolupracovníky, kteří tvoří přípravný výbor. Plánuje také reklamní kampaň.

Česko potřebuje 14 tisíc podpisů

Letní čas se zaváděl s tím, že přinese energetické úspory, neboť se večer o hodinu prodlužuje doba slunečního svitu. V současnosti se však podle energetiků střídání času projevuje zanedbatelně. "Celá Francie nyní ušetří jen půl procenta provozu Temelína," dokladuje to i Roithová.

Současně probíhá diskuse, jestli by budoucí jednotný čas měl být letní, nebo zimní. "Jižní evropské národy spíš chtějí dnešní zimní čas, na severu spíš letní. Češi jsou rozděleni na poloviny," říká Šilar.

Pravidla pro evropskou petici jsou striktní. Podpisy se musí sbírat nejméně v sedmi zemích a všude je potřeba poměrný počet podle počtu obyvatel. Třeba v Česku stačí asi 14 tisíc podpisů, ale mnohem víc se jich musí najít třeba v Německu.

Sbírat podpisy chce Šilar nejprve na internetu (bude potřeba elektronický podpis) a pak i na papírové archy.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.