Unijní soud se k věci vyjádřil jen den před tím, než by měl britský parlament hlasovat o smlouvě upravující samotný britský odchod z Unie. Podle soudu může Londýn své rozhodnutí stáhnout do chvíle, než tato „rozvodová dohoda“ začne platit. Pokud by přijata nebyla, pak do uplynutí dvou let od britského oznámení o odchodu, tedy do 29. března 2019.
Mayová shání hlasy, má jich málo. Brexitovou dohodu s EU poslanci cupují |
Rozhodnutí by muselo být výsledkem demokratického procesu v souladu s britskými ústavními požadavky. Toto „jednoznačné a bezpodmínečné“ rozhodnutí by následně musela britská vláda oznámit písemně Evropské radě (vrcholné schůzce EU), uvedl unijní soud.
S žádostí o výklad článku 50 lisabonské smlouvy o fungování EU, kterou se okolnosti britského odchodu řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit. Příslušný článek totiž o možné změně postoje odcházející členské země přímo nic neuvádí.
Na to v pondělí unijní soud sám poukázal, když uvedl, že článek změnu rozhodnutí nezakazuje, ale také nijak výslovně neumožňuje. Soud je toho názoru, že pokud má podle článku 50 členská země EU suverénní právo samostatně se rozhodnout o odchodu, plyne z toho, že má analogické právo své rozhodnutí změnit.
„Podmínit právo na odvolání (záměru vystoupit) jednomyslným souhlasem Evropské rady, jak navrhovaly Evropská komise a Evropská rada, by změnilo jednostranné suverénní právo v právo podmíněné a bylo by neslučitelné s principem, že členský stát nemůže být nucen k tomu, aby EU opustil proti své vůli,“ uvedl soud v tiskové zprávě.
Verdikt unijního soudu k brexitu poskytl podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové britskému parlamentu další možnost řešení, a to vypsat nové referendum.
„Prodloužení článku 50, abychom získali čas k novému hlasování, po kterém by následovalo odvolání článku 50 v případě, že by výsledkem bylo zůstat, je nyní pro Dolní sněmovnu otevřenou možností,“ napsala na Twitteru Sturgeonová. Ta právě o druhé referendum usiluje, protože si nepřeje odchod Británie z EU.
Pokud by se konalo další referendum o vystoupení z Evropské unie, více než polovina Britů by chtěla v unii zůstat. Vyplynulo to z listopadového průzkumu, který zveřejnila televizní stanice Channel 4. Nové hlasování však již několikrát odmítla premiérka Theresa Mayová s tím, že občané země se pro odchod jasně vyslovili v plebiscitu v červnu 2016.
Mayová posledních týdnech cestovala po celé Británii a snažila se přesvědčit spoluobčany, že brexit bude pro Spojené království prospěšný. Podobně se v pondělí vyjádřil i britský ministr zahraničí Jeremy Hunt při příchodu na bruselské jednání se svými kolegy z ostatních členských států. Řekl, že verdikt soudu je nepodstatný, protože Británie Unii 29. března opustí. Dodal, že záměrem britské vlády není brexit jakkoli zdržovat.
V úterý se bude v britském parlamentu hlasovat o dohodě, kterou tým Mayové v EU dojednal, a premiérka musí bojovat o každý hlas. Velká vůle podpořit brexit v parlamentu totiž není. Proti je opozice, koaliční severoirská DUP i její vlastní konzervativci. Na dohodu o 575 stranách, na níž se Evropská unie a Británie shodly po roce a půl vyjednávání, míří kritika ze všech směrů. Nesouhlasí s ní ti, kteří chtějí z EU odejít, ani ti, kdo v ní chtějí zůstat.
Evropská unie podpořila dohodu o brexitu (25. listopadu):
25. listopadu 2018 |
