„Jsem osobně pro mechanismus, který by toto bral v úvahu,“ uvedl Macron na otázku na možné finanční sankce.
„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ dodal francouzský prezident během tiskové konference se Sánchezem.
Na Macronova slova zareagoval český premiér Andrej Babiš slovy: „Od Emmanuela Macrona jsem nečekal, že vrátí debatu o rok zpět. Řešení budeme diskutovat ve čtvrtek na Evropské radě.“
Zároveň komentoval ranní výtku Francie k tomu, že Česko a další země visegrádské skupiny nepojedou na nedělní minisummit. „Dnes jsem telefonoval s kancléřkou Merkelovou o zítřejším setkání o migraci. Narozdíl od Francie nám rozhodně nevyčítá neúčast. A to setkání se koná na její popud,“ uvedl Babiš v prohlášení.
„Opravdové a celoevropské řešení se nemá hledat na neformálních summitech organizovaných jako znouzectnost, ale na Evropské radě, kde se scházejí všechny členské státy. ČR je a bude vždy jednat v respektu k evropským smlouvám a k procesům v nich zakotvených. Bohužel konání podobného summitu v Bruselu ve větším formátu a z pozvání Komise takto časově blízko summitu jde proti duchu smluv a je v mnoha ohledech politicky nešťastné,“ zdůvodnil Babiš, proč na minisummit nepojede.
„Státy V4 jsou jednotné, kvóty odmítáme a žádáme zastavit migraci mimo Evropu. Rakouský kancléř Sebastian Kurz má stejný názor, a to je s nadcházejícím rakouským předsednictvím velmi důležité,“ dodal premiér.
Návrh na sankce už tu byl
S návrhem na postih států, které odmítají uprchlíky, přišla Evropská komise už před dvěma roky. Podle něj by musely státy zaplatit pokutu 250 tisíc eur, pokud by uprchlíka přijmout odmítly, a to té zemi, která by si uprchlíka vzala místo ní. Zároveň by členské země EU dostávaly 10 tisíc eur za každého migranta, o kterého se postarají (podrobnosti čtěte zde).
Návrh tehdy kritizovali zástupci všech stran ve Sněmovně. „Jestli si některá země vezme lidi, kteří jsou v ohrožení, tak je to záležitost té konkrétní země a nikoli nějakého nařízení. To, že by se toto mělo stát nařízením, je v rozporu s evropským právem, to musí být na dobrovolné vůli každého členského státu, jestli to tak bude. Je to oklikou plíživé zavádění kvót a přerozdělování,“ uvedl tehdy Ondřej Benešík z KDU-ČSL.
Záchrana u ŠpanělskaCelkem 569 migrantů bylo v sobotu zachráněno při třech operacích podél španělského pobřeží. Zachránění pocházejí především ze severní a subsaharské Afriky, ale také z Asie. Z 16 člunů v Gibraltarském průlivu bylo na záchranná plavidla přijato 264 osob, které pak vystoupily v andaluských přístavech Tarifa a Barbate. Dalších 176 lidí bylo zachráněno ve Středozemním moři mezi jižním pobřežím Španělska a Marokem a 129 v Atlantickém oceánu u ostrova Gran Canaria. Loď Lifeline čeká na moři Malta dnes poskytla plavidlu zásoby, její premiér Joseph Muscat ale loď vyzval, aby se vzdálila od maltských výsostných vod, a zabránila tak eskalaci sporu. |
Migrace bude hlavním tématem zástupců unijních států, kteří se v neděli odpoledne sjedou v Bruselu na takzvaném minisummitu. Schůzku, na kterou přijedou politici zřejmě 16 zemí, sezval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jen několik dní před řádným červnovým summitem EU příští čtvrtek, kde bude migrační problematika zřejmě jedním z klíčových témat.
Budou selekční centra v Evropě, nebo v Africe?
Macron si v sobotu se Sánchezem vyjasňovali své názory. Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření „uzavřených středisek na evropské půdě“ pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků.
„To by umožňovalo bezprostřední finanční solidaritu, rychlé vyřízení žádostí a evropskou solidaritu, aby organizovaným způsobem každá země přebírala lidi s nárokem na azyl,“ uvedl Macron.
O migračních centrech hovoří i návrh dokumentu, který by měli příští týden schválit evropští lídři na summitu EU. Nicméně zatímco Macron mluví o střediscích na evropské půdě, dokument pracuje s variantou, že tábory vzniknou na severu Afriky.
„Tyto platformy by měly posloužit k rychlému zpracování a rozlišení mezi ekonomickými migranty a lidmi, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Tím se sníží motivace, aby se vydávali na nebezpečnou plavbu,“ citovala z návrhu agentura Reuters (více o dokumentu čtěte zde).
