Donald Trump na děkovném povolebním mítinku v Michiganu (9. prosince 2016)

Donald Trump na děkovném povolebním mítinku v Michiganu (9. prosince 2016) | foto: AP

Trumpa čeká poslední zkouška, poměří síly s odpůrci ve sboru volitelů

  • 360
Zvolený americký prezident Donald Trump podstoupí v pondělí poslední test - v hlavních městech amerických států se sejdou volitelé prezidenta, aby hlasováním naplnili vůli voličů. Alespoň podle zažité tradice, protože ústava volitele nezavazuje dát hlas vítězi lidového hlasování v „jejich“ státě.

Namísto ústavy je to dané tradicí vycházející z žité praxe - tradicí zakořeněnou pořádně silně, protože v historii USA se dosud nikdy nestalo, že by sbor volitelů jako celek voličům vzkázal: Litujeme, vybrali jste špatně, tenhle chlapík prezidentem nebude.

Letos jsou karty rozdané tak, že by Donalda Trumpa mělo podpořit 306 volitelů a Hillary Clintonovou 232. Demokratická kandidátka sice získala celonárodně o 2,5 milionu hlasů více, ale kvůli těsným prohrám v důležitých státech prohrála na počet volitelů (jak souvisí její porážka s volebním systémem, čtěte zde).

Do čela boje proti Donaldu Trumpovi se nyní postavil republikánský volitel Christopher Suprun z Texasu. Volitelé podle něj mají „zákonné právo a ústavní povinnost volit podle svého svědomí“. Za alternativu, za kterou by se volitelé měli sjednotit, pokládá například guvernéra Ohia a někdejšího Trumpova soupeře z primárek Johna Kasicha.

„Před 15 lety jsem přísahal, že budu svou zemi a ústavu bránit před všemi nepřáteli, zahraničními i domácími. A 19. prosince to udělám znovu,“ napsal bývalý hasič, který zachraňoval životy 11. září 2001, ve vůči Trumpovi silně kritickém komentáři pro list The New York Times.

Jeden rebel je běžná věc. Potřeba jich ale je 37

Volitel, který při tradičním shromáždění volitelů v hlavních městech amerických států nehlasuje pro vítěze lidového hlasování ve státě, není v americké politické historii ojedinělým úkazem.

Volitelé prezidenta USA

Muži a ženy, jejichž hlasy stvrzují výsledky celonárodních voleb

  • Volitelů je 538, z toho 435 odpovídá počtu členů Sněmovny reprezentantů, 100 počtu členů Senátu a tři Washingtonu D.C.
  • Každý stát USA má ve sboru volitelů tolik zástupců, kolik má členů Sněmovny reprezentantů plus dva za počet senátorů.
  • Státy s málo obyvateli mají menší váhu, ačkoliv je systém oproti přímé úměrnosti do jisté míry zvýhodňuje.
  • Tento systém má zajistit, aby kandidáti v kampani neopomíjeli „menší“ státy, kritici ale oponují, že se většina velkých událostí v kampaních stejně odehrává v několika klíčových „bojištích“.
  • Volitelem se nemůže stát nikdo, kdo byl zvolen či jmenován do federálního úřadu.
  • Nominace do sboru volitelů se stát od státu liší. Někde nominují uchazeče voliči v primárkách, jinde stranické konventy. Mezi nominanty se rozhodne ve volbách.

Vžil se pro ně název faithless electors, nespolehliví volitelé, ačkoliv oni sami raději používají příznivěji znějící přídavné jméno „conscientious“ (svědomití).

Historie ukazuje, že pokud zvolený prezident nestihl mezi celonárodním hlasováním a setkáním volitelů zemřít, objevuje se ve volbách, a to ještě ne každých, nanejvýš jeden takový rebel.

O něco častější, ale spíše hlouběji v historii, pak byly případy, kdy se volitelé vzepřeli vůli lidu při volbě viceprezidenta.

Tady ale jde primárně právě o Donalda Trumpa a aby Suprunovo povstání vedlo ke kýženému výsledku, potřeboval by na svou stranu dostat ještě dalších 36 volitelů.

Co vzbouřencům hrozí? Nátlak, soudy, politická stopka

Co se může stát voliteli, který se vzepře a nehlasuje podle výsledku voleb ve svém státě? Nejtypičtěji stopka jeho další politické kariéře, obzvláště pokud vzepření se zůstane v rovině marného gesta. (Což bylo dosud vždy.)

Čekat lze i tlak okolí. Když republikánský volitel Bayoki Vu z Georgie v srpnu 2016 veřejně řekl, že by pro Trumpa ve sboru volitelů nehlasoval, za pár hodin se místa ve sboru raději vzdal. „Straně by to uškodilo,“ kál se.

Devětadvacet amerických států zavazuje volitele respektovat vůli lidu pomocí zákonů. Jenže je v tom háček: soudy dosud nikdy nerozhodovaly, zda by případný trest rebelujícímu voliteli byl v souladu s americkou ústavou.

Listy federalistů

Argumentem, proč by trestání volitele za hlas „proti vůli lidu“ daného státu mohlo být neústavní, nabízejí tzv. Listy federalistů, významný zdroj interpretace americké ústavy. List s číslem 68 dovozuje, že volitelé mají učinit „uvážlivé svědomité rozhodnutí opřené o vzdělání bez ohledu na to, jak volila jejich strana či stát v lidovém hlasování“.

Právě na to sázejí nynější Trumpovi odpůrci, říkající si Hamilton Electors (podle Alexandera Hamiltona, pravděpodobného autora 68. z „Listů federalistů“, viz rámeček).

Profesor práva Larry Lessig se skupinou kalifornských právníků nabídli případným nespolehlivým - nebo svědomitým, podle vaší preference - volitelům zadarmo právní pomoc, pokud by je státy chtěly za jejich volbu potrestat, uvedl server Politico.

Kromě toho Lessig v platformě nazvané The Electors Trust nabízí volitelům i možnost ověřit si - anonymně, aniž by se dozvěděli jména dalších stejně smýšlejících - zda jich pro plán zastavení Trumpa je dostatek či nikoliv. Z hlediska organizovanosti je to za dobu, co volitelé stvrzují volbu amerického prezidenta, zřejmě nejkoordinovanější aktivita.

Co se v pondělí devatenáctého stane?

Nutno předestřít, že oficiálně se hlasy volitelů budou sčítat až 6. ledna. Nicméně v otázce volby prezidenta mohou reálně nastat dvě možnosti. První a všeobecně očekávaná zní, že Donald Trump získá více než 270 hlasů, čímž se stvrdí jeho volba prezidentem.

Trump v čele USA

Druhá by byla bezprecedentní: při zvratu neméně překvapivém než Trumpovo listopadové volební vítězství se od kandidáta republikánů odkloní 37 nebo více volitelů - dvanáct procent těch, které by měl získat dle výsledků voleb - a 270 hlasů nezíská nikdo.

V tom případě postoupí tři kandidáti s nejvyšším dosaženým počtem volitelů do atypické, ústavou předepsané volby Kongresem, kde má každý stát bez ohledu na počet obyvatel jeden hlas.

Odpůrci Hillary Clintonové nicméně mohou být v klidu, protože v Kongresu mají převahu republikáni. A je dokonce možné i to, že by Trumpa zvolil právě Kongres, v němž by zvítězily obavy z přílišného rozkolísání loďky americké domácí politiky, která se už tak plaví v dost bouřlivých mořích.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video