OTÁZKA:
Dobrý den. Pane profesore, měl ÚS pravomoc takto se ke stížnosti pana Melčáka vyjádřit?
michal malina
ODPOVĚĎ:
Je třeba vidět, že jde o dvě související řízení. Jedno je řízení o ústavní stížnosti, druhé o ústavnosti ústavního zákona. Pokud máte na mysli rozhodnutí ÚS o odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky, pak má toto rozhodnutí podle mého názoru řadu vad. Především ÚS nemůže rozhodovat bez návrhu v této věci. Stejně tak nezohlednil dostatečně veřejný zájem a již vynaložené náklady na volby.
3.9.2009 11:10
OTÁZKA:
Vážený pane děkane,
pokud jsem Vás správně pochopil, dle Vašeho názoru jest Ústavní soud kompetentní k posuzování ústavnosti ústavních zákonů (jsou-li ohroženy demokratické principy státu). Leč na druhou stranu státní instituce přeci mohou jen to, co jim zákon výslovně dovoluje. Zajímalo by mě tedy, o jaké ustanovení Ústavy či ústavního zákona své výše popsané tvrzení opíráte (nebo zda vycházíte z tzv. materiálního ohniska Ústavy).
Děkuji za odpověď, Jiří Kračmar
Jiří Kračmar
ODPOVĚĎ:
Vycházím především z teoreticky rozpracovaných názorů v této věci. Máte pravdu, že výslovné ustanovení, zakládající pravomoc ÚS v dané věci nenajdete. ÚS bude zřejmě vycházet z čl. 9 odst. 2 Ústavy, t.j. materiálního jádra či ohniska Ústavy. V každém případě je taková situace zcela výjimečná a já se domnívám, že předmětný ústavní zákon takovou míru zásahu do podstatných náležitostí demokratického právního státu nepředstavuje. Je také otázkou, jak by ÚS procesně postupoval, neboť v zákoně o ÚS tento typ řízení není upraven. Převládá názor, že takové rozhodnutí by bylo rozhodnutím o nulitě ústavního zákona z materiálního hlediska. Tento postup v sobě nese nebezpečí, že ÚS by do budoucna mohl v podstatě kdykoliv posuzovat ústavní zákony. Snad bych ještě závěrem upozornil na čl. 112, kde při vymezení rozsahu ústavního pořádku se mluví mimo jiné o ústavních zákonech přijatých podle Ústavy. Advokát posl. Melčáka argumentuje, že předmětný ústavní zákon nebyl přijat podle Ústavy, ale je vyřazením Ústavy ad hoc. Ústava v čl. 9 odst. 1 říká, že Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. O to bude spor, Poslanecká sněmovna a Senát by měly trvat na tom, že dikce čl. 9 odst. 1 byla dodržena.
3.9.2009 11:21
OTÁZKA:
Proč si myslíte, že Melčák stížnost podal v takto šibeničním termínu? A co tím podle vás chce získat?
Rosťa z Brna
ODPOVĚĎ:
O tom lze jen spekulovat.
3.9.2009 11:21
OTÁZKA:
Dobry den,
je vubec nejaka moznost (obecne) opravneho prostradku proti rozhodnuti US? Co by se delo, kdyby se ukazalo ze konal mimo sve pravomoce? Nebo je to ekvivalent Pana Boha?
Jan Svoboda
ODPOVĚĎ:
Takové rozhodnutí lze považovat za nulitní. Není však žádná autorita, která by to závazně stanovila. Pokud by takové rozhodnutí nebylo respektováno, což asi nelze úplně vyloučit, mohlo by to vést k narušení základních funkcí demokratického právního státu, popřípadě až k chaosu. Nepochybně je si eventuelně takových možných konsekvencí ÚS vědom. Nelze také vyloučit snahu ústavní cestou (tj. změnou Ústavy provedenou Parlamentem ústavní většinou) omezit pravomoci ÚS.
3.9.2009 11:26
OTÁZKA:
Vážený pane Gerlochu, dějí se podobné věci i v zahraničí, nebo je to jenom česká specilialita dělat ve všem guláš? Děkuji za odpověď.
Jaroslav Pípal
ODPOVĚĎ:
I v zahraničí se děje lecos, je však třeba říci, že v řadě států mají pružnou úpravu pro rozpouštění zákonodárného sboru nebo jedné z komor. U nás nejsou dobře formulovány podmínky rozpouštění PS v čl. 35 a Parlament je měl již dávno změnit.
3.9.2009 11:29
OTÁZKA:
Dobry den, jsou soudci z vykonu sve funkce odpovedni? Treba ve smyslu zmarenych prostredku vynalozenych na pripravu voleb - vyhlasenych dle tehdy platneho zakona.
Tom
ODPOVĚĎ:
Soudci ÚS nejsou v tomto smyslu odpovědni. Existuje kárná odpovědnost, o níž rozhoduje sám ÚS. Též z hlediska trestního práva mají imunitu, soudce ÚS lze trestně stíhat jen se souhlasem Senátu Parlamentu.
3.9.2009 11:31
OTÁZKA:
Jaká je demokracie v tom,že voliči - občané nemohou ODStavit od koryta toho, kdo zradí jejich program ? komu prakticky dali jen mandát aby se měl za jejich peníze jako v žitě ?
svetla666
ODPOVĚĎ:
Poslance nelze odvolat, ale je možné ho již znova nezvolit. Možná právě proto, že ho již nikdo nenavrhl pan poslanec Melčák usiluje o prodloužení svého mandátu až do června 2010.
3.9.2009 11:34
OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl jsem se pouze zeptat, jestli chápu dobře, že pokud by se teď neozval p. Melčák a ozval se po volbách, celé volby by tím pádem byly neplatné? Jak je možné, že politici něco takového riskovali?
děkuji
Zbyněk Říha
ODPOVĚĎ:
To je poměrně málo pravděpodobné. Máte však pravdu v tom, že měli raději postupovat podle čl. 35 Ústavy nebo podmínky v něm stanovené změnit na "trvalo" a nepříjímat jednorázové řešení.
3.9.2009 11:36
OTÁZKA:
Co se děje pokud zákonodárci (obecně) odmítnou respektovat rozhodnutí Ústavního soudu? Nebo pokud Ústavní soud rozhodne v rozporu s Ústavou a podobně. Kdo určí zda jeho rozhodnutí respektovat či ne. Je ještě nějaká další varianta než občanské nepokoje, občanská válka a podobné nestandardní věci?
JardaH
ODPOVĚĎ:
Myslím, že na tento dotaz jsem již v podstatě v této diskusi odpověděl.
3.9.2009 11:37
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, jaký je Váš názor na ústavnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb?
Děkuji.
Iva Dvořáková
ODPOVĚĎ:
Prezident republiky rozhodl podle řádně schváleného a vyhlášeného, tedy platného, ústavního zákona. Vůči ústavním zákonům nemá právo veta. Postupoval tedy ústavně.
3.9.2009 11:39
OTÁZKA:
Také si myslíte, že je naše ústava po těch pár letech už natolik vypilovaná, že nesnese žádné zásahy, jak se snaží tvrdit pan Kalvoda?
Bouše
ODPOVĚĎ:
Naopak, ukazuje se na základě dosavadní ústavní praxe již více než patnáctileté, že by bylo na místě zvažovat koncepční novelizaci Ústavy.
3.9.2009 11:40
OTÁZKA:
Dobry den, Melcakuv pravnik Kalvoda oznamil, ze je znovu pripraven napadnout u US jakykoliv pokus o vyreseni situace (zminil 3 alternativy). Myslite, ze je v takovemto pripade vubec opravnen podat ustavni stiznost ? Bude vubec US prijata ?
Libor Miklas
ODPOVĚĎ:
Podání návrhu nelze zabránit. Není úplně jasné, co by tím pan dr. Kalvoda, potažmo jeho klient, sledovali. Jeho potenciální úspěšnou by závisela na obsahu podání. Pokud by jej podal ve věci již ÚS rozhodnuté, je zde překážka věci pravomocně rozsouzené, t.j. ÚS již nemůže v téže věci jednat.
3.9.2009 11:44
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,
jaké šance dáváte tomu že volby proběhnou v prezidentem stanoveném termínu 9. a 10. října? Děkuji Vám za odpověď
Martin
ODPOVĚĎ:
Je to tak 50 na 50.
3.9.2009 11:44
OTÁZKA:
Pane děkane, neděsí Vás strašlivě nízké právní vědomí v této zemi, a u politiků zvláště?
kolemjdoucí
ODPOVĚĎ:
Ano, je to dlouhodobý problém. Zčásti je ovlivněn též velkou složitostí právního řádu a jeho častými změnami.
3.9.2009 11:45
OTÁZKA:
Dobrý den,
současná ústavní úprava zná mechanismy, jak postupovat v případě vyslovení nedůvěry vládě. Dá se říci, že tyto postupy byly politiky ignorovány. Na druhé straně je otázka, může-li Ústavní soud posuzovat ústavnost ústavních zákonů. Jaký je váš nátor?
Jiří Janošek
ODPOVĚĎ:
Bylo postupováno ústavně v tom směru, že vláda podala demisi, nově jmenované vládě byla vyslovena důvěra ze strany Poslanecké sněmovny. Rozhodnutí o tom, že mají být předčasné volby je samozřejmě politické rozhodnutí, ale dostalo právní povahu výše uvedeného ústavního zákona. Ústavodárce předpokládal, že přijetí "excesivních" ústavních zákonů bude bránit Senát. Zejména proto byl zřízen a byla stanovena odlišná volební procedura při volbě Senátu. Toto řešení podle mě oslabuje případnou argumentaci ÚS, že je oprávněn přezkoumávat i ústavní zákony. Nejde tedy o rozhodnutí jen určité skupiny politiků.
3.9.2009 11:51
OTÁZKA:
Dobrý den, čekal jste, že se soud rozhodne takto? Nebo to pro vás bylo překvapení?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Původně bylo oznámeno, že navrhovatel nežádá o urychlené projednání svého návrhu. Nežádal ani o předběžné opatření, ani o odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb. V tomto směru bylo pro mě rozhodnutí ÚS z 1. 9. skutečně překvapením.
3.9.2009 11:53
OTÁZKA:
Dobry den pan dekane, pan Kalvoda rozlisuje materialni a formalni pojeti ustavy, kdyz hovori o prezkoumatelnosti ustavnich zakonu. Dle Vaseho nazoru, co vsechno z tohoto titulu muze US prezkoumat? Dekuji predem za odpoved
Martin Slabenak
ODPOVĚĎ:
To je jedna z problematikých věcí. Rozsah podstatných náležitostí demokratického právního státu, které nelze měnit, Ústava nijak nevymezuje. Je v tom velký rozdíl od základního zákona SRN, který byl zde inspirací pro našeho ústavodárce. V červnu uspořádala katedra ústavního práva PF UK v Praze kolokvium k předmětnému ústavnímu zákonu, a právě na neurčitost tohoto pojmu se zde také poukazovalo (informace o kolokviu bude v časopise Právník č. 11/2009).
3.9.2009 11:57
OTÁZKA:
Pane dekane, myslite si, ze je Melcakuv nahrh jakymkoli zpusobem pozitivne konstruktivni z hlediska mozne zmeny ustavy, ze muze mit pozitivni efekt? Ponechme stranou otazku jakychkoli jeho vedlejsich umyslu, nedivite se, ze tohoto kostlivce ze skrine vytahl nekdo tak pozde?Vsak se o teto "dire" v ustave vi dlouho, proc nikdy nebyla vule ji zmenit, az pod vlivem techto mimoradnych okolnosti, mate pro to vysvetleni? Diky za odpovedi a uvidime se ve skole :)
Ondra
ODPOVĚĎ:
Možných vysvětlení je více. Jedno z nich je založeno na tom, že poslanci, respektive politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, nechtěli přijít o své pozice, protože v případě rozpuštění Sněmovny až do ustavení Sněmovny nové, přebírá s jistými omezeními její pravomoci Senát. Nejde tedy jen o otázku platů a jiných výhod.
3.9.2009 12:02
OTÁZKA:
Dobrý den, mám 2 otázky: 1)Proč nikdo nevyužil tuto možnost žaloby o zkrácení mandátu v roce 1998? 2)Jaktože zádný z politologů a právníků nepočítali s touto variantou? Díky za odpovědi
Wanderer
ODPOVĚĎ:
Možná je naopak otázkou, proč to využil někdo dnes a na poslední chvíli.
3.9.2009 12:03
OTÁZKA:
Zdravím, víte ze současn situace cítím, že český politik je člověkem, který primárně ctí své zájmy - které vlastně povyšuje nad zájem státu. Od počátku bylo jasné, že vypsání voleb došlo ne zrovna ústavním způsobem - a jistota, s níž do toho politická reprezentace šla, ukazuzuje, politik vbec nepočítá s tím, že někdo na tento postup vznesl stížnost. Nemusel to být Mečák, ale klidně někdo jiný... problém tak dle mého není v zákonech, ale v lidech, kteří před nimi nemají respekt a úctu a když se jim něco nehodí "do krámu", prostě si ušijí rychle ústavu na míru a to je nechutné. Jakou vidíte cestu do budoucnosti? Potřebujeme novou elitu politickou? Silnější soudy, které se nezaleknou politického vydírání?
Karel
ODPOVĚĎ:
Na to jsem v podstatě již v několika odpovědích vyjádřil názor. Osobně vidím největší slabinu v činnosti Senátu v tomto směru.
3.9.2009 12:06
OTÁZKA:
Dobrý den,
nerozumím jedné věci. V § 100 Jednacího zákona Poslanecké sněmovny se nepřipouští projednání ústavního zákona ve zkráceném řízení ani ve válečném stavu. Jak by bylo tedy možné uplatnit § 99 o stavu legislativní nouze, který se vůbec k projednávání ústavních zákonů nevztahuje?
A druhý dotaz, četl jste již žalobu pana Kalvody zveřejněnou v plném znění na idnes.cz? Pokud ano, jak ji z profesního hlediska hodnotíte?
Rita Holoubkova
ODPOVĚĎ:
Naše ústavní a zákonná úprava dostatečně neodlišuje ústavodárný a zákonodárný proces. Myslím si však, že pro vyhlášení stavu legislativní nouze nejsou v současné době důvody.
3.9.2009 12:09
OTÁZKA:
Jak je možné, že Ústavní soud rozhoduje o souladu ústavního zákona s ústavním pořádkem, když tento ústavní zákon je součástí ústavního pořádku a tudíž Ústavnímu soudu toto rozhodování nepřísluší? Existuje tedy nějaký "opravný prostředek" proti potenciálně nezákonnému rozhodnutí Ústavního soudu?
mirek
ODPOVĚĎ:
Na tuto otázku jsem již odpověděl v úvodu naší diskuse.
3.9.2009 12:10
OTÁZKA:
Proč u Lisabonské smlouvy muselo být víc senátorů k podání námitce k ústavnímu soudu a zde stačí jenom jeden ........?
Radek
ODPOVĚĎ:
Návrh na zrušení ústavnosti (běžného) zákona může podat mimo jiné skupina nejméně 41 poslanců, nebo nejméně 17 senátorů. Tento návrh mohou podat i společně. Oprávněné jsou však i další subjekty, mimo jiné každý stěžovatel může spolu s ústavní stížností podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, považuje-li je za protiústavní, musí však jít o zákon, o něhož se opírá rozhodnutí v konkrétní věci, které je napadeno ústavní stížnosti. V dané kauze je několik nestandardností. Nejde jen o to, že byl napaden ústavní zákon a nikoliv "běžný zákon", ale ani rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb nemá individuální charakter. Nešlo v něm o zbavení poslaneckého mandátu pana Melčáka. Vyskytl se i názor, že tato nestandardní ústavní stížnost má sloužit jen jako "nosič" pro možnost napadení předmětného ústavního zákona.
3.9.2009 12:17
OTÁZKA:
Můžete mi prosím vysvětlit, co laicky znamená odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky? Co si pod tím jako neprávník mám představit: Mockrát děkuji. Hezký den.
Jarmila
ODPOVĚĎ:
Odložení vykonatelnosti znamená, že podle napadeného rozhodnutí se nemá postupovat až do doby, než je o něm rozhodnuto, zda je zákonné či ústavní. V dané kauze je otázkou, zda jednorázové rozhodnutí o vyhlášení voleb je v tomto smyslu vykonatelné, neboť volby již byly vyhlášeny, je to jednorázový akt. Ministr vnitra již včera rozhodl, že až do rozhodnutí ÚS ve věci samé bude pokračovat MV v přípravě voleb.
3.9.2009 12:21
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, souhlasím s doc. Gronským, že ÚS překročil své pravomoce. Co myslíte, že by se stalo, kdyby politici rozhodnutí ÚS jako nulitní ignorovali?
Jan Švarc
ODPOVĚĎ:
Mohlo by to mít velmi negativní důsledky, zvláště v současné ekonomické a politické situaci.
3.9.2009 12:23
OTÁZKA:
Dobry den.
Pane profesore, je mozne zmenou ustavy zrusit Ustavni soud?
Nebylo by to protiustavni?:)
Ludvik M.
ODPOVĚĎ:
V současnosti se existence ústavního soudu nebo obdobné instituce považuje z hlediska náležitostí demokratického právního státu za nezbytnou. Rozsah jeho pravomocí, složení, subjektů oprávněných se na něj obracet atd. atd. je však velmi diverzifikovaný.
3.9.2009 12:26
OTÁZKA:
Dobrý den,
jak se díváte na skutečnost, že tímto rozhodnutím si ÚS defacto přisvojuje bez bližšího zdůvodnění roli negativního ústavodárce, přičemž tato úloha je dle mého názoru přinejmenším značně sporná. Navíc ÚS si nevolí občané ČR, ba dokonce možnost jeho zabrždění je podle mého značně omezenější než je tomu v případě Parlamentu.
Jan Zapletal
ODPOVĚĎ:
Souhlasím s Vámi, jen bych upozornil na to, že ve věci samé ÚS ještě nerozhodl. ÚS může 10. 9. zamítnout návrh a v odůvodnění uvést, že je si vědom toho, že zásadně nemůže přezkoumávat ústavnost ústavních zákonů, že se to však netýká ústavních zákonů, které excesivně vybočují z řady, závažným způsobem zasahují do podstatných náležitostí demokratického právního státu, usilují o jeho desktrukci, že však tento ústavní zákon takovou intenzitu přes své vady nemá.
3.9.2009 12:31
OTÁZKA:
Dobrý den, nebylo by pro tuto zemi lepší, kdyby se právo konečně přestalo "vykládat"? Takto mám pocit, že co právník, to jiný názor. Není toto hlavní problém všech zákonů a jejich interpretací.
Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Vím co máte na mysli, jste si nesporně vědom, že zákony a jiné prameny práva budou vždy interpretovány, ale nepochybně vystupujete proti příliš volné až libovolné interpretaci.Existují však určitá pravidla interpretace, existují právní normy, které jsou jednoznačné a podle mě nelze říci, že každý má právo na svůj názor. Jde o korektnost interpretace a relevantnost argumentů. Tomu se musíme asi všichni učit.
Vážení účastníci diskuse, děkuji Vám za otázky, bohužel z pracovních důvodů již musím tuto diskusi ukončit a těším se někdy jindy na shledanou. Aleš Gerloch.
3.9.2009 12:37
ODPOVĚĎ:
Je třeba vidět, že jde o dvě související řízení. Jedno je řízení o ústavní stížnosti, druhé o ústavnosti ústavního zákona. Pokud máte na mysli rozhodnutí ÚS o odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky, pak má toto rozhodnutí podle mého názoru řadu vad. Především ÚS nemůže rozhodovat bez návrhu v této věci. Stejně tak nezohlednil dostatečně veřejný zájem a již vynaložené náklady na volby.
3.9.2009 11:10