Na damašské předměstí Dúma stále dopadají bomby z letadel Asadovy armády (24....

Na damašské předměstí Dúma stále dopadají bomby z letadel Asadovy armády (24. srpna 2015) | foto: Reuters

Asad není jediný viník, míní Schwarzenberg. Zaorálek chce „získat“ Turecko

  • 382
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg si nemyslí, že by syrský prezident Bašár Asad byl jediným viníkem zbědované situace, v níž se nachází Sýrie. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v ČT. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podotkl, že pro EU je klíčová spolupráce s Tureckem.

Ministr zahraničí Zaorálek a jeho předchůdce v úřadu Schwarzenberg se v úvodu zabývali ruskou vojenskou intervencí na pomoc Asadovu režimu.

„Rusům se podařilo zastavit ofenzívu povstalců, neoficiálně naznačují, že se chtějí soustředit na Islámský stát,“ řekl Zaorálek. Nelze podle něj předjímat, zda ruské nálety přiblížily mírové řešení. Rusko podle ministra sice mělo důvody, které ho vedly k vojenské akci, prezident Putin ale mohl jednat do značné míry i intuitivně.

„Obrací proti sobě Turecko, státy Perského zálivu (tyto země patří na rozdíl od Ruska k protivníkům Asada, pozn. red.)... Proč to dělají? Mluví se o odvrácení pozornosti od Ukrajiny, to ale pokládám za povrchní soud. Rusové jsou podle mě přesvědčeni, že ve světě ztrácejí, že oslabuje jejich pozice vůči Evropě i USA. Smysl akce vidím v tom, že chtějí posílit své postavení dlouhodobou strategií v oblasti Blízkého východu,“ řekl ministr.

Konkrétně udržení Asadova režimu by Rusku zajistilo nejen regionálního spojence - Sýrie je ostatně na dodávkách zbraní z Ruska závislá - ale také možnost rozšířit servisní a logistické centrum v Tartusu, které provozuje od 70. let, na plnohodnotnou středomořskou základnu námořnictva.

Za další možnou ruskou motivaci označil Zaorálek ruské přesvědčení, že Moskva je pod tlakem vnějších zájmů, brání se mu a chce se mu vymanit. „Před rokem jsem si myslel, že si z nás ministr zahraničí Lavrov dělá legraci. Ale myslím, že toto je klíč pro pochopení ruského chování,“ přiznal Zaorálek změnu názoru.

Karel Schwarzenberg k tomu podotkl, že si nemyslí, že by intenzivní bombardování přibližovalo mír. „Do valné míry souhlasím s panem ministrem, že Rusové jsou přesvědčeni že ztratili. Myslím, že Vladimira Putina trápí, že Rusko nemá postavení supervelmoci. A chce si vydobýt postavení, že USA nebudou moci nic rozhodnout bez jeho souhlasu či spolupráce,“ řekl.

Válka velmocí do posledního Syřana

Sýrie a Bosna

Konflikt v Sýrii už co do počtu padlých překonal válku v Bosně, od níž nedávno uběhlo dvacet let, o rok v délce a zhruba trojnásobně v počtu zemřelých.

Proti současnému konfliktu v Sýrii byla podle Schwarzenberga válka v Jugoslávii, poslední velký konflikt v paměti Evropanů, ještě „selankou“. „Vraždí tam každý každého. Že lidé utíkají, je pochopitelné a musíme jim pomáhat,“ uvedl exministr s dovětkem, že vlna uprchlíků může ještě zesílit, a tušením, že světové velmoci budou „zajisté bojovat statečně do posledního Syřana“.

Zahraniční účastníci bojů v Sýrii se totiž vyhýbají pozemní operaci. Zejména USA, Rusko zřejmě až na pár ojedinělých střetů také. Není známo, do jaké míry se na straně Damašku angažuje Írán.

Zaorálek kvitoval „ochotu USA hledat s Ruskem politické řešení“, i když připustil, že nynější rozhovory obou zemí o Sýrii se omezují jen na technické detaily nasazení vlastních vojenských sil. „To, že si každý bombarduje svého nepřítele a každý má svou strategii, je neštěstí,“ řekl.

Jednání o urovnání války podle něj bude komplikovat to, že několik zainteresovaných zemí v oblasti vzájemného jednání není schopno - výslovně zmínil sunnitskou Saúdskou Arábii a šíitský Írán, dva nesmiřitelné rivaly muslimského světa i regionální politiky. Přesto podle něj jednání v budoucnu přijdou. „Myslím, že Rusko nemá dost síly na to, aby zvrátilo ten generální vývoj, který Asada oslabuje, a že je otázkou času, než budou muset jednat, že to nevyřeší silou. Čekáme, až to Rusové pochopí,“ uvedl ministr.

Schwarzenberg uvedl, že „by neřekl, že Asad je největším viníkem“ situace. „Když problém začal, jako ministr jsem říkal, že v Sýrii jsou dvě skupiny teroristů - oholení, tedy policisté a vojáci - a vousatí. Rozdíl mezi nimi není, obě skupiny používaly od začátku teroristické prostředky,“ popsal, jak situaci vnímal v počátku syrské občanské války, kdy Asadův režim neváhal nasadit sílu proti původně relativně pokojným demonstracím v Sýrii.

„Ale Amerika a Evropa se před několika lety rozhodly, že viníkem je Asad, a na tom trvají,“ pokračoval exministr. „Já bych byl opatrnější, viníků je více. Několik států v okolí se s nadšením vrhlo do té občanské války a napáchaly tam ohromnou škodu. Asad má svou vinu, ale já bych z té viny nevynechal ani Turky, Saúdy, Katar či Íránce,“ vyjmenoval předseda TOP 09.

Získat Turecko k likvidaci „chobotnice“

Značně kritický byl Schwarzenberg i k Turecku, které podle něj posílalo uprchlíky přes Řecko do Evropy. „Jsme v pozici člověka, který je vydíraný: buď zaplatí, nebo půjde do Evropy dalších sto, dvě stě tisíc uprchlíků. To je reálná situace,“ uvedl.

Přes turecké území proudí do Evropy hodně běženců ze Sýrie či Iráku. Řádově více jich ovšem dosud zůstává v tureckých uprchlických táborech. EU se s Tureckem snaží vyjednat omezení prostupnosti Turecka, přičemž Unie by na to finančně přispěla (více zde). Schwarzenberg to označil za pokrytecké, nicméně do jisté míry realistické.

Zaorálek doplnil, že Turecko ve svém přístupu - s ohledem na historické rozhodnutí stát se zemí bližší Evropě co do zvyků, stylu a způsobu života - je na ojedinělé cestě, kterou dříve garantovala turecká armáda (než nastoupila k moci Erdoganova strana AKP, pozn. red.). Vznikl proto podle něj spor, jak s Tureckem zacházet.

„My jsme byli vždy probalkánští, proturečtí a v Evropě jsme nacházeli nepochopení, když jsme říkali, že Turecko musí být partner, se kterým se zachází korektně,“ zmínil ministr. Podotkl ale také, že Turecko na nynější nabídky facilitace vízového režimu a miliardy eur pomoci reaguje chladně. „Turci nám dávají najevo, že tohle nepokládají za řešení,“ uvedl ministr.

EU by byla ráda, kdyby Turecko začalo fungovat jako tzv. bezpečná země, do níž lze vracet běžence na základě readmisních dohod. „Dnes na migraci vydělává kdekdo. Ty nákupy člunů, prodejci, organizovaný zločin, vydělávají na tom i křesťané, i politici některých jižních (jihoevropských) zemí. Točí se tam miliardy a my potřebujeme spojence - potřebujeme získat Turecko, aby nám tuhle chobotnici pomohlo likvidovat. Se všemi nedokonalostmi, které v Turecku jsou,“ řekl ministr Zaorálek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video