Zatímco nyní musí ti, kteří chtějí změnit pojištění, o tom dát vědět do konce června, nově by tomu mohlo být do září. Samotnou změnu však stejně jako nyní pocítí lidé vždy až k 1. lednu následujícího roku. Zdravotní pojišťovnu i nadále budou moci lidé měnit pouze jednou ročně. Novinkou ovšem je, že pokud se jejich pojišťovna sloučí s jinou, budou mít tři měsíce na to, aby přešli jinam. Takové pravidlo nyní platí, jen pokud by byla pojišťovna v likvidaci nebo nucené správě.
Novela zákona o zdravotních pojišťovnách počítá s tím, že pojišťovny už si nebudou moci platit firmy, které budou lidem nabízet peníze za to, když přestoupí k jiné zdravotní pojišťovně. Takzvané akvizice přitom jsou běžnou součástí boje o klienta. "Neexistuje důvod, proč by prostředky veřejného zdravotního pojištění měly být vynakládány na odměny náborčích," tvrdí náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
Změny pomocí dvou novelMinisterstvo zdravotnictví chce v další části reformy změnit pravidla pro nakládání s veřejným pojištěním a pro zdravotní pojišťovny. Místo jednoho nového zákona, jak bylo původně v plánu, vypracovalo dvě novely a to zákona o zdravotních pojišťovnách a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Cílem novel je podle ministerstva rozhýbání konkurence mezi pojišťovnami, ale také vnitřní úspory v systému, jenž směřuje nejspíš třetím rokem po sobě k deficitu. Do vlády by měly jít novely v březnu, platit by mohly začít od 1. ledna 2014. Projít ale musejí připomínkovým řízením, vládou či parlamentem. |
"Řeknu vám realitu. Pojištěnci se v ČR nakupují jako housky na krámě. Pojišťovny si prostě zaplatí zprostředkovatele, kteří jim je získají. Získání jednoho pojištěnce stojí 800 až 1 000 korun," řekl iDNES.cz loni v říjnu tehdejší ředitel VZP Pavel Horák. U ní je pojištěno zhruba 62 procent obyvatel Česka. Jenže pojištěnců jí ubývá, proto investovala do jejich nakupování v souvislosti s elektronickými zdravotními knížkami IZIP. "Náklady ve výši 680 milionů se vrátily během roku, protože 50 tisíc pojištěnců znamená na příjmech 1,2 miliardy korun a na výdajích jen polovičku," doplnil Horák.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger a jeho lidé si ještě předloni plánovali, jak vyženou všechny politiky z třicetičlenné správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (více o vizích čtěte zde). Jenže se u nich setkal s takovým odporem, že raději couvl a v aktuální novele zákona o zdravotních pojišťovnách ponechal klauzuli, že Poslanecká sněmovna si bude moci i nadále volit do správní rady své zástupce. Tedy obvykle přímo poslance. Jenže už jich nebude dvacet, ale jen deset. Dalších pět politiků navrhne vláda. Celkem by tak správní rada VZP měla zeštíhlet z 30 lidí na 15.
Navíc ve všech pojišťovnách skončí dozorčí rady a v těch správních budou moci sedět jen ti, u nichž je vyloučen střet zájmu. Tedy nepracují například jako lékaři. "Budou muset zmizet v podstatě všichni MUDři," shrnul to s nadsázkou Nosek. Ale takových je v radě nyní několik. Třeba místopředseda rady, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek je ortopedem v pelhřimovské nemocnici.
"S tímto řešením nesouhlasím," tvrdí Běhounek. Podle něj novela umožní, aby do správních rad dosazovali lidi podnikatelé a odbory. Původní návrh počítal i u VZP s tím, že by třetinu rady volily odbory a třetinu sdružení pacientů, tedy pojištěnci. I tyto dvě skupiny se podle něj mohou ocitnout ve střetu zájmů. "Střetu zájmů nerozumím. Kdo potom bude vnášet alespoň trochu odborných pohledů? Na to zase nejvíce doplatí pojištěnci, protože o nich se v případě volení správní rady nikde nemluví," doplnil politik.
O funkci politici ve VZP nepřijdou hned. Jednak zákon zatím neprošel parlamentem a i kdyby prošel, začne platit až v roce 2014, kdy budou volby do Sněmovny. Pravidla se tak budou týkat až nové rady VZP.
Podle ministerstva jedna z novel změní i stav, kdy je potřeba, aby přechod z akutní lékařské péče na rehabilitaci schvaloval revizní lékař. Nově by toto nebylo automatické. Revizní lékař by vstupoval jen do takových případů, kdy by léčba například těžkého úrazu vyžadovala více než třicetidenní hospitalizaci nebo kdyby se rehabilitace ze stejného důvodu opakovaly i několikrát ročně.
Ty z černého amalgámu mají zubaři zatím povinnost nabízet za úhradu zdravotních pojišťoven, jenže dlouhodobě hořekují, že 220 korun jim nepokryje náklady na plombování. A protože ministr zdravotnictví počítá s tím, že vyřazení amalgámových plomb z úhrad by v systému ušetřilo 1,5 miliardy, nápad už se třikrát pokusil prosadit u koaličních partnerů. Zatím marně, tak to nyní zkouší počtvrté. Pacienti se tak mohou dočkat českého unikátu - takového druhu péče, u kterého nebude existovat žádný pojišťovnou hrazený standard (více o čtvrtém pokusu zpoplatnit poslední nehrazené výplně zubů čtěte zde).
Zdraví lidé, kteří budou chodit vzorně na všechny preventivní prohlídky vyjmenované pojišťovnou, by od příštího roku mohli dostat bonus až 1 000 korun. Novinkou je, že pojišťovny by klientům poprvé mohly vyplácet hotovost. Týkalo by se to i státních pojištěnců, tedy dětí, penzistů, studentů nebo maminek na mateřské (více o odměně od dobře hospodařících pojišťoven čtěte zde).
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění počítá také s tím, že vyjde nová vyhláška, která vytvoří pravidla pro třídění vstupu nových technologií, léků, materiálů a léčebných postupů do úhrad z veřejného zdravotního pojištění.
Nyní vrcholí pilotní projekt k celé věci. V budoucnu kvůli tomu má vzniknout nový úřad, takzvané Centrum HTA. Princip bude takový, že jedna komise odborníků nejprve posoudí efektivitu nových zákroků, léčby, léků či přístrojů. Další, odlišná komise poté rozhodne o tom, co si můžeme a chceme dovolit platit ze zdravotního pojištění. "To první je odborné rozhodování, to druhé je politické," uvedl nedávno poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Systém má zabránit tomu, aby do systému úhrad vstupovalo stále více moderních technologií, které jsou dražší než ty předešlé.
Všechny zdravotní pojišťovny bez rozdílu budou muset, pokud novely projdou, zveřejňovat do 10 dnů veškeré smlouvy s poskytovateli zdravotní péče. Tato povinnost nebude platit zpětně.
Smlouvu se zdravotními zařízeními by mohly nově pojišťovny vypovědět i bez udání důvodů. Pokud ji vypoví provozovateli ambulantní péče, výpovědní lhůta bude dva roky. U nemocnic a jiných lůžkových zařízení bude výpovědní lhůta tříletá.
Pojišťovny mezi sebou budou moci uzavírat nově smlouvy o spolupráci. Pokud někde jedné budou chybět nasmlouvaní lékaři určité odbornosti a pacienti by museli dojíždět daleko, bude je moci lékař ošetřit na základě smlouvy s odlišnou pojišťovnou. Obě instituce se pak vzájemně vyrovnají, aniž by do toho musel vstupovat pacient.
Výhled zdravotně pojistného plánu budou muset předkládat nově na tři roky dopředu. Bude-li pojišťovna špatně hospodařit, její ředitel přijde o část odměny, členové správní rady o část výdělku. Ředitel VZP může na odměnách získat stovky tisíc korun, členové správní rady si měsíčně přivydělají 10 tisíc až 35 tisíc korun.
Paradoxem je, že spoluautor současných změn Petr Nosek byl tím, kdo jako člen správní rady VZP loni v srpnu zvedl ruku pro udělení odměny tehdejšímu řediteli pojišťovny Pavlu Horákovi, v té době již delší dobu kritizovanému ze strany ministerstva zdravotnictví. Horák dostal 795 tisíc korun, ačkoliv pojišťovna je v několikamiliardovém propadu. Členové rady to omlouvali tím, že mu nedali veškeré peníze, které mohli (více o udělení odměny čtěte zde).
V případě, že pojišťovně bude hrozit nucená správa, může ji podle novel nově sama odvrátit, pokud sama přijme nápravu, která odstraní chyby při kontrole ze strany ministerstev zdravotnictví nebo financí.
Za nelegální nábor pojištěnců, nedodržení platební schopnosti či neověření účetní závěrky bude moci ministerstvo zdravotnictví místo 10 milionů uložit nově jen pětimilionovou pokutu. "Jde o správní úkony a pokutu je možné ukládat opakovaně, proto tuto výši považujeme za přiměřenou," míní Nosek.
Pokud se VZP bude chtít sloučit se zaměstnaneckou pojišťovnou, návrh nově počítá místo oznámení rovnou s povolením ze strany ministerstev zdravotnictví i financí.
