Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi budou platit za všechny plomby, navrhuje už počtvrté ministr Heger

  11:54aktualizováno  13:36
Češi by si měli od ledna 2014 připlácet za amalgámové plomby. Vyplývá to z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou chystá ministerstvo zdravotnictví. Placení plomb by se netýkalo dětí a mladistvých do 18 let, těhotných žen, lidí v hmotné nouzi a seniorů nad 65 let.
U zubaře

U zubaře | foto: iDNES.cz

"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun," řekl náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Ušetřené peníze budou moci zdravotní pojišťovny využít na úhradu nákladné péče.

Podobný návrh ministerstvo zdravotnictví na jednání špiček koalice předložilo v minulosti už třikrát. Předloni v listopadu úhradu plomb kladným stanoviskem posvětila i vláda. Vše skončilo odporem části poslanců, například Věcí veřejných. Tehdy však byla tato strana ještě součástí koalice (více o zmařeném pokusu zde).

Nyní ministerstvo celou věc zkouší znovu. S kompromisem. Platit by neměly děti a mladí lidé do 18 let, senioři nad 65 let, ale kvůli odvápňování organismu také těhotné ženy nebo lidé trpící vybranými chorobami dutiny ústní. Třeba těmi, při nichž se špatně vytváří sklovina a zubovina. Podle prezidenta České stomatologické komory Pavla Chrze je takových pacientů zhruba deset procent.

Cena amalgámových plomb se odhadem bude pohybovat kolem 500 korun nebo i méně. Ministr zdravotnictví Leoš Heger k tomu už loni na podzim řekl, že by s tím určitě neměli vydělávající Češi problém. Podle Noska peníze od pacientů uvolní trh s výplněmi zubů. Teoreticky by tak mohl amalgám ovlivnit i cenu dalších materiálů hrazených hotově pacienty.

Základní práva pacienta budou nedotčena

Pokud by návrh prošel, stala by se stomatologie fakticky prvním oborem, v němž by zdravotní pojišťovny nemusely hradit ani základní standard péče. Amalgámové plomby jsou totiž jediné, jež si pacient nemusí platit ze svého. Žádná další alternativa hrazená pojišťovnou u zubních výplní není. Nosek argumentuje stejně jako zubaři tím, že zdravý člověk může ovlivnit kazivost svých zubů. "Vyřazením výplní z úhrad se otvírá prostor pro větší motivaci lidí, aby využívali prevence a lépe se starali o zuby," tvrdí náměstek ministra zdravotnictví a současný šéf správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Úhrady plomb

Zubaři vyčíslili, že nyní jim zdravotní pojišťovny za jednu plombu proplácejí 220 korun. Průměrné náklady na jednu plombu včetně provozu ordinace však jsou 400 korun. Právě tolik by mohla amalgámová plomba stát, pokud by si ji platili pacienti. Cenu by si stanovovali přímo lékaři, žádný zákon ani vyhláška by ji neregulovaly.

"Ačkoliv Listina základních práv a svobod zaručuje právo na zdraví, vyřazení plomb z úhrad nepochybně možné je," míní právník z Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál. Podle něj však ministerstvo nepředložilo dostatečně vykalkulované přínosy a náklady této změny. "Bez toho to je spíš služba zubařům," řekl iDNES.cz Dostál.

"Jen o úhradách to není," odmítá takové názory Chrz. "Pokud ve zdravotním pojištění chybí miliardy, pak je vhodné zvážit, zda peníze nepotřebujeme na léčbu důležitějších věcí, než je zubní kaz. Navíc ten zcela jednoznačně patří k onemocněním ovlivnitelným chováním pacienta," doplnil Chrz.

Některé pojišťovny by mohly zdravým platit tisícikorunu

Návrh, aby se neplatilo za amalgámové plomby, ministerstvo zapracovalo do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nyní pracuje na jeho znění v paragrafech. Na vládu by návrh mohl jít v březnu s tím, že platit by měl od 1. ledna 2014.

Tisícikoruna za prevenci

Kdo dobrovolně chodí k lékaři, dostane za rok 1 000 Kč

Novela se však zdaleka netýká jen plomb. Vůbec poprvé v historii by umožnila zdravotním pojišťovnám dávat svým klientům peníze na ruku. Bonus v hotovosti až tisíc korun ročně by dostali lidé, kteří by chodili na všechna předepsaná preventivní vyšetření či na ta, která jim pojišťovna doporučí. Na peníze by mohli dosáhnout kromě zdravých lidí i chroničtí pacienti. Podmínkou by bylo, že budou dodržovat režim péče.

Peníze by lidem mohly vyplácet jen ty pojišťovny, které by byly finančně zdravé. V současnosti by se to tedy netýkalo největší Všeobecné zdravotní pojišťovny a podle Noska ani Vojenské zdravotní pojišťovny ČR. Obě mají do ledna 2014 čas, aby své hospodaření zlepšily. Tedy alespoň pokud tato část novely ministerstva zdravotnictví projde u poslanců a senátorů.

Například předseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný z ODS už uvedl, že vyřazení plomb z úhrad pojišťoven nepodpoří. "Je to další izolovaný výstřel do tmy, který má zaplácnout černou díru neustále se zvyšujícího deficitu českého zdravotnictví. Tato věc měla přijít až tehdy, když by ministerstvo předložilo a prosadilo komplexní reformu systému zdravotního pojištění. To se zatím nestalo," řekl iDNES.cz Šťastný.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.