Případné odškodné se bude odvíjet od hodnoty majetku, který Češi na Podkarpatské Rusi zanechali. Stropem jsou dva miliony korun, celkové náklady podle odhadů nepřesáhnou jednu miliardu. Ne všichni poškození se totiž přihlásí (mnozí už nežijí), někteří zase nemají potřebnou dokumentaci.
Někdejší Československo dostalo od Sovětského svazu po válce 920 milionů korun jako bolestné za majetek na zabraném území, jehož hodnotu ovšem odhadovalo mnohem výše - na čtyři miliardy. Lidem ale komunistické úřady daly jen zlomek získaných peněz.
DOMOV MU VZALI, MATKU ČEKAL GULAGPřečtěte si příběh vyhnance z Podkarpatské Rusi, který má nyní šanci na odškodné |
Žádat o finanční náhradu budou Češi moci na ministerstvu vnitra do konce roku 2012. První odškodné mohou úřady vyplatit počátkem ledna.
"Odškodňujeme toliko přímé účastníky, vyhnané ze svých území, která obývali. Museli opustit své majetky, bylo jim přislíbeno odškodnění a k tomuto odškodnění do dnešního dne nedošlo," uvedla jedna z předkladatelů zákona poslankyně Eva Dundáčková (ODS).
Jako určitou morální satisfakci vnímají zákon podle poslankyně i ti potomci, kterých se odškodnění týkat nebude.
Proti odškodnění se zpočátku stavěl prezident Václav Klaus, když prohlásil, že se nepřiklání k tomu, aby stát v době ekonomické krize odškodňoval lidi za historické křivdy.
"Jako spornou vidím celou myšlenku snažit se dnes, po téměř 70 letech, formou restitucí a odškodňování z prostředků současných daňových poplatníků napravovat křivdy, které běh dějin působil našim předkům," uvedl Klaus.
Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. K Sovětskému svazu byla připojena na základě smlouvy mezi Československem a SSSR. Nyní je součástí Ukrajiny.
PODKARPATSKÁ UKRAJINAÚzemí Podkarpatské Ukrajiny získalo Československo v roce 1919. Obyvatelé této krajiny - pestrá směsice Rusínů, Slováků, Židů, Ukrajinců i dalších národností - si připojení k novému československému státu zvolili jako záruku rozvoje a ochrany, požadovali nicméně autonomii. Na území se usídlilo mnoho Čechů (podle sčítání z roku 1930 jich tam žilo asi 35 tisíc), zejména rodiny legionářů a inteligence. Československo soudilo, že je třeba nejzaostalejší region země k autonomii připravit a vychovat, aby si místní lidé uměli vládnout.    V roce 1938 ale jižní - nejúrodnější - část území utrhli Maďaři v rámci oklešťování Československa po mnichovské dohodě. Při obsazení republiky v roce 1939 se Podkarpatská Rus pokusila vyhlásit samostatnost a požádala o pomoc Rumunsko, nebylo to ale nic platné a Maďaři ji zabrali. Češi prchali. Navzdory Stalinovým slibům o obnovení Československa v poválečných hranicích Sovětský svaz zinscenoval na konci války v obsazeném území hlasování, podle kterého se obyvatelé "rozhodli" připojit k sovětské Ukrajině. Po rozpadu SSSR zůstala Podkarpatská Rus součástí Ukrajiny.    Moskva sice poslala po válce Praze 920 milionů československých korun (úřady hodnotily československý majetek asi na čtyři miliardy), Československo ho ale nevyplatilo ani zdaleka. Zejména byli postiženi ti, kteří pod Karpaty vlastnili větší majetky. |
