Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Domov pod Karpaty mu vzali, matku čekal gulag. Teď má šanci na odškodné

  8:20aktualizováno  8:20
S nadějí na odškodnění vyhnanců z Podkarpatské Rusi ožívají i příběhy Čechů, kteří v tomto nejzapadlejším koutě první republiky žili. Po sedmdesáti letech už je však mohou vyprávět jen ti, kteří útěk prožili očima malých dětí.

Malý Karel Bier (narozen 1932) na nedatovaném snímku. Zveřejnit aktuální fotografii si Karel Bier nepřál. | foto: Archiv Karla Biera, Alexandr Satinský,  MAFRA

Ten, který pamatuje Karel Bier z Ostravy, není úplně typický. Byl synem vojáka, ale ne legionáře. Když na konci třicátých let Češi zpod Karpat prchali, on zůstal. Větší příkoří než Maďaři jeho rodině nakonec způsobili Rusové.

Otec Karla Biera"Před válkou jsme bydleli v Lanškrouně. Otec musel narukovat a bojoval na italské frontě v rakouské uniformě. Po válce tu nebyla práce, byl na vojně v Mukačevě. Pak si tam koupil pozemek," začíná své vyprávění.

ODŠKODNĚNÍ VYHNANCŮ ZPOD KARPAT

Přečtěte si: Dejme vyhnancům z Podkarpatské Rusi odškodné, rozhodli poslanci

Československo totiž nabízelo pozemky v řídce osídleném východním cípu země levně. Snažilo se přilákat usedlíky - třeba legionáře nebo inteligenci - kteří by zaostalé území "vychovali" k autonomii, kterou jim Praha slíbila.

"Otec, vyučený tesař, stavěl krovy a něco si vydělal. V roce 1929 si vzal mou matku, Maďarku. V Nové Boutradi u Batjeva postavili statek, začali hospodařit," říká Bier, narozený v roce 1932. Za sousedy měli Bierovi další české rodiny.

Rodina Bierových na statku

O šest roků později ale pořádně přituhlo. Nejúrodnější, jižní část Podkarpatska obsadili Maďaři, povzbuzení mnichovským diktátem. Země přišla o vinice, tabákové plantáže i hlavní železniční tah. A mělo být ještě hůř. Na jaře 1939 přišla okupace. Češi začali prchat.

"Jen díky tomu, že má matka byla Maďarka, jsme mohli zůstat. Každý rok jsme ale stvrzovali, že nemáme nic proti státnímu zřízení Maďarska," vzpomíná Bier.

Ve čtyřiačtyřicátém nastal další zvrat. Fašisté ustupovali před tlakem Rudé armády a fronta se blížila i k Podkarpatské Rusi. A Bierovi nevěděli, kam jít. Zamířili "nahoru", jak říká Karel Bier, do Čech. Do Lanškrouna, kde žil Bierův strýc. Kvůli Slovenskému národnímu povstání, které vypuklo, trvala cesta místo tří dní tři týdny.

Tehdy viděl dvanáctiletý Karel Bier svou matku na dlouhá léta naposledy. Zůstala totiž ještě na Podkarpatské Rusi pro případ, že by fronta nepřišla - aby jejich hospodářství nevyrabovali. S tím, že pokud se fronta přiblíží, vypustí dobytek, nasedne na vlak a přijede za rodinou do Čech.

Fronta přišla příliš rychle, matka prchnout nestihla

Fronta ale přichází rychleji, než plánují. Němci Podkarpatsko nijak zvlášť nebrání a opevňují Dukelský průsmyk, kam zanedlouho Stalin pošle zbytečně krvácet desítky tisíc československých vojáků - včetně karpatských Rusínů. Jejich vlast totiž musí podle příkazu Kremlu osvobodit Rudá armáda, aby Rusové mohli zlikvidovat ty, kteří by snad chtěli bránit budoucí anexi území.

V Lanškrouně, kde to Bierova matka už znala, se s ní zbytek rodiny už nesetkal. "Otec okamžitě sedl do vlaku a jel na Podkarpatskou Rus, ale nepustili ho tam. Nic jsme o ní nevěděli. Až za dva roky nám na vyslanectví řekli, že při bojích zahynula. A my jsme se s tím smířili," vypráví Bier.

Bierovým se také vysmály úřady. Vy, kulaci (více o kulacích si přečtěte v Abecedě komunistických zločinů) se spoustou hektarů půdy, si nárokujete 400 tisíc? Dáme vám 1 990 československých korun. Jejich statek mezitím strhli, aby měli materiál na stavbu nedalekého kolchozu.

Statek rodiny Bierových
Statek rodiny Bierových ještě před tím, než ho komunisté zničili

Sověti jim ale lhali. Jednoho rána - o dlouhých šest let později - našli Bierovi v poštovní schránce útržek škaredého papíru. "Jsem ve vězení v gulagu na Nové Sibérii, pomozte mi odtud pryč," stálo tam matčiným rukopisem. Jak se jí podařilo propašovat zprávu - zda ze sibiřského pracovního lágru někdo uprchl - už zůstane skryto.

GULAG

Gulagy (Glavnoje Upravlenije Ispravitelno-trudovych Lagerej, Hlavní správa nápravně pracovních táborů) byly sovětské vězeňské pracovní tábory. Režim tam posílal své skutečné, potenciální i domnělé odpůrce na otrockou práci ve zcela nevyhovujících podmínkách. Užívání gulagů vrcholilo za Stalina, prošly jimi miliony (Solženicyn ale udává až čtyřicet milionů) lidí. Oficiální údaje říkají, že zemřel milion vězňů, skutečné číslo ale zřejmě bude vyšší.

Shledání po devíti letech: slzy a mlčení

Naděje ožila a Bierovi se hned vydali do Prahy. "Nemluvili jste pravdu!" obořili se na sovětské diplomaty. Po nějaké době dohadování přišli na ambasádě s další lží: matka prý je na Sibiři dobrovolně a chce, aby za ní přijeli. Samozřejmě odmítli, věděli, že by je čekal její osud.

Tím pochopitelně byly nucené práce, na které matku v roce 1945 odvlekli na šest let s desítkami tisíc jiných civilistů. Ale to se měl Karel Bier dozvědět až téměř o devět let roků později.

Bierovou nakonec do Československa pustili až v roce 1954. V Československu ji Sověti koupili ošacení a odvezli rovnou na svůj konzulát v Praze. Tam jí dva dny důrazně radili, že si má vše, co na Sibiři viděla, nechat pro sebe. "Měla strach a nic neprozradila. Říkala jen 'měla jsem se dobře a nic mi nescházelo'. A začala plakat. Pak už jsme se neptali," uzavírá Karel Bier.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.