Soudce Pablo Llarena zrušení příkazů vysvětlil jako krok nutný pro to, aby trestné činy, z nichž byla pětice obviněna, posuzovala pouze justice ve Španělsku a nikoliv v jiné zemi. Spolupráce belgických orgánů podle něj není nutná, protože politici dali najevo, že se hodlají vrátit dobrovolně.
Soud v Madridu zároveň uvědomil o svém rozhodnutí belgické justiční orgány, které dosud rozhodovaly o vydání obviněných politiků do jejich země.
Rozhodnutí oznámené v den začátku katalánské předvolební kampaně dává podle listu El País Puigdemontovi dvě možnosti. Expremiér, který vede kandidátku druhé nejsilnější separatistické formace Společně pro Katalánsko, se buď se vrátí do země, kde bude zatčen, nebo povede kampaň z Belgie.
Puigdemont chce odchod Katalánska ze Španělska i z Unie, už je však sám |
Španělské zatykače, vydané zároveň s těmi evropskými začátkem listopadu, totiž zůstávají v platnosti, informovala média. Puigdemont a další čtyři katalánští exministři jsou v Belgii už více než měsíc.
Odjeli tam poté, co je španělská vláda sesadila kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti ze strany Katalánska. Španělsko na ně vydalo evropský zatýkací rozkaz a o jejich dalším osudu měl belgický soud.
Katalánský expremiér od začátku prohlašoval, že bude s belgickou justicí spolupracovat a 5. listopadu se vydal policii v Bruselu.
#BREAKING Spain drops European arrest warrant for sacked Catalan leader: court
Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost. Při nízké účasti 43 procent oprávněných voličů hlasovalo podle prohlášení katalánských úřadů 90 procent lidí pro nezávislost Katalánska na Španělsku.
Plebiscit provázely násilnosti a následně celoevropská kritika tvrdého zásahu španělské policie vůči voličům. Do ulic se vydali příznivci nezávislosti i Katalánci, kteří by rádi ve Španělsku zůstali.
Katalánský parlament poté 27. října vyhlásil nezávislost na Španělsku. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného Puigdemonta odjelo do Belgie.
Expremiér ke svému úprku řekl, že se rozhodl odjet, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“. Zbylých osm členů vlády je od konce října ve Španělsku ve vazební věznici. Puigdemontovi i dalším separatistům hrozí kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.
Proti uvěznění členů sesazené katalánské vlády následně protestovalo v Barceloně 750 000 lidí.
Organizace Katalánské národní shromáždění, která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, 7. listopadu vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné, napsala agentura AP.
