Čím dál více amazonských indiánů používá internet a chodí na vysoké školy. Ilustrační foto

Čím dál více amazonských indiánů používá internet a chodí na vysoké školy. Ilustrační foto | foto: AP

Brazilští indiáni ovládli sociální sítě, bojují o půdu svých předků

  • 9
Válečné barvy na tvářích, šípy a bojové pokřiky brazilských indiánů střídá Facebook a vysokoškolské vzdělání. Amazonští domorodci dnes brání odkaz svých předků sofistikovaným způsobem a zdá se, že získávají větší podporu z vnitrozemí.

Když minulý čtvrtek zemřel Gabriel Oziel ze západobrazilského státu Mato Grosso do Sul při střetu tamních indiánů s federální policií, stačilo jen pár minut, aby se bojová fronta vytvořila na ještě jedné linii: na internetu.

Pětatřicetiletý Oziel patřil k desítkám indiánů pomalovaným válečnými barvami a vyzbrojeným luky a šípy, kteří obsadili farmu Burití ležící asi 70 kilometrů od matogrosské metropole Campo Grande. Farma, kterou v panenské krajině vybudoval bývalý poslanec Ricardo Bacha, stojí podle indiánů na půdě jejich předků. A nejen podle nich, i stát jim před třemi lety pozemek přisoudil. Bacha přesto získal na stavbu povolení.

Síla internetu? Ministr slíbil případ vyřešit

Několikatýdenní šarvátky s policií skončily Ozielovou smrtí a nejspíš by se o ní dozvěděl jen málokdo, kdyby jeho fotka a příběh nezačaly mohutně kolovat po internetu. Indiáni na stránkách Resistencia Indígena Continental ze smrti svého druha obvinili policii a incident musel začít řešit brazilský ministr spravedlnosti José Eduardo Cardozo. Slíbil, že případ vyšetří.

Vyšetřování muži život nevrátí, ale případ ukázal, že brazilští indiáni začínají stále více využívat internet a sociální sítě. Snaží se tímto způsobem upozornit na své problémy, které se nejčastěji týkají sporů o půdu, a bojují s předsudky, které podle nich mnohdy vytvářejí brazilská média.

"Když s námi mluví, tak potom použijí jen to, co je zajímá," kritizoval místní média podle stanice BBC Brasil advokát Luiz Henrique Eloy, jemuž v krvi koluje indiánská krev. Novináři podle něj často používají jen stanoviska organizace na ochranu indiánů Funai, která funguje pod hlavičkou ministerstva spravedlnosti, a berou je jako stanoviska samotných domorodců.

"Jenže je to spíš naopak. My musíme Funai a Cimi (další pro-indiánská organizace, kterou řídí katolická církev) často vyloučit z našich schůzí, protože se staví proti nárokům indiánů na jejich půdu," uvedl i doktorand v oboru antropologie Tonico Benites z indiánského kmene guarani-kaiowá.

"Iniciativa však musí vždy vzejít od lidí. Nakonec, jsou to oni, kdo jdou do války a na jejichž straně se pak ocitne míč," dodal postgraduální student univerzity v Rio de Janeiru.

Bitva o přehradu

Právě lidé jako Eloy a Benites tvoří podle BBC stále větší skupinu indiánů, kteří vystudovali, ale nezapomněli na svůj původ a nyní nechávají znít hlas svého lidu. Podle Eloye nyní jen v Mato Grosso do Sul studuje přes osm set indiánů vysokou školu v magisterském nebo doktorském studiu.

Spoutání přítoku Amazonky

Více o stavbě přehrady Belo Monte čtěte zde

"Máme doktory práv i zemědělské inženýry," uvedl Eloy s tím, že právě tito lidé pak díky svým znalostem dokážou šířit informace, které byly dosud na mnoha místech tabu a o nichž běžní Brazilci vůbec nic neví.

Jako třeba nyní - v boji o farmu Burití v Mato Grosso do Sul. Státu, který hraničí s Paraguayí a Bolívií a je, ke smůle indiánů, největším producentem sóji v Brazílii. V pondělí vláda indiánům dala ultimátum, aby do 48 hodin odešli. Indiáni na to nepřistoupili a ve středu bude místní vláda znovu jednat s jejich zástupci.

Problémy ale nejsou jen tam. Dlouhodobě hodně sledovaný je případ obří nádrže Belo Monte na řece Xincú v amazonském státu Pará. Vláda po mnohaletých diskuzích nedávno schválila výstavbu přehrady, oblast však obsadili tamní indiáni z kmene Xincú Vivo, kteří tvrdí, že federální vláda s nimi výstavbu nekonzultovala. Přes 170 indiánů od čtvrtka blokuje buldozerům a náklaďákům vjezd na staveniště.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video