Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brazílie rozhodla o spoutání přítoku Amazonky obří hydroelektrárnou

  15:30aktualizováno  15:30
Brazilská vládní agentura pro životní prostředí povolila výstavbu obří hydroelektrárny Belo Monte v amazonském Pará. Proti elektrárně o výkonu více než pěti Temelínů už řadu let brojí ekologové a indiáni, kteří v oblasti žijí. Voda má zaplavit 500 kilometrů čtverečních deštného pralesa.

V těchto místech Brazilci plánují vybudovat přehradu Belo Monte. | foto: Profimedia.cz

"Škoda, že povolení nebylo vydáno už dřív," litoval ve středu ministr důlního průmyslu a energetiky Edison Lobão poté, co vládní agentura pro životní prostředí Ibama povolila stavbu kontroverzní elektrárny Belo Monte. Zároveň zdůraznil, že se neočekává "žádné zpoždění" a že první trubína zahájí činnost v roce 2015.

Belo Monte - třetí největší

Belo Monte se stane třetí největší hydroelektrárnou na světě. Předčí ji už jen čínské Tři soutěsky o výkonu 18 tisíc megawattů Itaipú na hranicích Brazílie a Paraguaye, která má výkon 14 tisíc megawattů.

Ne každý toto rozhodnutí přivítal. Proti stavbě zařízení, jehož první plány vznikly už před třiceti lety, dlouhodobě brojí odpůrci z řad ochránců přírody a místních indiánů. Přehrada Belo Monte má totiž zaplavit panenskou krajinu na řece Xingú, jednom z přítoků Amazonky ve státě Pará.

Hrozí nejen devastace rozsáhlého území s čím dál vzácnějším deštným pralesem, ale také vysídlení asi dvaceti až třiceti tisíc původních obyvatel. Navíc zaplavení zhruba 500 kilometrů čtverečních, tedy území o velikosti Prahy, citelně promění prostředí, což naruší život tamních živočichů včetně ryb. Vzroste také riziko nárůstu nemocí přenášených komáry, třeba malárie.

Ačkoli se v uplynulých letech uspořádala řada protestních akcí a s výstavbou nesouhlasí ani světoznámé celebrity typu režiséra Jamese Camerona nebo zpěváka Stinga, konsorcium Norte Energia, které patří brazilské veřejné společnosti Electrobras, kuje jedno velké želízko v ohni: návrh podporuje prezidentka Dilma Rousseffová, někdejší ministryně energetiky.

Protest proti stavbě brazilské přehrady Belo Monte. (8. února 2011)
Protest proti stavbě brazilské přehrady Belo Monte. (8. února 2011)

Protest proti stavbě brazilské přehrady Belo Monte. (8. února 2011)

Podle brazilského týdeníku Veja vládní agentura povolení vydala po tlaku z prezidentského paláce Planalto, který zesílil, když Komise pro lidská práva Organizace amerických států požádala o pozastavení procesu.

Brazilská vláda považuje Belo Monte za naprostou nezbytnost. Ekonomika posiluje, největší latinskoamerická země má stále více obyvatel, a zatímco teď Brazílie podle ČTK vyrábí 112 tisíc megawattů elektřiny, v roce 2019 by to mělo být 250 tisíc.

"Vydání povolení předcházela důkladná technická analýza, v níž se zvažovaly všechny dopady na společnost a prostředí a možné sociální, ekonomické a infrastrukturní problémy, které by stavba mohla přinést místním obyvatelům," uvedla Ibama ve svém prohlášení s tím, že Norte Energia se jak při stavbě, tak při následném provozu zavázala dodržet přísná pravidla a omezení.

Číňané se kají kvůli přehradě

Čínská vláda nedávno připustila, že obří přehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang způsobila vážné ekologické, geologické a ekonomické problémy, které je potřeba urychleně řešit - o problémech přehrady čtěte zde.

Inženýři počítají, že poslední turbíny elektrárny Belo Monte, jejíž stavba vyjde v přepočtu na necelých tři sta miliard korun, by měli spustit v roce 2019. Plánovaný výkon přehrady bude 11,2 GW (srovnatelný výkon mají všechny tepelné elektrárny v Česku, Temelín má výkon 2 GW), který by měl zajistit zásobování elektřinou pro dvacet milionů domácností.

Odpůrci elektrárny to ještě nevzdávají. Prokurátor za stát Pará vznesl oficiální námitku a chystají se další protestní akce. Jak moc platná bude snaha ochránců přírody i nazlobených indiánů, kteří nechtějí opustit území svých předků, to se ještě uvidí. Vzhledem k ekonomickému rozmachu země, která trpí nedostatkem energie, ale velké naděje nemají.

Brazilští ochránci deštného pralesa tak v poslední době dostali už podruhé za sebou velký políček. Minulý týden brazilský parlament povolil změnu zákona o odlesňování, který má farmářům usnadnit kácení v ohrožených "plicích světa". Přitom se zjistilo, že počet vykácených stromů v březnu a dubnu stoupl oproti loňsku pětinásobně. Novela poputuje ještě do Senátu a k prezidentce (více zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Americká zpěvačka Kesha vystoupila v pražském klubu Sasazu (18. července 2013,...
Hudebnímu průmyslu vládnou bílí muži, zjistil průzkum. Ženám vadí arogance

V hudebním světě jsou ženy a příslušníci etnických menšin stále v minoritním zastoupení, zvlášť na vedoucích a manažerských pozicích. Upozornil na to průzkum...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.