V brazilských prezidentských volbách o víkendu zvítězil kandidát krajní pravice Jair Bolsonaro. Zahraniční média mu ráda přezdívají „brazilský Trump“. Můžeme mezi ním a americkým prezidentem skutečně vidět podobnost?
Je těžké nesrovnávat je. Sám Bolsonaro se k Donaldu Trumpovi do jisté míry přirovnává. Říká, že Trump chce dělat Ameriku velikou a že on chce dělat to samé s Brazílií. Podobní jsou si i tím, jakým způsobem rozdělují společnost. Brazilská společnost je dost rozdělená, což v těchto volbách bylo vidět.
Bolsonaro má na kontě několik kontroverzních výroků, například o ženách či homosexuálech, přesto přitáhl voliče. Čím?
Většina ostatních politiků a stran kolem sebe měla daleko větší skandály. Stačí si vzpomenout třeba na obrovskou korupční kauzu Lava Jato (týkala se přidělování zakázek státní ropné společnosti Petrobras, pozn. redakce). Velká část lidí v parlamentu je nyní obžalovaná z korupce a někteří významní politici včetně bývalého prezidenta Luize Inácia Luly jsou ve vězení. V Brazílii také panuje dost velká nespokojenost se současnou politickou i ekonomickou situací. To všechno nahrávalo Bolsonarovi.
Byly tedy hlasy pro Bolsonara především hlasy proti jeho opozici, kterou je bývalá vláda?
Jenom částečně. Těmi výrazně konzervativními hodnotami, které reprezentuje, by tak jako tak dokázal přitáhnout mnoho voličů. Ale část jeho elektorátu skutečně jsou nespokojení voliči bývalé vlády, kterým se nelíbilo, jakým způsobem byla Brazílie spravována. Nelíbily se jim korupční kauzy a rozhodně se jim nelíbily ani ekonomické problémy, kterými země procházela až do loňského roku.
Brazílie se teprve nyní dostává z recese, její hospodářský růst je stále pomalý a nezaměstnanost je dvanáct procent. Když žijete v zemi, která prochází takto nelehkým ekonomickým a politickým obdobím, část voličů začne prahnout po vládě tvrdé ruky, a tu Bolsonaro do jisté míry představuje. To je také jeden z důvodů, proč lidem nevadí jeho spojení s vojenskou diktaturou šedesátých až osmdesátých let.
Martin HrabálekVystudoval Evropská studia na Fakultě sociálních studií a Právnickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Pracuje jako odborný asistent na Ústavu teritoriálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Specializuje se na region Latinské Ameriky a problematiku Evropské unie. |
V průběhu kampaně se Bolsonaro stal terčem násilného útoku. Ovlivnilo to nějak chod kampaně?
Způsob, jakým Bolsonaro vedl kampaň, byl velmi kontaktní. Chodil hodně mezi lidi, pořádal spoustu mítinků. Na to nakonec doplatil, když byl na jednom takovém mítinku pobodán a skončil v nemocnici. Útok mu ovšem do značné míry mohl pomoci, protože se v kampani dá využít pro zisk hlasů. Bolsonaro upozorňoval, že jde o snahu jej umlčet. Nedá se říci, nakolik to bylo rozhodujícím faktorem, ale po útoku skutečně byl vidět nárůst preferencí.
Jak se změní Brazílie po nástupu Bolsonara?
Podle toho, co říkal v kampani, ji Bolsonaro hodlá změnit poměrně hodně. Současný sociální stát by v jeho pojetí mohl daleko více přejít na volný trh. Zůstává však otázkou, na kolik si lze představit nějaký výrazný odklon od sociální politiky, protože za Lulovy éry se podařilo mnoho lidí dostat z chudoby díky sociálním programům.
Další z jeho priorit bude jednoznačně bezpečnost. Brazilská města jsou typicky na vysokých příčkách v žebříčcích počtu vražd na 100 tisíc obyvatel. Za minulý rok zemřelo v Brazílii násilnou smrtí asi šedesát tisíc lidí a bezpečnostní situace se stále zhoršuje. Otázkou však je, jestli se mu bude dařit tyto velké změny, jako je reforma penzijního systému nebo privatizace, provádět.
Proč?
I přesto, že má Brazílie prezidentský systém, bude Bolsonaro čelit značným problémům v kongresu. Ten je velmi roztříštěný a jeho strana tam má poměrně slabou pozici. Aby dal legislativu dohromady, bude muset vytvářet složité koalice, což nebude lehké.
V čem je třeba se Bolsonara obávat?
Bolsonaro například sliboval, že bude řešit bezpečnostní situaci tím, že pošle armádu do ulic. To s sebou samozřejmě nese obavy, nakolik bude mít vláda tendenci respektovat lidská práva.
Otázkou také je, zdali se tento problém takto dá řešit, nebo zdali to nepovede k eskalaci násilí v zemi. Druhý možný problém je Bolsonarova nepředvídatelnost, doteď s ním není žádná pořádná politická zkušenost. Když se podíváme do Severní Ameriky, tak i Trump je vlastně nepředvídatelný partner pro mnohé, takže z hlediska zahraniční politiky se Bolsonaro může jevit jako poměrně složitý.
Změny tedy podle vás nastanou také v zahraniční politice Brazílie?
Určitě i zde. Bolsonaro se nijak netají svými sympatiemi k Donaldu Trumpovi, což může ovlivnit americko-brazilské vztahy. Z hlediska Latinské Ameriky se v průběhu kampaně chvílemi ne úplně vybíravě vyjadřoval o integračních procesech, jako je například MERCOSUR. Otázkou je také brazilská pozice v rámci BRICS, protože Bolsonaro v kampani vystupoval i proti Číně.
Zásadní problém by bylo také Bolsonarem navrhované odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Brazílie byla v minulosti jednou ze zemí, která hrála v environmentální politice třetího světa výraznou roli. Leží zde Amazonský prales a jeho těžba je jednou z celosvětově důležitých environmentálních otázek. Po odstoupení Spojených států a nyní také Brazílie by fungování celého mechanismu Pařížské dohody mohlo být velmi problematické.
Umírní se Bolsonaro po nástupu do funkce oproti kampani?
Hlavní otázkou je, co mu politická realita v konečném důsledku dovolí. Spousta věcí v jeho kampani vypadá na papíře snadno, ale proměnit je v realitu bude složité. V některých plánech ho může usměrnit kongres. Budou ho čekat složitá politická vyjednávání. Nemyslím si, že by dokázal zdaleka splnit vše, co v kampani sliboval.
8. října 2018 |
