Když v bosenském Mostaru vypukne požár, hasič Sabit Golos vyrazí do akce pouze v případě, že plameny zachvátí muslimskou stranu města, které se mezi lety 1992 a 1994 stalo přední linií krutého etnického konfliktu.
Přestože od války v Jugoslávii uplynulo téměř čtvrtstoletí, Mostar má dva oddělené hasičské sbory. Jeden složený převážně z muslimů, jako je Golos, kteří mají na starost východní stranu města, v druhé polovině Mostaru bojují s plameny katoličtí Chorvaté.
Přestože válečná linie rozdělující město už dávno oficiálně neexistuje, obyvatelé Mostaru propast mezi jednotlivými komunitami stále pociťují. Hluboce zakořeněný nesoulad se podle listu The New York Times projevil i v říjnových volbách, které v Bosně a Hercegovině výrazně poznamenala nacionalistická rétorika a otevřené zpochybňování budoucnosti Bosny coby samostatného státu.
„Evropa je v dnešní době znepokojena vzestupem krajní pravice. Toto místo ale dokazuje, jak může být etno-nacionalismus vytrvalý a nebezpečný,” říká Američan žijící v Bosně Tim Clancy, který tu za války pomáhal obětem nelítostných bojů.
Oba zmíněné hasičské sbory jsou oficiálně součástí jedné obecní požární služby. Stejně tak slouží stejnému městu i dvě společnosti zabývající se sběrem odpadu, dvě nemocnice, dvě elektrárny, dvě autobusová nádraží, dva oblíbené noční kluby i dva fotbalové týmy. Ve skutečnosti se ale podle Golose nacházejí na opačných stranách pomyslné hranice, vytvořené v průběhu jugoslávské války.
Děti chodí do školy na směny, národy se spolu nepotkají
„Všechno ve městě je velmi jasné. Každý ví, kde je čí území,” popisuje Golos. Podle něj se nikdy nestalo, že by dispečeři zavolali jeho sbor k požáru v oblasti, kterou spravují chorvatské jednotky. A to bez ohledu na to, která hasičská stanice to má k ohni blíž.
Rozdělení Bosny na dvě entity vychází z Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ustanovila Republiku srbskou a smíšenou muslimsko-chorvatskou federaci Bosna a Hercegovina. Oba státy mají rozsáhlou autonomii a navíc se dělí o Brčko, úzký koridor u chorvatských hranic. V čele Bosny a Hercegoviny stojí tři prezidenti, kteří zastupují jednotlivé etnické skupiny - bosenské Srby, Chorvaty a muslimy neboli Bosňáky.
Bosna se drolí, národní tenze sílí. Země zůstává rozdělena podle etnického klíče |
Ačkoli má Golos podle svých slov přátele z různých etnických skupin, rozdělení ve společnosti podle něj od války místo zeslabení naopak posílilo. Největší starosti mu dělá segregované vzdělávání, kvůli kterému poválečná generace mladých Chorvatů a Bosňáků zná pouze příslušníky své vlastní komunity. „Posunuli jsme se nazpátek, nikoli dopředu,” myslí si Golos.
I když jeho dcera navštěvovala střední školu společně s Chorvaty, nikdy se s nimi nesetkala - studenti si totiž třídy střídají na směny. Muslimové začínají v půl osmé ráno, Chorvaté ve dvě hodiny odpoledne. Přestože ekonomika země díky zahraniční podpoře roste, nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosahuje téměř šedesáti procent. Mnoho mladých Bosňáků tak uvažuje o emigraci na Západ, kde najdou lépe placenou práci.
Rozdělení ve společnosti využije Rusko a Turecko
Podle britského politika Paddyho Ashdowna, který v Bosně působil řadu let jako diplomat, je ale místní křehký systém v ohrožení. Podíl na tom má i výsledek podzimních voleb, který pocit rozdělení ve společnosti prohloubil.
Voliči si do předsednictva vybrali dosavadního bosenskosrbského prezidenta Milorada Dodika, který je známý svým nacionalismem a proruskou orientací. V předsednictvu ho doplnil Bosňan Šefik Džaferović a Chorvat Željko Komšić. Právě pro něj hlasovalo i mnoho muslimů, což se nelíbí chorvatskému obyvatelstvu.
Každá plechovka může explodovat, říká potápěč operující na misi v Bosně |
„Povede to ke konfliktu? Pravděpodobně ne. Mezinárodní společenství ale nesmí zaspat, protože může nastat obrovská katastrofa,” myslí si Ashdown.
Problém podle něj není rozdělení v Bosně, ale polarizace USA a Evropy, které se o Bosnu nezajímají. Vznikající prostor se tak snaží zaplnit Rusko a Turecko, které chce upevnit svou pozici na Balkáně. „Rusko coby ochránce Srbů, Turecko jménem muslimů,“ varuje Ashdown.
Také vysoký představitel mezinárodního společenství Valentin Inzko v nedávné zprávě o stavu v Bosně upozornil OSN, že se politici před volbami „zaměřili především na kritiku opozice a mezinárodního společenství a na rozdělující nacionalistické otázky”. Pozornost naopak nevěnovali potřebným reformám.
