Silný vliv Ruska a Číny je patrný i ve školních osnovách, tvrdí Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě (její celé znění si můžete přečíst zde). „Nejenže byla Česká republika cílem kombinovaných ruských strategií z různých stran a zdrojů, které směřovaly proti Evropské unii a NATO, ale stále můžeme pozorovat východní vliv ve třídách a lavicích,“ uvedli analytici.
V Česku výrazně sílí čínská špionáž, shodují se dvě tajné služby |
Sovětský svaz sice prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu podle českých zpravodajců nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil.
Ministr školství Robert Plaga se hodlá sejít s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou a požádat jej o detailní informace, ze kterých BIS ve své zprávě vycházela.
„Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození). Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu a tedy i hybridní strategie,“ píší analytici BIS v poznámce pod čarou.
Učitelé oslovení iDNES.cz s tím nesouhlasí. „Nevím, jaké má BIS podklady pro svá tvrzení. Nejsem si vědoma, že by byl dostupný jakýkoli seriózní výzkum vyučovací interpretace národního obrození tohoto vyznění,“ oponuje Jana Šindlerová, učitelka českého jazyka na 2. stupni Naší školy Liteň. „Mé zkušenosti s vysokoškolskou výukou nic takového nenaznačují a sama neznám žádného češtináře či dějepisáře, který by vykládal dějiny literatury či dějiny stejně jako před rokem 1989,“ dodává.
Problém je, čemu pak lidé věří
Sami učitelé však přiznávají, že výuka dějepisu je dlouhodobý problém. Hlavně kvůli osnovám. Děti stále dokola probírají pravěk a středověk, ale na moderní dějiny se čas nedostává (jak by se to mělo změnit, jsme psali zde).
Sovětská propaganda i Tuzex |
Mluvčí BIS Ladislav Šticha jde v kritice ještě dál. Současné děti se podle něj učí historii podobně jako jejich prarodiče v době, kdy bylo Československo okupováno Sovětským svazem.
„Jsou tady samozřejmě inovativní a progresivnější učitelé, kterých není málo, ale pořád to nestačí,“ říká Šticha. „Ve společnosti se výklad dějin různí a u méně vzdělané části starší generace dnes vnímáme, že se více kloní například k panslovanství. Vidíme, že jde o lidi, kteří prošli socialistickou výukou. Dneska jsou náchylnější důvěřovat informacím, které jim připomínají něco, co je jakoby správně. A chceme předejít tomu, aby dnešní mladá generace nedopadla stejně a my pak nebyli překvapení, jak věci vidí,“ vysvětluje.
Sovětský výklad dějin vidíme na veřejnosti, v učebnicích ne
Učitelé se zajímají o to, jak se na školách moderní dějiny učí. Na populárním twitterovém účtu uživatelé hlasují, jak se k nim informace z nedávné doby dostaly – jestli ve škole, nebo někde jinde.
To je problematika, o které historici, pedagogové a teoretici diskutují dlouho - jak dějiny učit, kdo je učí, jaké jsou vzdělávací rámce, na základě kterých dnešní výuka stojí a podobně. Na jedné straně jsou progresivní učitelé a školy, na straně jsou rámce, které vytváří ministerstvo školství.
Podle učitele z Gymnázia Na Zatlance Michala Kaderky je jedním z klíčů, jak děti do moderních dějin více zapojit a umožnit jim jejich lepší pochopení, mediální výchova. Současně zlepší práci s textem, shánění a ověřování informací a také zvýší mediální povědomí, aby z dětí nebyli jen pasivní konzumenti.
„Proruská propaganda rozhodně nezasahuje výuku systémově skrz učebnice či vysokoškolskou přípravu. To ale neznamená, že nejsou učitelé, kteří sledují Sputnik a nepropadají propagandě jako jednotlivci,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
„Národní obrození se opravdu leckde učí podle romantismu, nekriticky a nacionálně aktivisticky. Školní dějepis se jen minimálně zabývá moderní historií střední a východní Evropy, Ukrajiny, Polska, Maďarska, sovětského Ruska i SSSR. Velký dluh máme i vůči devadesátkám včetně čečenských válek,“ dodává Mazancová.
Bezpečnostní informační služba upozorňuje zprávou hlavně na to, že se české školství od interpretace dějin už skoro padesát let neodklonila, a pokud se podle mluvčího BIS ministr Plaga sejde s ředitelem Koudelkou, bude to jen dobře pro budoucnost vzdělávání další generace.
„Každopádně jde o velmi složité téma, které je třeba vnímat v kontextu celé naší zprávy. Rozhodně tady BIS není od toho, aby radila školství,“ dodává mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.