Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příliš pravěku, málo novodobých dějin. Výuka dějepisu ve školách zamrzla

  12:02aktualizováno  12:02
Zakonzervovaná výuka dějepisu na českých školách se možná promění. Národní ústav pro vzdělávání se chystá na úpravu rámcových vzdělávacích programů, která má mimo jiné vést k tomu, že by se děti více učily i o moderních dějinách. Nyní na ně kvůli pitvání dávných staletí nezbývá mnoho času.

„Rok 1989? To byl rozpad Československa?“ tipovala studentka pražské střední průmyslové školy, kterou iDNES.cz oslovil. Jiný student si zase neuměl nic představit pod pojmem Pražské jaro. „Řekl bych, že to souviselo s kulturou,“ krčil rameny. Nutno podotknout, že se jednalo o studenty prvního ročníku střední školy, kteří mají za sebou tři roky dějepisu na základní škole.

Právě na to, co se stalo v roce 1989 či 1968 se středoškoláků nebo žáků základních škol každoročně ptají média. Jak dokazují i příklady výše, spousta z nich netuší, nebo tipuje špatně.

Ačkoliv se dějepis učí povinně od šesté do deváté třídy na základních školách a také na většině středních škol, studium probíhá chronologicky. V praxi to znamená, že učitelé s šesťáky začnou probírat pravěk a v průběhu čtyř let se postupně prokousávají až k problémům současnosti. Na střední škole se situace opakuje. Učitelé často nestíhají učivo probrat a moderní dějiny dohánějí až ke konci čtvrťáku.

Děti se o rozpadu ČSFR učí i z YouTube a historek, kantoři zápasí s časem

„Prostor učit moderní dějiny na středních školách moc není. Učí se většinou ve druhé polovině čtvrtého ročníku, který je navíc zkrácený, a studentům to už je z mé zkušenosti spíš jedno. Učitelé to dohánějí na poslední chvíli, na moderní dějiny je daleko méně času než třeba na výuku středověku,“ podotkl dějepisář Pavel Mervart z královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla.

„S úrovní, s jakou dnešní žáci rozumějí soudobým dějinám, spokojený být nelze. Jenže škola není ani jediným, ani nejdůležitějším místem, ve kterém se žáci s minulostí setkávají,“ podotýká vedoucí oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů Vojtěch Ripka.

Měly by se při výuce dějepisu více probírat novodobé dějiny?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 18. června 2018. Anketa je uzavřena.

Ano 3129
Ne 236

„Vzdělávací obsah v dějepise je natolik předimenzovaný, že určitě nelze říci, že by na výuku moderních dějin, tedy řekněme na dějiny od počátku 20. století, případně dějiny po roce 1945, byl dostatek prostoru,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Přesto se podle Ripky situace zlepšuje a začínají převažovat školy, na kterých se soudobým dějinám prostor věnuje.

Výuka se možná brzy změní

Česká školní inspekce chce do budoucna způsob výuky dějepisu změnit. Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) už v současné době pracuje na změně rámcových vzdělávacích programů pro školky, základní a střední školy. „Chceme přesunout od toho ‚co se učí‘ k tomu ‚co žák umí‘. Současně se připravuje metodická podpora pro učitele, která zahrne i doporučené metody výuky a hodnocení žáků,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí NÚV Markéta Růžičková.

Chystanou změnu výuky dějepisu serveru iDNES.cz potvrdila i mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Data na úkor příběhu

Učitele na základních školách osnovy tolik netlačí, ale na středních školách naopak převažuje výklad dat a příběh ustupuje do pozadí. „Problém je, že se moderní dějiny často probírají ve druhém pololetí končících ročníků, kdy studenti jsou přijati na vysoké školy a mají jiné starosti. Proto často nevědí nic o minulém století,“ říká předseda Asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský.

Možností, jak učit dějepis, je však podle něho víc. Začínalo by se třeba 21. stoletím a končilo v pravěku, ale tato metoda se neosvědčila. Když ji ve druhé polovině 20. století na školách zkoušeli, ukázalo se, že pro děti je lepší, když se učí od jednoduššího ke složitějšímu. V šesté třídě snáz pochopí, jak pračlověk skáče kolem ohně, a složitější otázky mezinárodní politiky jsou podle dějepisářů někdy i na deváťáky komplikované.

Vítejte na socialistickém táboře, soudruzi

Přesto, že podle dat České školní inspekce většina učitelů učí stále frontálně, tedy stojí před tabulí a učí podle učebnic, objevují se v poslední době i inovativní metody, jak učit dějepis.

„Existuje skupina aktivních učitelů, kteří se nespokojí pouze s výkladem od tabule podle učebnice. Velikost této skupiny neznáme, odhadem se jedná o tisíc učitelů, tedy zhruba jednu pětinu všech,“ říká Ripka.

Například královéhradecké Gymnázium J. K. Tyla pořádá každý rok koncem školního roku několikadenní kurz, na kterém děti poznají, jaké to bylo žít v socialismu.

„Vstupem do tábora děti pomyslně přeneseme v čase do roku 1982. Program je zaměřený na prvky každodenního života v reálném socialismu. Děti si zkouší různé věci, zdraví se ‚Čest práci‘, oslovují se ‚soudruhu‘ a ‚soudružko‘, učí se o Socialistickém svazu mládeže, o tom, jaké útrapy přinášelo cestování nebo přijímací řízení na vysoké školy a podobně,“ říká organizátor kurzu a bývalý dějepisář Pavel Mervart.

Gymnázium PORG Ostrava zase připravuje projekt Objevitelské soboty, který poběží od příštího školního roku. Děti se na setkáních s odbornými lektory dozví informace z různých oblastí. „Jeden z programů je například zaměřen na život ve starověkém Egyptě, děti se dozví o pyramidách, egyptských mýtech, faraonech, vzestupech a pádech egyptských králů a podobně. Cílem je poskytnout dětem základní informace o staré egyptské kultuře, probudit zájem o historii, naučit je kreativnímu myšlení,“ sdělila iDNES.cz ředitelka gymnázia Dagmar Dluhošová.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Archeologové a kriminalisté našli ostatky tří lidí v Rudníku na Trutnovsku,...

Policistům se téměř po deseti letech podaří uzavřít případ vraždy Tomáš Pilaře, kterého pachatelé brutálním způsobem...



Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...

Šlapající pijani štvou místní i politiky. Pivní kola chtějí vyhnat z parků

turistický beer party

V Praze, Plzni, Olomouci i Brně je stále častěji k vidění originální novinka - pojízdné pivní bary, které pohánějí...

Většinu Česka ve čtvrtek zasáhnou bouřky se silným větrem a kroupami

Bouřková mračna

Většinu Česka ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhnou bouřky s nárazy větru do devadesáti kilometrů v hodině, doprovázet...

Další z rubriky

Evropské dotace jsou podle někoho čiré zlo, podle jiných naše spása

Řada Čechů považuje evropské dotace za něco škodlivého a dokonce je podle nich...

Co by se stalo, kdyby Česko mělo o sedm set miliard korun méně? Zhruba tolik peněz v uplynulých čtrnácti letech přibylo...

Válku Rusko nechce. Je slabší než NATO a ví to, říká generál Řehka

Brigádní generál Karel Řehka se loni v srpnu stal zástupcem velitele...

Vůči manipulaci a dezinformacím je zranitelný každý člověk a každý stát. Potřebujeme umět rozlišovat, čemu věřit a čemu...

Policie našla desetiletou pohřešovanou školačku z Frýdecko-Místecka

Ilustrační snímek

Policisté o víkendu pátrali po desetileté dívce, která byla naposledy viděna v sobotu okolo 13:00 v Bruzovicích na...

Najdete na iDNES.cz