Ulice se vylidnily a v arabských čajovnách existovalo jen fotbalové plátno, šálky na stolech a natěšení, později hodně zklamaní, diváci. Po prohře reprezentace Maroka s íránským soupeřem tentokrát nenásledovaly pouliční bitky jako na podzim, kdy Maroko na právě probíhající šampionát postoupilo. Pozor, řeč není o Casablance ani Rabatu, ale o unijní metropoli Bruselu.
Přistěhovalecká čtvrť Molenbeek je vyloučeným územím s vysokou koncentrací imigrantů, vysokou zločinností a je líhní islámských teroristů. Většina obyvatel belgické metropole tam málokdy vstoupí. Mnoho Belgičanů má už dlouho pocit, že by politici neměli problémy spjaté s imigrací, kterých je Molenbeek příkladem, přehlížet.
Přijímat jen ty potřebné
Vstříc jim teď vyšel ministr pro imigraci Theo Francken z pravicové strany Nová vlámská aliance. Chce, aby Evropská unie následovala australský imigrační model. Žádosti o azyl by podle něj měla pečlivě posuzovat, přijímat jen kvalifikované odborníky nebo lidi, kterým skutečně hrozí nebezpečí.
„Nejsou snad v severní Africe žádné bezpečné přístavy, že musí tito lidé prchat do Evropy?“ nadhodil Francken v sobotním rozhovoru pro vlámský list Nieuwsblad.
Unie bude migranty třídit v centrech na severu Afriky, naznačuje dokument |
Evropské země by podle něj měly vracet statisíce imigrantů zpět a přijímat jen ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Jejich žádosti by posoudili příslušní činitelé mezinárodních organizací, jako je OSN.
„Ilegální migrace se musí zastavit,“ říká Francken, který je podle průzkumů stabilně nejpopulárnějším vlámským politikem. Nekontrolované otevření hranic, jaké předvedla třeba v roce 2015 německá kancléřka Merkelová v době vrcholící imigrační krize na tzv. balkánské trase, podle něj podporuje nějakých 15 procent lidí.
„Zbytek takové otevření hranic odmítá a rozhodně to nejsou rasisté, ale lidé, kteří přemýšlejí racionálně,“ říká belgický ministr. A s tímto názorem není v Evropě sám. Poslední dny se formuje v EU koalice států, které německý liberální koncept otevřeně odmítají. Jejich skutečnou sílu otestuje unijní summit na konci června.
Už teď je zjevné, že pro omezení nelegální migrace se vysloví početná skupina zemí. Přes visegrádskou čtyřku, Itálii, Rakousko, Nizozemsko až po zmíněnou Belgii. V Německu potom ministr vnitra Horst Seehofer.
O jejich podporu usiluje rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož země se na počátku příštího měsíce ujme předsednictví v Unii. Kurz mluví o „ose ochotných proti nelegální imigraci“. Za jejich pevné jádro pokládá ministry vnitra Rakouska, Itálie a Německa.
Tlak na integraci
Belgická trpělivost s masivním přistěhovalectvím se podle všeho vyčerpala už před dvěma lety po masivních teroristických útocích na letišti a v bruselském metru. Stopy atentátníků vedly, stejně jako po předchozích útočnících z Paříže, do Molenbeeku, kde islamističtí teroristé nalezli potřebné zázemí.
Od té doby v Belgii stoupají preference politiků, jako je Theo Francken, a tedy odmítajících nekontrolovanou imigraci. Belgie už zavedla některé kroky, které azylovou politiku zpřísňují. Nově příchozí musí například podepsat prohlášení, že přijímají za své „tradiční belgické hodnoty“.
„Mnozí azylanti často přicházejí ze zemí, které mají naprosto odlišný hodnotový systém, prohlášení je přinutí přinejmenším k zamyšlení,“ vysvětlil Franckenův mluvčí Laurent Mutambayi, který sám přišel do Belgie z afrického Konga.
