Když Obama navštívil Barmu v prosinci roku 2012 naposled, předpovídal jí světlou budoucnost. Sankce se postupně uvolňovaly a političtí vězni po letech v žaláři konečně vycházeli na svobodu. Dva roky poté se však situace změnila a Barma podle všeho potichu padá zpět do temných pořádků let minulých.
Držitelka Nobelovy ceny míru Su Ťij se nechala slyšet, že přechod k regulérní demokracii se zastavil, píše server BBC. Nejvíce kritizuje přetrvání ústavy z roku 2008, která zakotvuje kontrolu armády nad politickým životem v zemi. Armáda má zajištěnu čtvrtinu křesel v barmském parlamentu a má i veto nad ústavními změnami. Ústava rovněž brání Su Ťij zúčastnit se prezidentských voleb, protože neumožňuje kandidaturu osobám, jejichž manželé nebo děti mají cizí státní občanství. Děti a zesnulý manžel Su Ťij jsou britského původu.
Postrach muslimůNěkteří barmští buddhističtí mniši stojí v čele radikálních nacionalistů. Nejvýraznější postavou z jejich řad je 45letý Ašin Wirathu. Jeho plamenná kázání proti muslimům se dostala až na přední stranu časopisu Time, který jej označil za tvář buddhistického teroru. "Islám neohrožuje jen buddhismus, ale všechny Barmánce a celou Barmu," hlásá mnich, jehož chlapecká tvář a zubatý úsměv příliš neodpovídají přezdívce, kterou ho častují jeho odpůrci - Buddhistický bin Ládin (více o Wirathuovi se dočtete zde). |
O zastavení vývoje Barmy krátce před svým příletem do země na aktuálně probíhající východoasijský summit ASEAN promluvil i samotný Obama. „Změna nepřišla tak rychle, jak před čtyřmi lety všichni očekávali,“ uvedl v rozhovoru pro barmský magazín Irrawaddy a dodal, že v některých oblastech se Barma přestala vyvíjet a dokonce podnikla i několik kroků zpátky.
Kritika i chvála Barmy
„Barma je stále na počátku dlouhé cesty k obnově a smíření,“ myslí si Obama. Připomněl přitom omezení, kterým čelí propuštění političtí vězni. Zmínil i zatýkání novinářů a pokračující neutěšenou situaci muslimské menšiny Rohingů, kteří uprchli ze svých domovů v Arakanském státě po střetech s většinovými buddhisty.
Bezpečnostní poradce Bílého domu Ben Rhodes k otázce Rohingů dodal, že Barma by jim měla umožnit stát se právoplatnými občany. Většina z 1,1 milionu Rohingů totiž nemá žádné státní občanství. V Barmě jsou Rohingové stále považováni za nelegální přistěhovalce, přestože mnozí příslušníci tohoto etnika žijí na území Barmy již několik staletí. Rhodes zdůraznil, že by Barma měla upustit od záměru, který předpokládá umístění Rohingů do internačních táborů, pokud odmítnou označovat se za Bengálce - tedy za imigranty z Bangladéše. Plán na zřízení internačních táborů porušuje lidská práva a maří proces reforem v Barmě, podotkl Rhodes.
V mnohých oblastech se podle Obamy malý jihoasijský stát dokázal posunout směrem kupředu. Jmenoval například ústavní reformy či částečný klid zbraní mezi rebely a vládními vojáky. O problémech země bude Obama během summitu hovořit s prezidentem Thein Seinem a Su Ťij. Tu navštíví v jejím domě, kde strávila více než 15 let v domácím vězení, než byla v listopadu 2010 propuštěna.
Summitu východoasijských zemí v Barmě, který by se měl zabývat mimo jiné odstraňováním obchodních překážek, územními spory v Jihočínském moři a hrozbou Islámského státu, se kromě Obamy účastní i čínský premiér Li Kche-čchiang a předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv. Americký prezident do Barmy přicestoval ze summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se konal v Pekingu, a dále bude pokračovat do australského Brisbane na vrcholnou schůzku skupiny G20 (více o summitu APEC zde).
Obyčejní lidé vidí jen pokrok
Opatrná kritika ze strany amerického prezidenta může být pro obyčejné obyvatele Barmy, stejně tak pro turisty, překvapivá. Každodenní život zde totiž podle místních za poslední roky doznal velkých změn.
Největší barmské město Rangún je nyní centrem pokroku, kde se prostřednictvím investic z Japonska a Jižní Koreje rodí desítky moderních budov, uvádí server Time. Problémem už také není sehnání funkční SIM karty. Dlouhé zástupy čekající na svůj krátký hovor v jednom z telefonních kiosků jsou minulostí.
Zůstal však tlak na komunitu muslimů. Pogromy vůči přívrženců islámu se ze západu země v uplynulých měsících rozšířily i do míst, kde dříve neexistovaly. Barmští muslimové, se od většinové populace liší fyzicky i kulturně a od vyhlášení nezávislosti na Británii vždy čelili jistým formám útlaku. Ty však v poslední době gradují. Stovky mrtvých, vypálené mešity a desítky tisíc lidí bez domova, to je smutná bilance posledních let.
