Češi v TureckuGenerální konzulát ČR v Istanbulu doporučuje českým občanům nevycházet do ulic, vyhýbat se všem shromážděním a sledovat vývoj v dostupných médiích. V případě nouze mohou volat na telefonní číslo 0090 533 257 3880. |
Převrat se nejeví jako akce zanedbatelné skupiny vojáků, zdaleka však není akcí celé armády či její velké části, jak naznačovaly některé dřívější zprávy.
Povstalci ovládli televizi, zaujali pozice u parlamentu, prezidentského paláce, sídla tajné služby i na letišti. Na řadě těchto míst vypukla střelba, Ankarou duní exploze. Rebelové uvedli, že převzali moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení charakteru sekulárního státu a hrozbě terorismu.
Prezident Recep Tayyip Erdogan i premiér Binali Yildirim ale situaci označili za pokus pouze malé části ozbrojených sil o uchvácení moci.
Velení turecké 1. armády (jedné ze čtyř formací této úrovně) uvedlo, že povstalci tvoří část jednotek právě 1. armády, zodpovídající za severozápad Turecka včetně Istanbulu. Velitel speciálních sil i velitel 1. armády se od převratu distancovali.
Zprávy z ulic Istanbulu a Ankary vykreslují obrázek poměrně rozsáhlé a připravené akce, která na řadě míst neuspěla, nicméně jinde povstalci stále operují. Celkově se ale povstání patrně nešíří.
Stíhačka údajně sestřelila povstalecký vrtulník, ostřelující mocenská centra vlády. Z více zdrojů přišly během noci zprávy, že vojáci některé obsazené pozice vyklidili, objevil se snímek civilistů radujících se na ukořistěném tanku na letišti v Istanbulu. Vojáci ovšem obsadili redakci deníku Hürriyet, sídlo mediální skupiny Dogan a televizní stanici CNN Türk.
Prezident Erdogan byl v době útoku v přímořském letovisku Marmaris na jihozápadě země. Přerušil dovolenou a vydal se dle svých slov do Ankary. Zároveň vyzval lid, aby vyšel do ulic a postavil se tváří v tvář vojákům, což mnoho Turků vyslyšelo. Vojáci na některých místech stříleli a civilisty zranili.
Kde nyní turecký prezident přesně je, stále není zřejmé. On i premiér Binali Yildirim jsou nicméně odhodláni povstání porazit. „Bezpečnostní složky proti tomu bojují, potrestáme to nejtvrdší cestou,“ uvedl Yildirim podle tureckého listu Hürriyet ještě dříve, než byla jeho redakce obsazena
Jistota ve zmatku: vojáci vysílali z televize
Většina zpráv z Istanbulu a Ankary byla celý večer a do časných ranních hodin chaotická a nešlo je ověřit.
První zprávy naznačující závažnost situace přišly ještě před půlnocí. Hovořily o tancích a obrněných vozidlech v areálu Atatürkova letiště, ležícího v evropské části Istanbulu. Provoz letiště se zastavil, nicméně turecká letadla směřující sem mohla zřejmě přistávat. Ostatní lety byly odkláněné.
Vojáci dočasně ovládli areál turecké televize TRT, jejíž hlasatel přečetl prohlášení povstalců. Zemi má podle něj vést „mírová rada“, která „zajistí bezpečnost obyvatel nehledě na náboženství či rasu“. Uvedl také, že v zemi začal platit zákaz vycházení.
Později během večera se objevily zprávy o helikoptéře ostřelující sídlo civilní tajné služby, rukojmích v budově generálního štábu (zadržen údajně byl i náčelník četně náčelníka generálního štábu Hulusi Akar) a explozích na řadě míst včetně sídla televize TRT.
Zároveň se mluvilo o minimálně dílčím zablokování Facebooku i Twitteru - s tím, že nebylo jasné, čí dílo to mělo být. Erdoganova administrativa, která tento krok v minulosti uplatňovala vůči opozici. Ovšem během noci se ukázalo, že značná část tureckých sociálních médií mimo provoz není.
Agentura Reuters těsně po půlnoci citovala nejmenovaného „vysokého tureckého činitele“, podle kterého síly loajální režimu získávají iniciativu a potlačují vzbouřence. Ti podle činitele mají několik tanků a nepodařilo se jim ovládnout ulice. Nebylo nicméně zřejmé, kdo oním činitelem je.
Velmoci se přidávají na stranu Erdogana, občany nabádají k opatrnosti
Rusko i USA vyzvaly své občany v Turecku, aby zůstali v domech, v nichž jsou, a nevycházeli ven. O chvíli později, zhruba v půl dvanácté večer, podobnou instrukci svým občanům v Turecku zaslalo Spojené království, následně Francie. Americká vláda už deklarovala podporu Erdoganově vládě, o nutnosti obnovit demokratický řád v Turecku hovoří i Německo.
Důvod uzavření mostů v Istanbulu není podle turecké agentury Dogan znám. Hürriyet píše, že se mosty uzavřely z evropské strany Istanbulu. Jeden z nich se v pátek večer rozsvítil v barvách francouzské trikolory na znamení solidarity s oběťmi útoku v Nice (více zde).
Země vojenských převratů
Turecká armáda hrála v minulosti v politickém směřování země výraznou roli a nezřídka hrála roli strážce sekulárního státu. A ním spjaté linie, kterou po první světové válce zemi vdechl otec moderního Turecka, voják a státník Mustafa Kemal Atatürk.
Historie vojenských převratů v Turecku |
První vojenský převrat v dějinách Turecka jako republiky spustila armáda v roce 1960, když se premiér Menderes zabýval myšlenkou na posílení vztahů s Moskvou. Turecko tou dobou už bylo členem NATO, v němž disponovalo jednou z největších pozemních armád a bylo klíčovým prvkem síly Aliance na rozhraní jihu sovětského bloku a arabského světa.
Další intervenci turecká armáda provedla o jedenáct let později, když se země propadala do chaosu ekonomické a společenské nestability a sílily v ní extremistické tendence jak na levici, tak v islamistickém spektru. Pokračující problémy vyústily ve vojenský převrat v roce 1980. Vojáci stáli rovněž za sesazením islamistické vlády Turecka v roce 1997.
