Panetta nastínil plány po cestě na dvoudenní summit Severoatlantické aliance v Bruselu. Americká armáda, kterou čekají v příštích letech drastické škrty ve výdajích, má nyní v Afghánistánu necelých sto tisíc vojáků. Prvních 22 tisíc by se mělo domů vrátit už letos, náhrada za ně už nepřijede.
Útoky vojákůTelevize BBC na svém webu připomněla, že jen několik hodin před Panettovým prohlášením o předání kontroly bezpečnosti v zemi afghánským jednotkám, Pentagon zveřejnil záznamy, z nichž vyplývá, že členové afghánské armády a bezpečnostních složek útočí na americké vojáky čím dál více. Od roku 2007 americké ministerstvo obrany zaznamenalo 42 takových útoků, z toho 75 procent atentátů se odehrálo v posledních dvou letech. Ve většině případů Afghánci nejednali na rozkaz ozbrojenců, nicméně v některých případech útočili povstalci infiltrovaní do armády. |
Zbývajících asi 68 tisíc mužů a žen ve zbrani pak v zemi zůstane přinejmenším do konce roku 2012. "Snad během poloviny roku 2013 budeme schopni proměny z bojové role do role tréninkové, poradní a podpůrné," přiblížil šéf Pentagonu.
Spojené státy se až dosud zavazovaly pouze ke stažení vojsk v roce 2014. Harmonogram odchodu nijak nespecifikovaly. To prozradil až nyní Panetta, který zároveň připomněl, že nebezpečí v zemi nepominulo a přetrvá i nadále.
"Nebude to formální bojová role, ve které jsme nyní. To ale neznamená, že nebudeme na boj připraveni. Budeme, protože vždy musíme být připraveni ke své obraně," podotkl americký ministr obrany. Rok 2013 označil jako kritický pro válku v Afghánistánu, která trvá už více než deset let a zatím nepřinesla vytouženou porážku ani výrazné oslabení islamistického hnutí Taliban.
Naopak, Severoatlantická aliance se zřejmě obává, že ve chvíli, kdy se spojenci z Afghánistánu stáhnou, vláda prezidenta Hamída Karzáího padne a moci se ujme Taliban. Vyplývá to z tajné zprávy NATO, která se dostala do rukou reportérům britského litu The Times. Povstalce podle ní navíc ponouká k dalšímu boji Pákistán. Mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Abdul Basit označil toto obvinění za "absurdní" (o zprávě čtěte více zde).
V poslední době začínají nabírat obrysy mírová jednání mezi islámským hnutím a Západem. Několik vyjednávačů Talibanu se už před pár dny sešlo s americkými představiteli v Kataru. Kromě jiného měli projednávat výměnu vězňů či zajatců. S Kábulem Taliban jednat zatím odmítá.
Vládu hnutí Taliban svrhla v roce 2001 invaze koaličních sil vedená Spojenými státy, kterou vyvolaly útoky z 11. září na USA, za nimiž stála teroristická síť
al-Káida. Taliban, který teroristy podporoval, od té doby vede povstaleckou válku.
Šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen při příchodu na zasedání ministrů obrany NATO v reakci na Panettovo prohlášení uvedl, že plán postupného předávání moci Afgháncům nadále platí a jeho cílem je, aby afghánské bezpečností síly převzaly plně odpovědnost za bezpečnost v zemi do konce roku 2014.
Afghánci by už brzy měli mít velení nad operacemi na takřka polovině svého území. Rasmussen doplnil, že plán počítá s tím, že poslední provincii by měli převzít v půlce příštího roku. To pak podle něj s sebou přinese to, že se role koaličních sil bude postupně měnit z bojové na podpůrnou, napsala ČTK.
