Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Indiáni sto let bojují o posvátné hory, stát jim založil Poslední Mohykán

Seriál   17:36
Obyvatelé americké Montany či Nebrasky nejspíš ani nevědí, že zdánlivě nežijí ve Spojených státech, ale v nezávislé Republice Lakota. Tu před jedenácti lety založil hollywoodský herec a bojovník za práva indiánů Russell Means na území, které kdysi Američané vzali původním obyvatelům. Ve skutečnosti však novou zemi nikdo neuznal.
Zakladatel nezávislé Republiky Lakota Russell Means  s manželkou (15. března...

Zakladatel nezávislé Republiky Lakota Russell Means s manželkou (15. března 2007) | foto: Profimedia.cz

Abychom pochopili důvody, proč se v prosinci 2007 na severu Spojených států „zrodila“ Republika Lakota, musíme se vrátit o více než sto padesát let zpátky. Do doby zlatokopů a válek indiánů proti bílému muži.

Když si mladé Spojené státy pod vedením Thomase Jeffersona na počátku 19. století koupily francouzskou kolonii Louisianu, získaly zároveň rozsáhlé území Velkých planin včetně Černých hor. Tam po generace žil indiánský národ Lakotů (bílým mužem dodnes nazývaný Siouxové). 

„V lakotštině se Černé hory řeknou Wamaka Ognaka I-cante, tedy ‚srdce všeho‘, a podle lakotských legend o stvoření světa stála na počátku vesmíru píseň, jejíž části jsou dodnes přítomné všude okolo nás. Všude s výjimkou Černých hor, kde se píseň zachovala celá,“ píše novinář Nick Middleton v knize Atlas zemí, které neexistují. 

Vrcholky jsou proto pro Lakoty vůbec nejposvátnějším místem, od kterého odvozují svůj původ. Tito lovci bizonů měli v době příchodu Američanů už své zkušenosti se španělskými osadníky, od kterých částečně převzali křesťanství a smíchali jej se svou vírou, píše James B. Minahan v knize Encyclopedia of Stateless Nations: Ethnic and National Groups around the World. Díky dobyvatelům se k nim z Evropy také dostali koně, které Lakotové začali chovat a využili je i ve válkách, které měly přijít.

Lakotští náčelníci uzavřeli s americkými okupanty několik smluv a dohod, první z nich v roce 1815, další pak v roce 1825 a 1851, kdy byli Lakotové uznáni jako svrchovaný národ. Americká vláda sice každou úmluvu porušila či ignorovala, indiáni v tom však varování neviděli a po krátké válce s vládou podepsali roku 1868 ve Fort Laramie smlouvu, podle níž měly být Černé hory navždy jejich. 

Zlato je důležitější než smlouva s indiány

Situace se změnila hned o šest let později, kdy se v nehostinných kopcích našlo zlato. Smlouva šla do koše, úřady půdu vyvlastnily a Lakotům nařídily, aby uvolnili místo osadníkům a zlatokopům. Ti to odmítli a Američanům vyhlásili dlouhou a krvavou válku. 

Její nejznámější bitvou se stala ta u Little Bighornu z 25. června 1876, ve které indiáni - pod velením náčelníka lakotského kmene Oglalů Splašeného koně, náčelníka Hunkpapů Žluče a svatého muže Lakotů Sedícího býka - rozdrtili jednotky podplukovníka George Armstronga Custera. Byla to poslední vítězná bitva indiánů proti bílému muži. Jeho odplata byla ničivá a indiáni byli přinuceni odejít do určených rezervací, děti skončily v převýchovných školách.

Země nezemě

Po celém světě je řada států, republik, království a císařství, které na mapě nenajdete. Jejich vládci totiž vyhlásili nezávislost, kterou jejich mateřské země či zbytek světa neuznaly.

Jaký je příběh zemí, jako je Lakota, Seborga, Azavad nebo Bangsamoro? Nový seriál portálu iDNES.cz představí některé z nich. 

O čtrnáct let později panovalo na Velkých planinách nebývalé sucho. Lakotové se zoufale snažili přivolat déšť a čím dál častěji se scházeli k rituálním Tancům duchů, při kterých se údajně dokázali protančit do změněného stavu vědomí, odpoutat se od země, dotýkat se jitřenky a rozprávět s mrtvými. 

„Mesiášské blouznění“ indiánů se rozhodl utnout jeden z federálních policistů, a tak zatkl Sedícího býka. Při následné potyčce zemřelo dohromady třináct lidí na obou stranách a několik set dalších indiánů uteklo do rezervace Pine Ridge v Jižní Dakotě. 

Američané je později dopadli a na konci prosince 1890 eskortovali právě k nedalekému Wounded Knee. Jenže se strhla další mela a při střelbě zemřely stovky Lakotů. Dostupné údaje se pohybují mezi 145 a 300 obětí včetně žen a dětí. Zahynul také náčelník známý jako Velká noha. Masakr u Wounded Knee je pro původní obyvatele Severní Ameriky dodnes černou kapitolou jejich už tak bolestné historie.

Fackou do tváře pak pro indiány bylo rozhodnutí bílého muže, že v jejich horách nechá vytesat dnes už slavné sousoší amerických prezidentů Mount Rushmore. To začalo vznikat v roce 1927, práce na projektu skončily roku 1941.

„Na našem nejposvátnějším místě jsou vytesány tváře vůdců národa, který porušil veškeré dohody s mým národem. Napadá tě něco, co by se tomu vyrovnalo? Existuje někde něco takového?“ řekl před šesti lety náčelník Bílé pero z kmene Oglalů autorce reportáže o Lakotech v časopise National Geographic. Dokončená ostatně není ani socha nedaleko prezidentů, která připomíná náčelníka Splašeného koně.

Zbraně nahradili právníci

Porobení Lakotové, kteří až v roce 1924 získali americké občanství, na masakr u Wounded Knee nezapomněli a nevzdali se ani svého nároku na posvátné Černé hory. Přijali však americký způsob boje a z bitevních polí se přesunuli do soudních síní. 

Na konci šedesátých let minulého století ve Spojených státech vzniklo silné hnutí AIM (American Indian Movement), které na útlak původních obyvatel Severní Ameriky upozorňovalo. Jedním z nejvýraznějších bojovníků za práva indiánů se stal lakotský Oglala Russell Means z Pine Ridge.

Republika Lakota

Rozloha: 200 tisíc km²

Počet obyvatel: asi 100 tisíc 

Rok vzniku: 19. prosince 2007

Místo vzniku: Spojené státy

Hlavní město: Porcupine, největším městem je Omaha

Vlajka: červená s bílým kruhem z osmi týpí

Měna: americký dolar

Jazyky: lakotština, angličtina

Tento aktivista a politik, který za libertariány neúspěšně kandidoval na post amerického prezidenta, se s chutí zapojoval do všech rebelií proti establishmentu, píše agentura Reuters. Proslul obsazením repliky lodi Mayflower či protestem ve Wounded Knee, kde ozbrojení indiáni pod Meansovým vedením jedenasedmdesát dní vzdorovali policistům. 

K soudu ho pak podle deníku The Washington Post přišel podpořit i herec Marlon Brando a rasismus vůči indiánům se dostal do celostátních médií. Means, indiánským jménem Statečný orel, také svolal indiánskou modlitbu na vrcholku monumentu prezidentů Mount Rushmore, aby upozornil na krádež Černých hor.

V tomto ohledu Lakotové v roce 1980 zaznamenali zdánlivě skvělý úspěch. Nejvyšší soud USA, s dovětkem, že „zkaženější a smrdutější případ nečestného jednání v naší historii nejspíš nenajdeme“, rozhodl, že Lakotům za ztrátu Černých hor náleží finanční odškodnění. Stanovil ho na 17,5 milionu dolarů, což je hodnota území zabaveného v roce 1877. Spolu s úroky za více než sto let se výsledná částka vyšplhala na 106 milionů dolarů. 

„Lakotové nejsou zrovna bohatí, k životu jim zbylo pár rezervací, jen zlomek původně vyhrazeného území. Podle všech ekonomických kritérií v nich panuje nouze. Nikoli romanticky působící venkovská chudoba, ale pochmurná bezvýchodná bída jako v sociálně vyloučených městských ghettech,“ píše Middleton.

Údajná podoba Splašeného koně:

27.července 2016 v 03:18, příspěvek archivován: 13.prosince 2018 v 18:45

V rezervaci Pine Ridge, která Lakotům zbyla z jejich Velkých planin, tehdy byla obrovská míra nezaměstnanosti, sebevražd teenagerů i úmrtí kojenců, tamní indiáni se také potýkali s alkoholismem a chorobným hráčstvím, které ukájeli v kasinech původně vystavěných pro turisty. I přesto nabízené peníze odmítli a zdůraznili, že Černé hory nejsou na prodej. 

Means, který strávil rok ve vězení a čelil i obvinění z navádění k vraždě, se s „levičáckým“ hnutím AIM, které ho na oplátku nazvalo „sebestředným oportunistou“, nakonec rozešel a v devadesátých letech rozjel úspěšnou uměleckou kariéru. Ve filmu Poslední Mohykán dostal roli indiána Čingačgúka, zahrál si i v seriálech Walker Texas Ranger a Banshee, vydal dvě alba, napsal autobiografii a ve slavné pohádce Pocahontas namluvil otce hlavní hrdinky. A v hlavě se mu pomalu začal rodit plán, jak získat nezávislost pro Lakoty. 

Pokud se vzdáte amerického občanství, čeká vás ráj bez daní

Matriarchální federativní Republiku Lakota (v angličtině Lakotah a v lakotštině Lakhotiyapi) Means založil s kolegyní Phyllis Youngovou a dvěma dalšími 19. prosince 2007. Stát s hlavním městem Porcupine rozložil na území Montany, Nebrasky, Severní i Jižní Dakoty a Wyomingu a právo na učinění tohoto kroku opíral o americkou ústavu i mezinárodní právo včetně Vídeňské úmluvy o smluvním právu.

„Oficiální vyslanci odcestovali do Washingtonu, aby federálním úřadům předali formální vypovězení někdejší smlouvy s americkou vládou. Podle nich nejde ani tak o odtržení od USA jako spíše o potvrzení suverenity,“ píše Middleton. Tou smlouvou byla dohoda z roku 1851, která podle mínění Lakotů celé ty roky platila a oni tak do Spojených států nikdy nepatřili. 

Lakotové také oznámili, že si vymohou zpět svá území ve zmíněných amerických státech a že prioritami nové republiky bude ochrana kultury, jazyka a tradic lakotského národa, ale i ekologie, funkční školství a elektřina pro chudou komunitu. „Nyní jsme svobodná země nezávislá na Spojených státech amerických. Je to naprosto legální,“ prohlásil tehdy Means pro Rapid City Journal. Začal také hledat investory, kteří by náklady na lepší život pro Lakoty financovali.

V dokumentu z roku 2008, ve kterém podmínky panující v indiánských rezervacích přirovnává k zemím třetího světa, Means mimochodem chování amerických vlád vůči indiánům přirovnává k izraelsko-palestinskému konfliktu. Informace o vzniku nového státu nechal rozeslat na bolivijskou, venezuelskou, chilskou a jihoafrickou ambasádu a také do OSN. Obrovský zájem o příslušnou deklaraci podle něj projevily i Východní Timor a Irsko. 

„Žádáme o uznání,“ vzkázal těmto zemím otec zakladatel a později okruh peticí rozšířil i o Rusko, Turecko, Finsko, Francii či Srbsko. Americké vládě pohrozil, že pokud novou republiku neuzná, „celý svět to uvidí“. Kabinet se však o Meanse příliš nestaral, protože slovy Garyho Garrisona z Výboru pro indiánské záležitosti (BIA) „vypovězení smlouvy vůbec nic neznamená“. Nový stát neuznala ani žádná zahraniční vláda. 

Sedící býk:

04.září 2017 v 06:00, příspěvek archivován: 13.prosince 2018 v 18:44

Víc než nezájem světa však Republiku Lakota pohřbili samotní indiáni. Meansově projektu totiž téměř nikdo z nich nevyjádřil podporu. Oficiální představitelé lakotských kmenů sice podle serveru Indian Country uznali, že Means „pravdivě popsal, jak Američané porušili všechny minulé dohody“, prohlásili však, že nemá právo za Lakoty mluvit a že oni i nadále chtějí historické smlouvy dodržovat.

„Žádný Lakota nechce být kolonizován a i já jsem se chtěl se skupinou dalších vydat do Washigtonu. Ale já jsem chtěl přivést tisíce. Russell si tento konsenzus nevybudoval. Nikdy si o tom ani nepromluvil s našimi staršími,“ popsal tehdy deníku WP indián Bílé pero.

Means, který proto ostatní označil za „vichystické indiány“, však podle všeho chtěl být hlavně svobodný a i svou republiku nazval „ztělesněním svobody“. Sliboval, že „ti, co žijí ve státech, které se nacházejí na území naší země, se mohou připojit. Nová země bude vydávat vlastní pasy a řidičské průkazy a lidé zde žijící budou osvobozeni od daní. Pokud se vzdají svého amerického občanství“. 

Z pozice „náčelníka zprostředkovatele“ sliboval stát bez policie a vězení, kde každý bude svým pánem a podléhat bude jen kontrole komunity. Podle Middletona má republika dnes asi sto tisíc obyvatel, je ovšem otázkou, jestli o tom vůbec vědí.

Čtyřikrát rozvedený bouřlivák Means před šesti lety zemřel v nedožitých třiasedmdesáti na rakovinu jícnu. Deník The New York Times o něm tehdy napsal, že se stal stejně slavným jako Sedící býk a Splašený kůň, a zrodily se i výzvy, aby se Meansova tvář stala dalším obličejem na Mount Rushmore. Nestalo se, ovšem popel indiánského bojovníka jeho blízcí rozprášili v posvátných Černých horách. „Náš otec a manžel už se prochází s našimi předky,“ dodali.

Stát má kromě svých stránek i facebookový i twitterový účet, ani na jednom z nich však už v posledních letech žádné příspěvky nepřibývají. První post pochází z roku 2009 a Lakotové v něm slibovali: „Bílý muž nikdy nezůstane o samotě.“

Russell Means vysvětluje, proč vyhlásil nezávislost na USA:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Bitva o univerzitu. Policie udeřila na studenty

  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Arkansas odstraní symboly „temných dob“. Do Kapitolu pošle Cashe a Batesovou

8. května 2024  15:12

Stát Arkansas ve vstupní hale amerického Kongresu ve Washingtonu tento týden nově začne...

Z cel do boje. Ukrajinský parlament schválil zákon o mobilizaci některých vězňů

8. května 2024  15:05

Ukrajinský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů...

Češi se zdrželi souhlasu s migračním balíčkem. Podle Fialy je třeba udělat víc

8. května 2024  10:59,  aktualizováno  14:07

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě...

Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, humanitární pomoc se k civilistům nedostane

8. května 2024  9:48,  aktualizováno 

Izrael ve středu oznámil, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy, který...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...