Tenhle článek nemůže začít jinak. Zná to přece každý, kdo kdy seděl u táboráku, kde se zpívalo. Tam, kde leží Little Bighorn, je indiánská zem/ tam přijíždí generál Custer se svým praporem/ modrý kabáty jezdců, stíny dlouhejch karabin/ a z indiánskejch signálů po nebi letí dým...
Čert vzal to, že nelze doložit, že by se Oglalové, Hunkpapové i jiné odbojné siouxské kmeny tábořící před 134 lety u řeky Bighorn v odlehlých končinách státu Montana dorozumívali kouřovými signály.
Poslední vítězná bitva amerických indiánů proti bílým dobyvatelům se už dávno stala legendou, opěvovanou nejen v české písni. Hnidopišsky se vrtat v detailech působí až svatokrádežně.
Custerova vlajkaPodle svého nálezce, seržanta Ferdinanda Culbertsona, se vlajka nazývá The Culbertson Guidon. Seržant ji našel přímo na bojišti, pár dní po bitvě pod tělem jednoho zabitého vojáka. Je široká 82 centimetrů a vysoká 67 centimetrů. Trojúhelníkové vykrojení se dělalo proto, aby vydržela nápor větru. Už v devatenáctém století z ní byl kus vyříznut. Jak uvádí aukční síň Sotheby's , byla to běžná praxe lovců suvenýrů, která jen dokládá, jaký význam vlajka hned získala. Aukční síň ji začne vystavovat v září s tím, že dražba proběhne asi v říjnu. Odhadovaná cena: od dvou do pěti milionů dolarů. |
Polovina jedné kavalerie, 268 vojáků včetně deseti stopařů čili indiánských přeběhlíků, přišla v ten slunný den 25. června 1876 o život.
Pod palbou lukostřelců
Spojené státy zažily šok. V dobách po občanské válce Severu proti Jihu byli lidé zvyklí už jen na zprávy o úspěšných zákrocích proti původním obyvatelům, konkrétně proti těm, kteří se odmítali nechat zavřít v rezervacích.
Šestatřicetiletý Custer měl ale nepřesné zprávy o počtu bojovníků shromážděných pod velením náčelníků Splašeného koně, Žluče a svatého muže Sedícího býka.
Než zaútočil na tábořiště, rozdělil svých více než pět set mužů do dvou skupin. Jedné z nich se postavil do čela. A když se přiblížil s cílem zajmout indiánské děti a ženy a použít je jako živé štíty, dostal se pod palbu indiánské lukostřelby. Druhá armádní skupina na jiném konci pláně se též dostala do úzkých. Takových, že už nemohla generálovi přispěchat na pomoc.
Indiánů se vyrojilo nečekaně mnoho, hnali se s rudými hadry kupředu, aby splašili vojákům jejich koně, a zabitým příslušníkům U.S. Army brali pušky a hned s nimi stříleli. Na Custerově straně odolávalo po hodině válečné vřavy už jen pár desítek mužů včetně generála – a vlajkonoše s vlajkou.
A pak? Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem/ v oblaku prachu mizí Siouxů vítězný kmen/ cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál/ tam uprostřed svých vojáků leží i generál...
Tušili jste, že tyto "cáry vlajky hvězdnatý" se poté našly? Pro přesnost je nutno říct, že kavalerie měla pět takových vlajek. Našly se ale jen dvě. Ta druhá ovšem patřila oné druhé armádní skupině, která přežila.
Na Custerově straně padli všichni. A právě v místech skonu generálovy skupiny byla nalezena vlajka, jež je podle svého nálezce, seržanta Ferdinanda Culbertsona, nazývána "The Culbertson Guidon".
Od roku 1895 o ni pečoval detroitský Institute of Arts. Jenže tento ústav se nyní dostal do finanční tísně, takže včera, v den výročí bitvy, oznámil, že svůj skvost někdy na podzim prodá v dražbě v aukční síni Sotheby's. Ústav chce utržit až pět milionů dolarů.
