Jazyková agentura Channel Crossings zaměstnává 180 lektorů, z toho je přibližně padesátka rodilých mluvčích. Další alespoň čtyři by škola ráda zaměstnala na plný úvazek, jenže je nemůže sehnat. Rodilí mluvčí, kteří vyučují jazyky, spíš ubývají, než aby jejich počet rostl. Důvod je stejný jako v jiných odvětvích vzdělávání - chybějící peníze i kariérní perspektiva.
Ředitel jazykové školy Channel Crossings a předseda Asociace jazykových škol Vítězslav Bican
„Na běžných školách se zvyšují platy učitelů a aby nám lektoři neodešli do školství, pak na to musí reagovat i školy jazykové. Je tedy potřeba zvyšovat platy lektorů, aby měli motivaci zůstat, jenže to se bude odrážet i na druhé straně, tedy na ceně výuky pro klienty,“ říká ředitel jazykové školy Channel Crossings a zároveň předseda Asociace jazykových škol Vítězslav Bican.
Problém je, že Češi často stojí o české lektory méně než o rodilé mluvčí. Mají pocit, že rodilí mluvčí ovládají lépe gramatiku, mají lepší přízvuk, větší slovní zásobu a celkově svému jazyku víc rozumí než lektoři, který se jazyk „jen“ naučili. Přitom je to často naopak.
„Potýkáme se s tím, že klienti vyžadují rodilé mluvčí. Mají pocit, že jim na rozdíl od českých lektorů mají co nabídnout, přestože ti čeští za sebou často mají roky zkušeností a studia na pedagogické fakultě. Přitom rodilí mluvčí často nemají s českými lektory srovnatelné pedagogické vzdělání, myslí si, že umět jazyk stačí,“ říká Bican.
„V poslední době je o dobré rodilé mluvčí větší nouze, než bývala v minulosti, zdá se mi, že do Prahy přijíždí méně zájemců o výuku. Naštěstí máme i rodilé mluvčí, kteří u nás učí už několik let a v České republice plánují zůstat delší čas,“ říká ředitelka Jazykové školy Elvis Michaela W. Miller.
V jazykové škole Spěváček zase chybí rodilí němčináři. „To je mezi jazykovými školami takový evergreen, rodilí němčináři nikdy nebyli. V byznysu jsem asi šestnáct let a je to pořád stejné,“ uvedl ředitel Spěváčka Martin Hejhal.
Bican se svých klientů vždycky ptá na důvod, proč odmítají české lektory, a snaží se jim vysvětlit, že pro ně budou přínosní minimálně tolik jako rodilí mluvčí.
„Chtěla jsem na svoje hodiny nejdříve českou lektorku, protože jsem se bála, že se s Američanem nedomluvím. Bylo to fajn, ale když jsem se potom vrátila ze studijního pobytu v zahraničí, kde jsme mluvili pouze s místními lektory, tak jsem si už na rodilého mluvčího více věřila,“ říká studentka jazykové školy Jana Hrabánková.
Podle některých ředitelů jazykových agentur lze předpokládat, že ceny jazykové výuky porostou.
„Počet zahraničních lektorů v České republice neroste a zejména mimo Prahu mohou být dostupní někdy obtížněji. Rizikem určitě bude Brexit, kdy z trhu práce zmizí velký podíl rodilých mluvčích angličtiny s automatickým právem na práci v rámci Evropské unie,“ domnívá se ředitel jazykové školy Glossa David Dvorský.
Boom němčiny
Nejvíc se lidé stále chtějí učit anglicky. Tento jazyk podle Bocana Češi ovládají čím dál tím lépe. Zatímco dřív převažoval počet mírně pokročilých, dnes je většina studentů středně pokročilých. Klienti často upřednostňují specializovanou angličtinu - tedy takovou, kterou se domluví v „byznys“ světě. A stálý zájem je také o konverzace.
Významně roste zájem o němčinu. „U němčiny jsme zaznamenali raketový nárůst. Myslím, že je to tím, že hodně lidí se už naučilo anglicky natolik, aby se dorozuměli, ale pokud se chtějí prosadit v německých firmách, potřebují znát jazyk majitelů. Je také dost pozic na trhu práce, kde se očekává angličtina i němčina, a pokud umí oba, jsou placeni zlatem,“ říká Hejhal.
Roste ale také zájem o ruštinu, kterou lidé přestávají vnímat jako jazyk nepřátel a uvědomují si, že je češtině velmi podobný a tedy i vhodný pro naučení se. Oproti tomu zájem o románské jazyky klesá.
„Zájem o francouzštinu nebo španělštinu opadá, lidé je začali vnímat spíš jako koníček, jazyk, kterým se dorozumí na dovolené, ale profesní zájem naučit se je nemají,“ míní Bican.
Na vzestupu jsou také asijské jazyky, protože tam pracovně jezdí čím dál tím víc lidí. „Poptávka po asijských jazycích roste rychle, ale nedá se hovořit o nějakém velkém boomu. Lidé si uvědomují, že čínština je těžká a že pokud se naučí dobře anglicky, otevře jim to víc dveří než jazyk, který tolik neovládají,“ uzavřel Bican.
Velký zájem je v poslední době také o češtinu pro cizince. „Změnil se typ lidí, kteří tyto kurzy navštěvují. Před pěti a více lety to byli především individuální manažeři - expati. Ti byli na svých pozicích postupně nahrazováni českými manažery. Nyní sem přichází více běžných zahraničních zaměstnanců, kteří studují češtinu spíše ve skupině. Více než třetina kurzů češtiny je skupinových,“ uzavřel Bican.
