„Právě teď kvůli převládajícímu smogu není pro helikoptéry možné provádět operace. Totéž jsme řekli vládě v Dillí, se kterou jsme se kvůli tomu v pondělí sešli,“ uvedl podle serveru Indian Express B. P. Sharma, ředitel dopravní firmy, která měla vládě pomoci v boji proti smogu.
Pro nízkou viditelnost tak helikoptéry zatím zůstávají na zemi a čekají, až hustá a nedýchatelná mlha, se kterou měly rozstřikováním vody do ovzduší zatočit, sama ustoupí. Práci vrtulníkům komplikuje také fakt, že jsou v mnoha částech indické metropole bezletové zóny.
Dillí zahalil smogový opar. Je to jako 50 cigaret denně, tvrdí lékaři |
Smog obyvatele Dillí znovu nesnesitelně trápí už týden. Podle lékařů lze účinky smogu přirovnat k vykouření padesáti cigaret denně. Tisíce lidí musely vyhledat ošetření kvůli akutnímu kašli a zápalu plic. Dlouhodobě pak stále více pacientů trpí rakovinou plic.
Úřady vyhlásily pohotovost, do města nesmí vjíždět nákladní automobily a uzavřeny zůstaly i školy. Na silném smogu - třicetkrát nebezpečnějšímu, než kolik se dá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tolerovat - se více než z poloviny podílí hustá automobilová doprava, dále pak také prach ze stavby.
Helikoptéry by nepomohly. Vláda je neschopná, stěžují si lidé
K trvalým faktorům ještě minulý týden přispěly požáry obilí v sousedních indických státech a slabý vítr, píše britský Guardian. Vedení města ovšem zůstává klidné. „Je tu pár problémů, ale ty se vyřeší,“ uvedl mluvčí radnice. Paradoxní problém s helikoptérami tak podle Indů jen ukazuje na neschopnost a nezájem vlády premiéra Narendry Modiho alarmující smogovou situaci skutečně řešit.
Nápad polévat město ze vzduchu vodou navíc sepsuli odborníci, kteří jeho důsledky podle serveru India Today popsali jako „spousty horkého vzduchu“. Za neúčinný rovněž považují nápad, že by do města měla vjíždět auta s lichou, nebo sudou číslicí na poznávací značce.
K dojmu naprosté marnosti přispěl i indický ministr životního prostředí Harsh Vardhan, podle kterého současná situace zase takovou pohromou není. Připomněl přitom bhópálskou katastrofu, při které v roce 1984 v indickém městě Bhópál důsledkem havárie v chemické továrně zemřelo osm tisíc lidí a do dnešního dne celkem pětadvacet tisíc lidí.
„To byla nouzová situace, kdy musíte panikařit a musíte něco udělat. Neříkám, že bychom v případě smogu v Dillí neměli nic dělat, každý musí konat to, co má. Ale není třeba mezi lidmi vyvolávat paniku,“ míní ministr.
Obyvatelům metropole, ale i celé severní Indie a částí Pákistánu, tak nezbývá než čekat, až se nad nimi smilují nebesa a na oblast sešlou déšť. „Všichni vědí, že je to vážné a že by s tím měli něco dělat. Jenže se nezdá, že by někdo cokoliv dělal,“ říká výzkumník z indického Centra pro vědu a životní prostředí Polash Mukherjee.
Předseda celoindické rodičovské asociace Ashok Agrawal také upozorňuje na to, že se extra silný smog v Dillí rozhodně neobjevil poprvé. „Stalo se to už loni. Vláda mohla přijmout kroky, které by tomu pro příště zamezily nebo by to alespoň zmírnily. Jenže neudělali nic a teď tu máme stav zdravotní nouze,“ stěžuje si Agrawal.
