Kurdští politici upozorňují, že předpokládané „ano“ v referendu nepovede automaticky k vyhlášení nezávislosti, ale spíše posílí pozici Kurdů v jednáních s iráckou vládou o odtržení Kurdů od Iráku.
„Toto je první krok. Poprvé v historii budou lidé v Kurdistánu svobodně rozhodovat o své budoucnosti. Poté začnou rozhovory s Bagdádem, při kterých bychom se měli dohodnout na hranicích, vodě a ropě. My tyto kroky učiníme, ale jestli je (Bagdád) nepřijme, to už bude něco jiného,“ uvedl Barzání pro BBC.
Irácký premiér Hajdar Abádí totiž v polovině července prohlásil, že je referendum protiústavní a nelegální a zemi jen přidělá problémy.
„Federální vláda se nebude podílet na referendu o nezávislosti kurdského regionu na Iráku, nebude ho podporovat ani sponzorovat. Myslím si, že regionu jen přidá problémy, obzvláště když s ním nesouhlasí ani všichni Kurdové. Po vyhlášení nezávislosti by se mohla dále zkomplikovat už tak napjatá ekonomická situace regionu,“ poznamenal Abádí podle serveru Iraqi News.
Referendum se bude konat 25. září ve třech provinciích autonomního Kurdistánu - Dahuku, Erbílu a Sulajmaniyi - a dále „oblastech Kurdistánu mimo místní správu“. Jednou z nich je i sporné město Kirkúk.
Šíítské milice, které v Iráku bojují proti teroristům z Islámského státu, však upozornily, že nedovolí, aby se Kirkúk stal součástí nezávislého Kurdistánu. Město bohaté na ropu nyní ovládají kurdští pešmergové a kurdský prezident Iráčany varoval, že se Kurdové postaví jakékoliv skupině, která „by se pokusila změnit realitu v Kirkúku silou“. „Měli by očekávat, že každý jednotlivý Kurd bude připraven proti nim bojovat,“ prohlásil.
„My netvrdíme, že Kirkúk patří pouze Kurdům. Měl by být symbolem soužití všech etnik. Pokud budou lidé v Kirkúku v referendu hlasovat pro ‚ne‘, budeme to respektovat. Ale nepřijmeme, aby nás někdo odrazoval od uspořádání referenda v Kirkúku,“ dodal Barzání.
Turkméni v Kirkúku budou referendum bojkotovat, shodli se
Kirkúk kromě Kurdů obývají i Arabové a Turkméni. Ti budou podle tureckého listu Hürriyet referendum bojkotovat. Ve společném prohlášení se k tomu zavázalo sedm turkménských politických stran a své příznivce vyzvalo k témuž. Turkménští politici rovněž pohrozili, že výsledky kurdského referenda neuznají a nadcházející hlasování označili za „nástroj používaný proti místním Turkménům“.
„Irák aktuálně prožívá kritické období. Vítězství nad teroristickou organizací Daeš (Islámským státem, pozn. red.) je na obzoru, ale Havíja a další části Kirkúku stále musí být osvobozeny,“ podotkl v sobotu předseda Irácké turkménské fronty Ershad Salihi. Právě na tyto oblasti se po porážce Islámského státu v Tall Afaru (více zde) irácká vojska zaměřují.
Kurdové stojí na rozcestí. Společný Kurdistán je jen sen, říká analytik |
Právě bojem s Islámským státem argumentují také Spojené státy a Velká Británie s tím, že v současné situaci je referendum velkým rizikem. I to kurdský prezident odmítá.
„Kdy tady naposledy byla stabilita a bezpečí, o které bychom se mohli bát? Kdy byl Irák tak jednotný, že bychom se mohli obávat narušení té jednoty? Ti, co říkají podobné věci, jen hledají výmluvy, aby nás zastavili,“ míní Barzání.
Proti kurdskému referendu dlouhodobě protestuje také Turecko, které se obává, že nezávislost iráckých Kurdů spustí řetězec reakcí napříč státy a že by se snaha o nezávislý stát mohla přenést i mezi turecké Kurdy. Těch je podle americké CIA v zemi kolem 20 procent populace a podle nadace Institut Kurde de Paris patnáct až dvacet milionů.
„Přáli bychom si, aby se tyto kroky (o uspořádání referenda) učinily jako výsledek konzultací. Vždy jsme bránili teritoriální integritu Iráku. V takto kruciálním procesu není takový krok v ničím zájmu,“ uvedl podle Hürrieytu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v polovině června.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu pak o dva měsíce později dodal, že by referendum mohlo vést k občanské válce a že Turecko bylo, je a bude proti němu.
