„Dejte hlas přátelům Turecka. Pojďme jim pomoci v růstu,“ hlásá nápis v turečtině vedle Erdoganova portrétu. Plakáty se začaly objevovat v Duisburgu či Kolíně nad Rýnem na západě Německa.
Nápis odkazuje na nedávné prohlášení Erdogana, který na schůzi turecké vládní strany AKP v Istanbulu německé Turky vyzval, aby „nevolili nepřátele Turecka“. K těm prezident řadí německou kancléřku Angelu Merkelovou, socialistu Martina Schulze i Zelené (psali jsme zde). Lidé by podle něj měli dát svůj hlas jiným stranám. „Nevadí, že budou malé,“ dodal Erdogan.
Jednou z těch malých stran je právě i Aliance německých demokratů (AD-D), která za vyvěšováním podobizen tureckého prezidenta stojí. Teprve loni ji založil podnikatel Remzi Aru a podle listu Hürriyet má úzké vazby na AKP.
Předvolební plakáty strany Aliance německých demokratů v Kolíně nad Rýnem
AD-D míří v parlamentních volbách, které proběhnou 24. září, na zhruba milion Turků, kteří v Německu mohou volit. Kandidátky vedou také Němci tureckého původu. V předvolební kampani si AD-D podle Hürriyetu nachystala i video s Erdoganovým projevem opatřeným německými titulky.
„Plakát s fotografií našeho prezidenta byl vytvořen z rozhodnutí vedení naší strany a my ho nyní v ulicích vyvěšujeme, abychom do voleb mohli lokálně zasáhnout,“ uvedl podle CNN Türk místopředseda strany v Duisburgu Muhammad Bozkurt. Jiné plakáty zase vyobrazují dva pasy – turecký a německý.
V programu strany se lze mimo jiné dočíst, že Rusko a Turecko jsou v Německu démonizovány, ačkoli Němcům nijak neškodí. Německá vláda podle manifestu nastoluje politiku strachu, uděluje azyl zločincům a naopak legálně zvolené politiky cizích států „s pomocí médií prezentuje jako nepřátele“. Strana tak naráží na německou podporu Kurdů či tureckých „pučistů“ či „gülenistů“ a současnou kritiku Erdoganova autoritářství (více čtěte zde).
Němečtí Turci jsou konzervativní, volí však většinou levici
V Německu žije na tři miliony Turků, z toho zhruba půl milionu v Severním Porýní-Vestfálsku, kde se Duisburg i Kolín nachází. Podle serveru Der Tagesspiegel jsou němečtí Turci spíše konzervativní, v minulosti však volili především sociální demokraty (SPD) a další levicové strany.
Němečtí Turci fandí Erdoganovi. Snahy o integraci jsou ty tam |
„Ze svého přistěhovaleckého pohledu se rozhodovali, která strana je pro ně nejvíc zajímavá,“ vysvětluje Yunus Ulusoy z Centra turkických studií a výzkumu integrace s tím, že mnoho z nich patřilo po mnoho let k odborům a sociálním demokratům. Druhá a třetí generace neměckých Turků už se podle něj hlásí do jiných stran a je politicky aktivní.
Naposledy v dubnu se ovšem ukázalo, že spousta z nich stále fandí prezidentovi ve své původní domovině a na Erdoganovy výzvy slyší. „Má tady spoustu příznivců,“ říká také předseda bádensko-württemberské pobočky turecké opoziční strany CHP Kazim Kaya. A za pravdu mu dává například Mehmet, mladý automechanik z Mannheimu: „Erdogan měl pravdu, když kritizoval velké německé politické strany. Vládnoucí síly v Berlíně proti vládě v Ankaře vystupovaly příliš negativně.“
Duiburg se nachází nedaleko Essenu na západě Německa.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Erdoganova slova z Istanbulu se však nelíbí Federaci demokratických pracovníků (DIDF), organizaci sdružující migranty. Podle ní se jedná o nepřímou výzvu k bojkotu německých voleb. „Tato prohlášení mají negativní vliv na naše soužití,“ uvedla kolínská organizace zastřešující pětatřicet asociací turecky mluvících Němců. Erdogan se podle DIDF snaží udělat z německo-tureckých voličů svoje loutky. Lidé by především měli jít volit, míní i Centrální muslimská rada.
Turecko v EU nechci, říká rekordní počet Němců
Tagesspiegel však zároveň varuje, že by německé Turky mohly od voleb odradit také výroky některých politiků, kteří požadují, aby se zastavily přístupové rozhovory s Tureckem. To podle nich směřuje jiným směrem než Evropská unie.
Kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz například v neděli prohlásil, že by rozhovory měly skončit, protože Erdogan už podle něj překročil všechny meze. Merkelová pak v týdnu vyjádřila přesvědčení, že by se vztahy s Tureckem měl zabývat říjnový summit EU. Diskutovat by se podle ní mělo také o možnosti pozastavit nebo ukončit vyjednávání o přístupu Turecka.
S vyjádřením politiků souzní také názor občanů, jak ukazují nedávné průzkumy. Podle ankety stanice ARD si vstup Turecka do Unie nepřeje 84 procent Němců, pro se vyslovilo jen 12 procent. Jedná se přitom o historicky nejvyšší počet odpůrců přístupu.
Z průzkumu také vyplývá, že by si 88 procent Němců přálo, aby německá vláda vůči Ankaře postupovala rozhodněji. Proti je jich jen devět procent. Více než tři čtvrtiny dotázaných (77 procent) jsou pro to, aby se Berlín zasadil o hospodářské sankce proti Turecku. Zároveň však 80 procent Němců považuje za dobré, že kancléřka dává najevo připravenost k rozhovorům.
Německo-turecké vztahy jsou od loňského roku velmi napjaté. Přispělo k tomu nejen to, že podobně jako v dalších evropských zemích dostali turečtí politici zákaz uspořádat v Německu mítinky pro tamní Turky před tureckým referendem o nastolení prezidentského systému (více čtěte zde), ale i zadržení několika německých občanů v Turecku.
