„Dnes jsme se rozhodli vytvořit roční národní plány, které stanoví, jak spojenci hodlají splnit své závazky ohledně investic do obrany. Budou obsahovat tři roviny: peníze, schopnosti a příspěvky (do zahraničních misí),“ oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání hlav států a premiérů v Bruselu.
NATO vstoupí do koalice proti Islámskému státu |
Plány mají všechny členské země předložit do prosince a zkontrolují je ministři obrany příští rok v únoru. „Pomohou nám zachovat dynamiku, investovat více a lépe do naší obrany, aby všichni spojenci přispívali svým dílem k naší společné bezpečnosti,“ prohlásil Stoltenberg.
Plány budou mít tři roviny: jak chtějí jednotlivé státy postupně zvýšit výdaje na dvě procenta HDP, z nichž pětina by měla být investována do modernizace bojových prostředků, jak chtějí investovat do klíčových vojenských schopností NATO a také to, jak chtějí přispívat do zahraničních operací a misí Aliance.
Stoltenberg připomněl, že spojencům se po dlouhých letech podařilo zastavit škrty ve výdajích na obranu a loni poprvé investice rostly. Stanovenou hranici dvou procent nicméně dosáhly kromě USA jen čtyři další země - Británie, Estonsko, Polsko, Řecko. Další mají hranice dosáhnout letos a příští rok.
Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu produktu
Česká republika momentálně vynakládá jen něco málo přes jedno procento. Dohoda napříč politickým spektrem počítá s tím, že do roku 2020 by to mělo být 1,4 procenta. Se zvýšením výdajů souhlasil na schůzce i český prezident Miloš Zeman. „Je třeba zvýšit rozpočet armády, jako byl za mne, když jsem byl premiérem,“ řekl.
Trump: Mohli jsme mít 119 miliard
Výdaje na obranu byly jedním z dominantních témat bruselské schůzky, která se uskutečnila v souvislosti s otevřením nového sídla NATO. K vyšším investicím do obrany nabádá především americký prezident Donald Trump a „silný tlak“ evropští spojenci USA slyšel prakticky neustále i během čtvrtečního minisummitu.
České stíhačky nad Bruselem. NATO otevřelo své nové sídlo |
„Neinvestujeme do své obrany, abychom udělali radost Spojeným státům, ale protože chceme zlepšit obranu Evropy,“ Stoltenberg.
Trump dal zcela jednoznačně najevo nelibost nad tím, že 23 z 28 členů aliance stále neplní své dohodnuté finanční závazky. „Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA,“ prohlásil. Mnohé z těchto zemí podle jeho „dluží z minulých let ohromné peníze“.
Pokud by všechny členské země Aliance vydaly loni na svou obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, bylo by podle něj k dispozici dodatečných 119 miliard dolarů na kolektivní obranu i financování rezerv a kapacit, které Aliance urgentně potřebuje.
I dohodnutá dvě procent však Trump označil za nedostatečná. Především v ohledu na modernizaci techniky, zvýšení připravenosti a akceschopnosti aliančních sil. „Musíme dohnat mnoho ztracených let, dvě procenta jsou základ - minimum, abychom mohli čelit současným velmi skutečným a velmi krutým hrozbám,“ řekl.
Fotografie    |
Spojené státy tak chtějí vidět, že Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Evropa však chce, aby Washington potvrdil svůj závazek a přihlásil se k bezpečnosti Západu prostřednictvím článku pět Washingtonské smlouvy, který říká, že útok na jednoho člena je útokem na všechny.
Jasného „jeden za všechny, všichni za jednoho“ se však od Trumpa během schůzky nedočkali, jak si všimla americká média. Ve svém projevu pouze slíbil, že Spojené státy „nikdy neopustí přátele, kteří stáli po našem boku“. Americká administrativa posléze přispěchal s vysvětlením, že šlo o potvrzení vzájemné obrany.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga byl ale Trump ohledně závazků USA k NATO jednoznačný, i když výslovně závazek nepotvrdil. „Hovoří i činy,“ podotkl s odkazem na pokračující posilování americké vojenské přítomnosti v Evropě a schválením návrhu amerického rozpočtu, který počítá se zvýšením výdajů na ujištění evropských zemí, že je Spojené státy v případě ohrožení budou bránit.
