Premiér se při zdůvodnění, proč výběr osmdesátiletého Srpa do Etické komise nestvrdí, odvolal na zákon, který komisi zřizuje. Podle toho členem nemůže být někdo, kdo „svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena komise“.
Komise má totiž na starosti rozhodování o tom, kdo se podílel na odboji a odporu proti komunismu - spadají pod ni složitější případy a odvolání. V minulosti se o ostruhy protikomunistického bojovníka hlásil také Srp, avšak neúspěšně.
Srp, prezidentův muž v komisi?Prezident ze zákona vybírá jednoho zástupce v devítičlenné Etické komisi, tělese, které dle zákona rozhoduje ve sporných a složitých případech o tom, kdo se podílel na odporu a odboji proti komunismu. Prezidentův výběr podléhá kontrasignaci předsedou vlády. |
„Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB. Proto nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět,“ uvedl premiér (prohlášení zde).
Sobotka dále poznamenal, že „z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že pan Karel Srp v letech 1979-1982 poskytoval informace Státní bezpečnosti a na desítkách schůzek předával StB řadu zpráv“. O svém rozhodnutí už informoval prezidenta.
Srp: Žádné z těch obvinění mi nepředložili
Srp pro ČTK uvedl, že „je smutné, že pan Sobotka vychází z podkladů, které neexistují“. Doplnil, že z „obvinění, o kterých mluví Ústav pro studium totalitních režimů“ žádné neviděl a ani jedno mu nebylo předloženo (o Srpovi referuje veřejně tento sborník nebo např. Jaroslav Hutka zde).
Hrad ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že Srp „jednoznačně prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná“. Sobotka podle něj „odvahu neprokazuje, jde za hlasem mediálního mainstreamu a šlape po jméně Karla Srpa“. Během jedné hodiny vyprodukoval Ovčáček pět útočných tweetů proti Sobotkovi.
1986: K. Srp uvězněn komunistickým režimem. 1988: K. Srp na snídani s F. Mitterrandem. 2017: B. Sobotka šlape po jméně K. Srpa.
Na Facebooku Ovčáček později během dne zveřejnil prohlášení Zemana. I v něm jsou odkazy na věznění Srpa komunistickým režimem, jeho práci v Jazzové sekci, která byla později zakázána, jeho účast na snídani disidentů s Mitterrandem a soudní rozhodnutí, které vedení Srpa v seznamech StB označil za neoprávněné. „Z uvedených důvodů považuje prezident republiky odmítnutí kontrasignace předsedou vlády za ubohé,“ píše se v prohlášení.
Samotná Etická komise se vyjádřila ve stejném duchu jako premiér - usnesla se, že Srp nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti, protože existuje důvod pochybovat o jeho jednání v době nesvobody. Komise také uvedla, že pokud má plnit své úkoly, je nezbytnou podmínkou důvěryhodnost jejích členů, přičemž Srpa by patrně museli z některých jednání vylučovat pro podezření z podjatosti.
Bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce se od výběru Srpa do komise ještě před premiérovým rozhodnutím distancovali se slovy, že Srp „lživě napadá bývalé spolupracovníky a jména Jazzové sekce užívá pro ukojení svých politických ambicí“. Srpa označili za „morálně pokleslého“ (vyjádření najdete zde).
U soudu Srp uspěl, svou pověst ale neočistil
Dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp byl v minulosti evidován jako agent StB. Materiály komunistických bezpečnostních složek naznačují, že si Srpa vybraly právě kvůli snaze infiltrovat a mít pod kontrolou Jazzovou sekci, kterou režim vnímal jako příliš nezávislou a proto problémovou.
Archivy pak ukazují, že Srp postupně pro StB ztratil svou cenu a začal si své zprávy vymýšlet, načež kontrarozvědka spolupráci s ním ukončila (podrobněji jsme o tom psali zde). Nakonec jej komunisté v politickém procesu poslali na šestnáct měsíců do vězení.
Karel Srp seznamuje členy Jazzové sekce se zákazem Pražských jazzových dní (z výstavy Jazzová sekce 1971-1988)
Proces s vedením Jazzové sekce, do soudní síně je veden její předseda Karel Srp, za ním tajemník Vladimír Kouřil (tatáž výstava)
Srpovi se v roce 2000 podařilo uspět u Městského soudu v Praze, který rozhodl, že ho StB pod krycím jménem Hudebník evidovala neoprávněně. Velkou roli v rozhodování soudu hrály výpovědi bývalých estébáků, kteří tvrdili, že si na Srpa příliš nepamatovali, a skutečnost, že se nedochoval originál takzvaného vázacího aktu (rozsudek najdete zde).
Historik: Zeman mohl vybrat někoho jinéhoHistorik a nově zvolený člen komise Petr Blažek řekl minulý týden iDNES.cz, že výběr Srpa nepovažuje za šťastný krok. „I z důvodu, že to zbytečně soustředí pozornost na několik let, kdy byl registrován jako spolupracovník StB a zastíní to řadu dobrého, co udělal v rámci Jazzové sekce. Prezident Zeman tam měl poslat někoho, kdo nebude vyvolávat takové konflikty a zbytečně nebude snižovat váhu celého toho zákona,“ řekl Blažek. |
Archivy nicméně ukazují, že právě agent „Hudebník“ s registračním číslem 25280 byl v poskytování zpráv natolik aktivní, že se verze o nevědomé spolupráci jeví výrazně nepravděpodobně.
Badatel Miroslav Vodrážka v otevřeném dopise (najdete jej zde) premiérovi Sobotkovi uvedl, že v letech 1976-1983 absolvoval Srp se řídícími důstojníky 151 schůzek, na základě kterých bylo zpracováno 299 zpráv.
„Po dlouhé roky, zejména v prostředí Jazzové sekce, pěstoval Karel Srp vlivnou politickou mytologii o eticky nezávazném svazku s tajnou policií a utilitaristické prospěšnosti spolupráce s StB. Ve skutečnosti tím vyprazdňoval etické jednání, odebíral mu smysl, a zejména kamufloval vlastní pochybné jednání a myšlení,“ píše Vodrážka, sám protikomunistický odbojář.
Původně se Srp na soud obrátil poté, co v roce 1999 dostal pozitivní lustrační osvědčení. Nyní o lustraci žádá ministerstvo vnitra znovu. „Co dostanu k dispozici, uveřejním,“ uvedl na svém facebookovém profilu Srp.
Měl by Karel Srp být členem Etické komise ČR?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 31. ledna 2017. Anketa je uzavřena.
