Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srp s krycím jménem Hudebník má rozhodovat o protikomunistickém odboji

  15:21aktualizováno  15:21
Prezident Miloš Zeman vyvolal jmenováním Karla Srpa do Etické komise ČR rozruch. Srp totiž byl evidován Státní bezpečností a byť soud rozhodl, že neoprávněně, jeho oběti jsou si jisté, že udával. Etická komise má přitom mimo jiné rozhodovat, kdo byl protikomunistickým odbojářem.

Dva přátelé. Karel Srp a Miloš Zeman, 28. října 2013. Ten den Zeman ocenil Srpa medailí Za zásluhy. | foto: MAFRA

Karel Srp je přítelem prezidenta Zemana. Dobrým přítelem - podpořil jej v prezidentské volbě. Zeman mu pak hned v prvním roce svého prezidentství udělil medaili Za zásluhy.

Teď Zeman vyvolal rozruch, když Srpa jmenoval do Etické komise ČR. Instituce, která je zřízená zákonem o účastnících odboje a odporu proti komunismu a která má řešit odvolání lidí, kteří na ministerstvu obrany neúspěšně žádali o vydání osvědčení o odboji a odporu proti komunismu. Posláním komise je řešit hlavně hraniční a komplikované případy.

Jenže Srp má problém. V minulosti byl evidován StB, nějakou dobu i jako agent. Městský soud v Praze v roce 2000 rozhodl, že neoprávněně, protože se nepodařilo jednoznačně prokázat pravost Srpova podpisu na závazku. Proto Srp tvrdí, že nespolupracoval vědomě.

Jenže Srpovy oběti - například písničkáři Jaroslav Hutka či Vladimír Merta - to vidí jinak. Muž s číslem svazku 25280 a krycím jménem Hudebník, jak StB vedla Srpa, na ně totiž podle materiálů, které Hutka, pro komunisty kdysi „nepřátelská osoba“, získal, aktivně donášel. Hutka materiály, které na něj komunisté vedli, nabízí veřejně na svém webu.

„Ve svém estébáckém spise mám od Karla Srpa na sebe čtyři udání. StB o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil. Jemu jsem věříval a všechno řekl, po převratě jsem se to pak dočetl ve spise. To už asi není kozel zahradníkem, to je jaksi svět naruby,“ posteskl si na facebooku Hutka nad informací, že Zeman jmenoval Srpa do Etické komise ČR.

Karel Srp a StB

Oldřich Tomek ve sborníku Securitas Imperii 10 (vydal jej Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v roce 2003) uvádí, že Srp v létě 1982 ztratil pro kontrarozvědku svou cenu.

StB uvedla, že se u něj začaly „projevovat některé negativní tendence“, když po zrušení Jazzové sekce „ztratil zpravodajské možnosti“. Agentům se jevil jako neseriózní, což si potvrdili, když Srpem dodané poznatky konfrontovali s jinými zdroji. A usoudili, že Srp setrvává ve zdánlivé spolupráci proto, aby zamezil represi vůči své osobě.

StB v návrhu na ukončení spolupráce se Srpem konstatovala, že se dosavadní spolupracovník dopouští stíhatelných aktivit a další spolupráce je neúnosná.

Srpovo zapletení s tajnou službou mělo podle archivů více fází a souvisí se zájmem komunistických orgánů o Jazzovou sekci: Srp byl vedený jako důvěrník, agent, ale nakonec se vymkl kontrole komunistických zpravodajců (viz rámeček) a ti spolupráci s ním ukončili. Nakonec jej komunistické soudy poslaly na 16 měsíců do vězení v rámci politického procesu se členy Jazzové sekce.

Srp osvědčení nedostal

Do komise byl nyní zvolen Senátem, který obsazuje dvě místa v devítičlenném tělese, i historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

„Karel Srp nedostal (z rozhodnutí Etické komise, pozn. red.) osvědčení účastníka protikomunistického odboje, neboť byl několik let registrován jako spolupracovník StB. Teď má sám dohlížet na rozhodnutí ministerstva obrany. Jsem zvědav, jak se k věci postaví stávající členové komise, tedy vedle nás nově zvolených,“ poznamenal Blažek veřejně na svém facebookovém profilu.

„Nepovažuji to za šťastný krok,“ řekl historik iDNES.cz. „Není to šťastné i z důvodu, že to zbytečně soustředí pozornost na několik let, kdy byl registrován jako spolupracovník StB a zastíní to řadu dobrého, co udělal v rámci Jazzové sekce. Prezident Zeman tam měl poslat někoho, kdo nebude vyvolávat takové konflikty a zbytečně nebude snižovat váhu celého toho zákona,“ dodal Blažek.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček problém ve jmenování Srpa nevidí. „Odkazuji v této věci na rozsudek soudu i celý životní příběh Karla Srpa,“ reagoval na dotaz Ovčáček.

Další členové jako bývalý předseda české vlády Petr Pithart nebo právník Jan Kudrna redakci neodpověděli. Historik Jiří Rajlich pouze upozornil, že Etická komise zasedne v novém složení až příští týden. „Já k tomu nic neřeknu, protože jsem v Etické komisi teprve týden a ještě jsem neabsolvoval ani jedno zasedání,“ uvedl.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.