Změny v systému péče o ohrožené děti si současná vláda od počátku svého působení přehazuje jako horký brambor. S konkrétními podněty ke změnám přišel před rokem vládní Výbor pro práva dítěte. Kabinet se jimi zabýval už dvakrát letos na jaře, jednání ale vždy odložil.
Odborník: Hezká postýlka nestačí. Ústav dítě poškozuje |
Ve středu nakonec vláda dokument schválila. Pro iDNES.cz to potvrdil mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. „Prošlo to. Vláda vyjádřila souhlas s tím, že péči o ohrožené děti má spravovat jeden rezort, a nyní je třeba připravit zákon,“ řekl Habáň. Péče o ohrožené děti v současnosti spadá pod tři různá ministerstva - práce, zdravotnictví a školství. Sjednotit by se měla pod rezortem práce a sociálních věcí.
Podle schváleného podnětu by se děti měly dostávat do dětských domovů jen ve výjimečných případech. Postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní, nebo náhradní rodina. Děti do sedmi let by v ústavech neměly končit téměř vůbec. Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do roku, později do tří let a nakonec do sedmi let.
Stihne vláda změny schválit?
„Rozhodnutí vlády velmi vítáme. Systém péče o ohrožené děti čeká na proměnu už opravdu strašně dlouho. K tomu, abychom péči modernizovali a sjednotili, nás vybízí i mezinárodní asociace, například Výbor pro práva dětí při OSN,“ komentuje pro iDNES.cz Klára Laurenčíková z Výboru pro práva dítěte. „Doufám, že vláda dnešní rozhodnutí bude považovat za závazek k podniknutí reálných kroků,“ dodala.
Jenže konečný termín pro navržení příslušné legislativy, který byl původně stanoven na konec listopadu, ministři na středečním jednání posunuli na červen příštího roku. „Dohodli jsme se, že příslušné návrhy by měly být předloženy do poloviny příštího roku,“ řekl po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka.
Vzhledem k tomu, že v říjnu příštího roku se konají parlamentní volby, není pravděpodobné, že vláda důležité změny stihne v tomto volebním období prosadit.
Jsme poslední zemí EU, kde v ústavech končí i děti do tří let
Česká republika dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od letoška.
Dětí v ústavech ubývá, příjmy však mají stejnéPodle výboru se suma na ústavní péči nemění, i když dětí v ní ubývá. Na konci roku 2014 bylo v zařízeních 1213 dětí do tří let. V dětských domovech pro děti nad tři roky bylo kolem 5000 lůžek, o rok dřív tam pobývalo na 4300 dětí. Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadlo 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů. Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent. |
Podle výboru je v nejlepším zájmu dítěte péče v přirozeném prostředí. „Ústavní péče o děti je z hlediska mezinárodního práva nepřípustná, přičemž přípustná je nanejvýš taková pobytová péče, která bude mít komunitní charakter,“ uvedla rada v podnětu.
Autoři návrhu zdůrazňují, že zákaz neznamená uzavření všech ústavů. Měly by se ale proměnit v malé domovy. „Některá zařízení dosud disponují mnoha desítkami lůžek, jejich průměrná kapacita je dle posledních údajů okolo 50 lůžek, a to navzdory odborným zjištěním o negativních účincích takové formy péče,“ píše rada kabinetu.
Podle návrhu měl být do konce března 2017 na stole i plán snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny. Do konce listopadu měl kabinet dostat paragrafy pro sjednocení péče pod jeden resort. Rada uvedla, že systém a jeho řízení jsou nyní roztříštěné a pomoc není efektivní. Dodala, že jednotnou péči v EU nemají kromě ČR jen Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se chtěla s kolegy ze zdravotnictví a školství loni na podzim na sjednocení péče pod svůj resort dohodnout. Podpis memoranda se ale neuskutečnil. Marksová zmiňovala také to, že je potřeba přesouvat finance z velkých ústavů do služeb pro rodiny a do náhradní rodinné péče. V sociálním výboru Sněmovny má ale například profesionální pěstounství řadu odpůrců, někteří poslanci upřednostňují spíš péči v kojeneckých ústavech.
