Na adresu Donalda Trumpa se ještě před pár měsíci většina britských politiků vyjadřovala s despektem. Sama premiérka Theresa Mayová odsoudila jeho výroky na adresu muslimů a její poradci šli ještě dál. „Americká politika byla dost depresivní už před nástupem Trumpa,“ ulevil si na Twitteru před půl rokem Nick Timothy, personální šéf Downing Street.
Jenže republikánský kandidát se nyní chystá na převzetí Bílého domu a názory politických mozků v Londýně se začínají otáčet. Není divu. Trumpova pomoc může být pro Británii chystající se na možné důsledky brexitu žolíkem v jednání s EU. Ať už v oblasti obchodu či dojednávání dalších podmínek vystoupení z Evropské unie.
Pragmatismus britské premiérky se vyjevil už krátce po oznámení výsledků prezidentských voleb v USA. „Jen se podívejte na vyjádření Angely Merkelové a Mayové. Jsou celkem odlišná. Mayová je až klinicky odtažitá a orientovaná na obchodní stránku věci, Merkelová do toho dává víc srdce,“ vysvětluje profesor Richard G. Whitman z think-tanku Chatham House. Dobře to podle něj dokládá „zvláštní vztah“ Británie a USA. „Ať už je to Reagan, Bush, Carter či Trump, musíme zajistit, aby naše vztahy fungovaly,“ sdělil serveru Politico.
Britská vláda nemá žádný plán brexitu, naznačuje únik dokumentů |
Pragmatický přístup Mayové potvrzuje také analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. „Británie bude i nadále usilovat o udržení zvláštního vztahu k USA, který je hlavní konstantou britské zahraniční politiky již od Suezské krize v roce 1956. Britská zahraniční politika reagovala na zvolení nového prezidenta USA velmi profesionálně, čímž se odlišila od přeci jen emotivnějších reakcí státníků na evropském kontinentu,“ sdělil Kruliš iDNES.cz
Mayová může opatrně doufat i v urychlené uzavření dohody o volném obchodu s USA, což by posílilo její pozici v jednání s EU. Evropská unie totiž opakovaně zdůrazňuje, že pokud Britové budou chtít po odchodu z evropského společenství využívat výhod jeho jednotného trhu, budou muset respektovat volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu.
„Po zvolení Trumpa může mít Británie ve Washingtonu lepší postavení než za Baracka Obamy. Odsunutí Británie na konec fronty v jednáních o obchodních dohodách, které sliboval Obama, již nebude platit,“ připomíná. Trump se už nechal slyšet, že s Británii bude rád jednat o obchodních vztazích hned, jak to bude možné.
Trump sice ve volební kampani sliboval, že v hospodářské politice USA posílí protekcionistická opatření, podle expertů se to však Londýna příliš nedotkne. „Británie není hrozbou pro pracovní místa v USA jako Čína nebo Mexiko. Mohla by tak mít naději na rychlé jednání o obchodní dohodě s USA, což by zároveň posílilo i britskou vyjednávací pozici se zbytkem EU,“ myslí si Kruliš.
Před pár dny podobná slova volil také někdejší britský velvyslanec v USA Christopher Meyer. „Když budeme mít dobré vztahy s Trumpem, který tvrdí, že obchodní dohody uzavřeme co nejrychleji, může to být velmi výhodné při vyjednávání s 27 členy EU,“ myslí si. Serveru Politico to potvrdilo také několik vysoce postavených členů britské vlády.
NATO jako páka pro vyjednávání brexitu
Vliv nového pána Bílého domu na vyjednávání podmínek brexitu se netýká jen byznysu. Trump před volbami zpochybnil americký závazek bránit ostatní členy NATO, pokud nezačnou vydávat více peněz na obranu. Jak to souvisí s brexitem?
Kontrola hranicBritská premiérka Theresa Mayová trvá na kontrole pohybu lidí mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Šéfka kabinetu se tak vyjádřila v britském parlamentu, kde odpovídala na dotazy poslanců. Také popřela mediální spekulace o tom, že její vláda stále ještě nemá vypracovaný plán vyjednávání o odchodu země z EU. Předsedkyně vlády zároveň odmítla jednostranně garantovat všechna práva pro občany ze zemí EU, kteří pobývají v Británii, pokud nebude totéž zajištěno pro Brity v zahraničí. Premiérka se opřela o nejnovější statistická data, která ukázala, že míra nezaměstnanosti v zemi v prvním čtvrtletí neočekávaně klesla na 11leté minimum. Zdroj: ČTK |
Jednoduše. Británie platí spolu s Francií a Tureckem za největší armádní sílu v NATO. Pokud by Spojené státy omezily svou roli v Severoatlantické alianci, Británie se rázem stane pro Evropu klíčovým hráčem. Jako páka při vyjednávání o co nejvýhodnějších podmínkách brexitu jistě nezanedbatelné téma k diskuzi.
„Jakmile Trump ukazuje, že zvažuje omezení vlivu USA v NATO, stává se angažování Británie v oblasti ochrany Evropy otázkou života a smrti,“ myslí si Jonathan Eyal z think-tanku Royal United Services Institute.
Sám Trump minulý týden v rozhovoru s Mayovou uvedl, že vztahy obou zemí vždy byly „velmi důležité a specifické“. Nový americký prezident britskou premiéru pozval na návštěvu do Bílého domu. Z uniklých dokumentů britského velvyslanectví vyplývá, že Londýn má s týmem okolo Trumpa daleko lepší vztahy než s jinými zahraničními diplomaty.
„Trump už dal jasně najevo, že s Británií bude nejspokojenější. Z části i kvůli brexitu,“ vysvětluje Malcolm Rifkind, který v minulosti sloužil ve vládách Margaret Thatcherové a Johna Majora. Připomněl, že Trump byl velký zastáncem brexitu jako vzbouření proti systému. Mayová je podle Rifkinda v pozici, kdy může se Spojenými státy vybudovat podobné vztahy, jaké měla Thatcherová a Ronald Reagan.
Farage vyjednavačem?
Dopomoci tomu může i politický chameleon Nigel Farage. Úspěšně dovedl Británii k brexitu, odstoupil z čela UKIP a po mocenských tahanicích se do funkce dočasně vrátil. Během kampaně podpořil Trumpa, se kterým ho pojí dobré přátelství. Ne náhodou se oba vysmátí politici vyfotili po oznámení výsledků voleb ve výtahu Trump Tower a snímek sdíleli na sociálních sítích.
Roky jednání a skok do neznáma. Jaký je jízdní řád cesty Británie z EU? |
Farage navrhuje, aby právě on pro Británii vyjednal obchodní spolupráci s USA. Na adresu Trumpa nešetří chválou. „Myslí si, že bychom měli být první ve frontě. Je probritský, což je v porovnání s Obamou něco nevídaného. Ano, k NATO má výhrady. Myslí si, že Amerika dělá příliš. Chce ale o věci debatovat. V tomhle jsme velcí spojenci,“ uvedl minulý týden Farage.
Downing Street však Farage v roli vyjednavače nechce, uvádí The Guardian. „Britské velvyslanectví ve Washingtonu je tradičně jedno z nejpočetnějších vůbec a má velký význam v zahraniční politice Británie. Farage může hrát roli v navázání prvotního kontaktu, ale nejsem si jist, že jeho vztahy s Trumpem převáží natolik, aby konzervativní vláda svěřila takto důležitý post bývalému předsedovi UKIP,“ vysvětlil Kruliš.
It was a great honour to spend time with @realDonaldTrump. He was relaxed and full of good ideas. I'm confident he will be a good President. https://t.co/kx8cGRHYPQ
Kontakty Farage na Trumpa podle všeho nebudou potřeba. I zatvrzelí kritici amerického miliardáře po volbách otočili a jsou ochotní jednat. Nejlepším příkladem je britský ministr zahraničí Boris Johnson. V kampani Trumpa tepal za urážlivé výroky na adresu muslimů, připomíná BBC. Nyní ho označuje za obchodníka a shledává na něm „mnoho pozitivního“. „Pro Británii může přinést dobré věci, stejně jako pro Evropu,“ myslí si Johnson.
Pohrobci IRA brojí proti brexitu. Poprvé zvažují cestu do Westminsteru |
Většina britských politiků si podle všeho nyní uvědomuje, že ideologicky zaslepené odmítání Trumpa v současné situaci nedává smysl. V Londýně proto v tomto ohledu převládá spíše pragmatismus. „Britská levice je navíc nyní ovládána tvrdě levicovým jádrem kolem předsedy Jeremyho Corbyna, pro nějž Hillary Clintonová rozhodně nebyla favoritkou,“ vysvětluje Kruliš.
Podobně podle něj smýšlí i liberálně levicoví politici jako londýnská starosta Sadiq Khan. „Z jejich strany se jedná spíše o sebereflexi a poučení z vítězství Trumpa v USA, než trucovité požadování přetržení vztahů s Washingtonem kvůli osobě nového prezidenta,“ dodává Kruliš.
Britové si vystoupení z EU odhlasovali v referendu, které se konalo 23. června. Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v Unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionu (více zde).
