Jedna z potyček se strhla v pátek před supermarketem v hlavním městě Caracasu. Lidé se zde shromáždili a snažili se získat pro sebe alespoň nějaké jídlo. Před vchodem byla asi stovka lidí. Když se rozkřiklo, že na prodej budou dva kilogramy těstovin, začali se lidé ve frontě strkat. Dav začal být nezvladatelný a na místo přijela policie.
„Musíme čekat celou noc ve frontě, jen abychom koupili mouku nebo těstoviny,“ svěřila se místní obyvatelka Rosa Torresová reportérům agentury Reuters.
Stejně jako ona čekalo přes noc ve frontě mnoho lidí včetně matek s dětmi. „Byli jsme tu od deseti večer jen kvůli třem věcem. Tohle je týrání,“ lamentovala Alejandra Guillenová. Strkanice v Caracasu je jen jednou z mnoha, které se strhli ve Venezuele tento týden. Ve frontách lidé omdlévají a ve městě Tachira byla minulý týden při potyčce v supermarketu jedna žena dokonce zastřelena.
Podle hnutí Amnesty International (AI) je už nyní v zemi humanitární krize a vláda by měla požádat o mezinárodní pomoc. „Paličatí politici ovlivňují životy milionů lidí. V zemi panuje vražedná kombinace nedostatku jídla a léků spolu s prudce rostoucí kriminalitou, porušováním lidských práv a špatně vedenou politikou, která chce lidi umlčet a neodpovídá na jejich zoufalá volání o pomoc. Tohle je receptem na katastrofu,“ napsala v pátek v prohlášení AI.
Tamní plat je podle AI okolo 30 až 60 dolarů měsíčně (asi 717 až 1 434 korun). Kilo mouky přitom stojí 2,5 dolaru a litr mléka 2 dolary. Cukr a hygienické potřeby nejsou k sehnání vůbec. „Nejedla jsem už den a půl. Pokud dnes nic neseženu, půjdu do postele zase o hladu. Musím uložit vnoučata brzo, aby se mě neptala na jídlo,“ svěřila se 59letá Esperanza z města Guarena nedaleko Caracasu.
Opozice obviňuje ze špatného stavu v zemi režim prezidenta Nicoláse Madura a požaduje referendum o jeho sesazení. Podle nich je to jediné řešení. Podle Madura je to však puč.
Celkem čtyřikrát za poslední dny zasahovala policie proti demonstrantům, kteří žádali národní volební komisi, aby vyhlásila referendum. Při čtvrtečních protestech v Caracasu v ulicích znělo „Odstup!“ nebo „Máme hlad!“. Policisté použili k rozehnání demonstrace slzný plyn a podle některých měli i zbraně. „Ozbrojené složky jsou odporné. Nebrání lid, brání zkorumpovanou vládu,“ cituje mluvčího Národního shromáždění Henryho Ramose Allupa agentura AFP. Jednoho z jeho kolegů při demonstraci Madurovi zastánci zranili.
Venezuelská krizeLETADLA: Konec pravidelných linek TEMNO: Klíčová elektrárna je na suchu PRÁCE: Maduro vyhlásil třídenní víkend CUKR: Coca-cola zastavuje výrobu BENZIN: Zdražení po 20 letech OPOZICE: Výzvy armádě k neposlušnosti REZERVY: Zlato mizí z pokladny KRIZE: Prázdné obchody a černý trh |
Vyhlášení referenda je však složitý proces. Petici za jeho vypsání už sice podepsalo 1,3 milionu lidí. Nyní je ale potřeba, aby jich minimálně 200 tisíc ze seznamu potvrdilo svou identitu otiskem prstu. Opozice bude potom muset sehnat o čtyři miliony více hlasů, aby uspěla.
Vzpomínka na krvavé střety z roku 2014
V zemi vypadává elektřina, dochází jídlo, voda i léky. V nemocnicích pracují lékaři v podmínkách připomínajících devatenácté století - bez rukavic a v nesterilních podmínkách (více zde). Inflace je na 180,9 procentech a je nejvyšší na světě.
Podle MMF dosáhne letos 700 procent. A napřesrok by se mohla dostat až na 1 640 procent, zejména v důsledku tištění nových peněz k financování rozpočtového deficitu (více zde).
Protesty, rabování a násilí se mezitím neustále množí. Nejvyšší soud ve středu zakázal, aby média zveřejňovala další videa z nepokojů, které podle něj jen vybízejí lid, aby vzal spravedlnost do svých rukou. „Média mají právo žurnalisticky popsat zprávy... ale toto právo by nemělo budit úzkost a nejistotu obyvatelstva,“ uvedla agentura Reuters výrok soudu.
Hrozí, že se se země dostane do víru nepokojů, které zde panovaly před dvěma lety. Tehdy začali studenti protestovat nejprve kvůli špatné bezpečnostní situaci v zemi. Později však demonstrace přerostly v rozsáhlé protivládní hnutí, které žádalo řešení zvyšující se inflace, omezených dodávek jídla a propuštění některých vězňů, jak připomíná BBC. Při střetech zemřelo tehdy 43 lidí.
